Národopisná Morava

Národopisná Morava
PředsedaJan Uprka
1. místopředsedaVítězslav Rohan
Pověřen vedenímJosef Karel Boček
PředchůdceMoravsko-slovenská společnost
IdeologieIredentismus
Slovenský nacionalismus
Panslovakismus
Nacismus
Fašismus
Politická pozicekrajní pravice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národopisná Morava byla slovácká kolaborantská etnografická skupina, která po okupaci zbytku Československa Německem v roce 1939 neúspěšně usilovala o přičlenění Slovácka ke Slovenskému státu[1] a v době Protektorátu Čechy a Morava kolaborovala s německými okupačními úřady.[2]

Národopisná Morava vznikla ještě před německou okupací[1] a jejím předchůdcem byla Moravsko-slovenská společnost. V čele Národopisné Moravy stál Jan Uprka (předmnichovský člen Národní obce fašistické a syn malíře Joži Uprky), jehož nejbližším spolupracovníkem byl Vítězslav Rohan. Jednatelem skupiny byl Josef Karel Boček.[1]

Velké Slovensko

Podrobnější informace naleznete v článku Velké Slovensko.

V den obsazení českých zemí německou armádou (15. března 1939) vydal Jan Uprka a učitel Josef Vávra v Hroznové Lhotě prohlášení o příslušnosti Moravských Slováků ke slovenskému národu a suverenitě Slovenského státu (který byl vyhlášen předchozí den) nad Slováckem. Následující den zaslali Jan Uprka, Josef Vávra a Jan Ryba Adolfu Hitlerovi dopis se žádostí o připojení Slovácka ke Slovensku.

Národopisná Morava byla podporována vedoucími činiteli Slovenského státu, zejména předsedou vlády Vojtechem Tukou a ministrem obrany Ferdinandem Čatlošem. Major Cyril Hluchý v generálním štábu slovenské armády byl pověřen úkoly souvisejícími s připojením Slovácka ke Slovensku. V Bratislavě vznikla se stejným účelem „Vedecká spoločnosť pre zahraničných Slovákov“. Koncepce Velkého Slovenska získávala v programu slovenské vlády stále širší prostor. Adolfu Hitlerovi bylo zasláno memorandum s žádostí o připojení ke Slovensku území v Protektorátu Čechy a Morava „obývaného slovenskými kmeny“.[1] Ze slovenské strany se požadavek anexe východní Moravy objevil ještě v roce 1941, kdy slovenské ministerstvo obrany žádalo o posunutí „ochranné linie“ na spojnici Moravské Ostravy – výběžků Oderských vrchů – východní části Drahanské vysočiny a Pavlovských vrchů. Slovenské požadavky ale byly pro Německo nepřijatelné. Z hlediska Německa Morava tvořila most mezi Slezskem a Východní markou a Německo mělo vlastní koncepci poněmčení českých zemí.[2]

Kolaborace s Němci

Postoj Národopisné Moravy pomáhal německým okupačním orgánům v tlaku na protektorátní vládu generála Aloise Eliáše a pomáhal jim uskutečňovat vlastní záměry s oslabováním českého vlivu na východní Moravě. Do škol v této oblasti bylo zaváděno namísto spisovné češtiny jako vyučovací jazyk slovácké nářečí,[3] čeští starostové byli vytlačováni ze svých funkcí.[2]

V dubnu 1939 připravila Národopisná Morava memorandum pro Seyß-Inquarta ve Vídni, kde žádala spojení Moravy s Východní markou.[4][5]

Postoj vedoucích činitelů Národopisné Moravy se měnil. Podle zprávy německých okupačních úřadů v Brně ze září 1939 bylo v té době jejím cílem již nikoliv spojení se Slovenskem, ale vlastní proněmecká politická koncepce.[2]

V dalších fázích okupace českých zemí se Národopisná Morava projevovala jako kolaborantská organizace, podporovaná německou okupační správou a sama podporující politické koncepce protektorátního ministra školství a lidové osvěty a čelného českého kolaboranta Emanuela Moravce.[2]

Reference

  1. ↑ a b c d Pasák (1999), str. 287.
  2. ↑ a b c d e Pasák (1999), str. 288.
  3. ↑ Slováci chtěli získat Slovácko, myšlenka přišla z Moravy | Domov. Lidovky.cz [online]. 2011-06-12 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.ilcik.cz [online]. [cit. 2009-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-25. 
  5. ↑ CS Magazin. www.cs-magazin.com [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06. 

Literatura

Související články

Externí odkazy