Návsí

Návsí
Obecní úřad
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jablunkov
Obec s rozšířenou působností	Jablunkov (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′14″ s. š., 18°45′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 841 (2023)[1]
Rozloha	19,64 km²[2]
Katastrální území	Návsí
Nadmořská výška	386 m n. m.
PSČ	739 92
Počet domů	1 070 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Návsí 327 739 92 Návsí starosta@navsi.cz
Starosta	Marian Waszut
Oficiální web: www.navsi.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Návsí
Další údaje
Kód obce	554014
Kód části obce	56341
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Návsí (polsky Nawsie, německy Nawsy) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 800^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Návsí je z roku 1435. Jádro obce se vytvořilo kolem tzv. volenství (nepoddanské zemědělské usedlosti) založeného podle privilegia těšínského knížete Václava z 31. prosince 1435. Podle této listiny obdržel Pavel Sikora za věrnou službu od knížete jeden a půl lánu polí. Jako samostatná obec působilo Návsí až v druhé polovině 16. století. Samotný název Návsí se objevuje poprvé v urbáři těšínské komory z roku 1577. Název obce znamená, že Návsí představovalo jablunkovskou náves. Vývoj obce je bezprostředně spjat s osudy rodu Sikorů, kteří až do poč. 20. století drželi v obci fojtství. Vesnice již od svých počátků procházela dynamickým rozvojem – docházelo k intenzivnímu rozšiřování usedlostí a orné půdy ve směru na Milíkov a Bocanovice, podél řeky k Harcovu a také proti potokům Rohovec a Kostkov pod Stožek. Na sklonku 18. století byly postaveny na gruntě Sikorových kostel a škola. V roce 1817 byl položen základní kámen ke stavbě zděného kostela, který byl postaven v roce 1820. Fara byla zbudována v roce 1793. Dějiny školství začínají v Návsí v roce 1784 v dřevěném domě „Na Fojství“ se stovkou žáků. Prvním učitelem byl Andrzej Kaleta. V roce 1869 se škola stává veřejnou a v roce 1886 je na pozemku Sikory postavená zděná škola sloužící dodnes jako polská škola.^[4] V roce 1926 byly postavena česká škola. Obrovský význam pro obec mělo otevření Košicko-bohumínské dráhy. Návsí se tak stalo důležitým komunikačním střediskem. Roku 1911 byl v Návsí založen adventistický sbor.

Po rozpadu Rakouska-Uherska na konci první světové války došlo k vytvoření nových nástupnických států, mezi něž patřilo i Československo a Polsko, které vedly ostrý spor o území Těšínska, na němž se nachází obec Návsí. Po kompromisní dohodě mezi Zemským národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego došlo k dočasnému rozdělení Těšínska, přičemž Návsí bylo spravováno polskou stranou. K Československu bylo Návsí definitivně připojeno dne 28. července 1920 rozhodnutím mezinárodní konference v Spa. Až do roku 1920 byl v Návsí fojtem Adam Sikora z č.p. 22, potomek zakládajícího rodu Sikorů. Do roku 1923 spravovala obec správní komise obce. Od roku 1923 byl starostou obce Jerzy Sikora. V roce 1932 jej vystřídal Adam Mrózek.

Dne 1. září 1939 vypukla druhá světová válka, Návsí bylo ještě téhož dne bez boje obsazeno německou armádou a v následujících dnech začleněno do Německé říše. Úřední řečí se stala němčina. Řada lidí skončila v koncentračních táborech, 25 rodin bylo násilně vysídleno, řada lidí byla popravena. Nacisté se snažili brutálním zastrašováním přinutit většinu Čechů a Poláků přijmout německé občanství prostřednictvím tzv. volkslisty. Na muže se pak vztahovala branná povinnost a museli narukovat do německé armády. Vojáci z Těšínska pak využívali ve válce příležitostí a přebíhali ke spojeneckým vojskům. Poláci vstupovali do Andersovy armády, Češi do československé zahraniční armády. Poslední německé jednotky opustily Návsí v noci z 1. na 2. května 1945. Obnovu Návsí po válce řídil místní národní výbor. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem, s nímž sdílela osud až do roku 1994, kdy došlo k obnově samostatnosti.^[5]

Obyvatelstvo

V roce 1910 počet domů byl 264 a počet obyvatel 2249, z toho 2188 bydlelo v obci trvale. Z toho 2114 (96,6 %) bylo polsky, 62 (2,8 %) německy a 12 (0,5 %) česky mluvících. Rozdělení podle náboženství bylo následující: 783 (34,8 %) katolíků, 1449 (64,4 %) protestantů, 174 (0,8 %) z jiné církve^[6]. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo v 928 domech trvale 3743 osob, z toho 1896 žen. Celkem 2 225 občanů se hlásilo k české národnosti, 714 k polské, 76 ke slezské, 49 ke slovenské, 26 k moravské a 1 k ukrajinské. Žilo tu 827 římských katolíků, 588 slezských evangelíků a 427 věřících hlásících se k jiné církvi či náboženské společnosti. 272 věřících se nehlásilo k žádné církvi či náboženské společnosti. 388 bylo bez náboženské víry.^[7]

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

Pamětihodnosti

• Evangelický toleranční kostel z 19. století
• bývalá evangelická škola Emaus (čp. 47)
• venkovská usedlost čp. 148
• venkovská usedlost čp. 34
• Pomník obětem 2. světové války^[8]
• výšinné opevněné místo – Hrad Návsí na ostrohu nad potokem Jasení a řekou Olší
• Přírodní památka Filipka, lokalita jalovce obecného
• Přírodní památka Rohovec, biotop lesních mravenců

Sportoviště

V obci se nachází sportovní hala,^[9] která byla otevřená v roce 2022. Své domácí zápasy zde hrají florbalisté klubu FBC Coyotes Jablunkov. Cena výstavby haly činila 130 milionu Kč.^[10] Její kapacita je 204 diváků, z toho 104 k sezení, současně je zde 6 šaten. Hala splňuje parametry Českého florbalu Kategorie III.^[11] Kromě sportovního zázemí se v hale nachází knihovna a další volnočasové aktivity.^[12]

Doprava

Vesnice leží na železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná stanice, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.

Galerie

• 

  Evangelický kostel

• 

  (c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

  Bývalá evangelická škola

• 

  Masarykova základní škola

• 

  (c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

  Polská základní škola

• 

  Nádraží

Osobnosti

• Władysław Niedoba – („Jura spod Grónia“) – polský scenárista, režisér, divadelní herec a animátor společenského dění
• Franciszek Michejda – luterský duchovní (senior)
• Jan Winkler – luterský duchovní, hudebník a národní buditel
• Władysław Młynek – polský učitel, básník, spisovatel a aktivista polské menšiny na Těšínsku
• Adam Gawlas – šipkař

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Návsí na Wikimedia Commons
• Návsí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Panoramatická mapa Návsí a okolí
• Slezsko – Beskydský informační systém – základní údaje
• PZKO – Místní skupina Polského kulturně-osvětového svazu v Návsí z.s.