Néreovny
Néreovny nebo Néreidky (latinsky Nereides) jsou ve starověké řecké mytologii mořské nymfy, bohyně či polobohyně. Žijí ve stříbrných jeskyních na dně moře, provozují hudbu a tanec. Jsou přívětivé, líbezné a ochraňují námořníky. Spolu s delfíny tvoří družinu vládce moře Poseidóna, příp. římského boha moře a všech vod Neptuna.
Původ
Néreovny jsou dcerami mořského boha Nérea a jeho manželky a sestry Dóris, mořské nymfy. Sídlí v paláci na dně Egejského moře, je jich padesát nebo sto. Homér uvádí jmenovitě třicet čtyři Néreoven. Nejznámější jsou Amfitríta, manželka boha moří Poseidóna a Thetis, matka hrdiny Achillea.
Jména Nereid
Seznam byl vytvořen ze čtyř zdrojů: Apollodora, Hésioda, Homéra, a Hygina. Proto počet jmen Nereid přesahuje padesát. Jména jsou zapsána v latinských tvarech.[1]
|
|
V moderním řeckém folkloru se jménem „nereidy“ (νεράϊδα, neraïda) označují všechny víly-nymfy, nejen mořské.
Odkazy
Reference
- ↑ PARADA, Carlos and FÖRLAG, Maicar. Nereids: Νηρηίδες. In: Greek Mythology Link [online]. ©1997 [cit. 27. 12. 2022]. Dostupné z: http://www.maicar.com/GML/NEREIDS.html
Literatura
- BALEKA, Jan. Výtvarné umění: výkladový slovník: (malířství, sochařství, grafika). 1. vyd. Praha: Academia, 1997. 429 s. ISBN 80-200-0609-5.
- BOUBÍNOVÁ, Kateřina. Motivy antických vodních božstev v českém umění v období novověku. Plzeň, 2017. 82 s., 35 obr. příl. Diplomová práce. Ved. práce Mg. Petra Hečková, Ph.D., oponentka Mgr. Zdeňka Míchalová, Ph.D. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie.
- SVOBODA, Ludvík, ed. a kol. Encyklopedie antiky. 1. vyd. Praha: Academia, 1973. 741 s.
- ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1965. 337 s.
Související články
- Najády – vodní nymfy, polobohyně či bohyně žijící v jezerech, řekách, potocích, pramenech
- Ókeanovny – nymfy, polobohyně či bohyně vnějších moří (též Ókeanidy)
- Triton
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu néreovny na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Néreovny v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
So-called “Zeus of Otricoli”. Marble, Roman copy after a Greek original from the 4th century.