Nýrov

Nýrov
	Obecní úřad a hasičská zbrojnice
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Letovice
Obec s rozšířenou působností	Boskovice; (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°31′31″ s. š., 16°32′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	224 (2023)
Rozloha	9,17 km²
Katastrální území	Nýrov
Nadmořská výška	500 m n. m.
PSČ	679 72
Počet domů	85 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Nýrov 56; 679 72 Kunštát na Moravě ; obec@nyrov.cz
Starostka	Ing. Aneta Sedláčková
	Oficiální web: www.nyrov.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Nýrov
Další údaje
Kód obce	582107
Kód části obce	108413
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nýrov (hanácky Nérov) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 224^[1] obyvatel.

Název

Název Nýrov je jmenná podoba přídavného jména nyrový odvozeného od starého nyra - "díra, doupě". Místní jméno tedy označovalo místo, kde byly díry.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368. Osídlení zde bude i starší, což dokazuje objev hradiště či hrádku, dosud neurčeného stáří, nacházejícího se v lokalitě Hradisko asi 1,5 km jihovýchodně od obce, podle některých pramenů až pravěkého původu. Podle pramenů měl Nýrov v období třicetileté války 12 domů, v roce 1790 se zvýšil počet domů na 30 a obyvatel na 181. V roce 1900 zde bylo 32 domů a 230 obyvatel. Obyvatelé Nýrova se po většinu existence živili prací na polích a v lesích, až 20. století přineslo do obce určitý rozvoj. V roce 1908 byla postavena základní škola, o šest let později byla postavena silnice, která spojovala obec s Kunštátem a Letovicemi. V období první republiky založili občané požární sbor, který přetrvává v obci až do dnešních dnů. V třicátých letech byla přivedena elektřina z elektrárny ve Zboňku.

Za druhé světové války na území obce operovali příslušníci partyzánských jednotek. Při obraně úkrytu v roce 1945, který byl prozrazen, čtyři z nich zahynuli. Za spolupráci s partyzány byli dva nýrovští občané gestapem zatčeni a popraveni. Hned po válce byl v katastru obce otevřen důl na žáruvzdorný jíl, předchůdce dnešní pískovny.

Když v roce 1948 přebrali moc komunisté, ztratil Nýrov část své samostatnosti. Život v obci ovlivnila kolektivizace. Těm hospodářům, kteří nebyli ochotni vstoupit do družstva, byl majetek přímo zabaven, zbytek zemědělců se přizpůsobil, nebo odešel pracovat jinam. Na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých let se začaly v obci stavět rodinné domky, nový obchod, hospoda a kulturní dům, byla vybudována kanalizace a vodovod. Zemědělské družstvo stavělo nové objekty kanceláře, dílen a skladů, vznikla spojovací silnice do Sebranic. Obec měla v té době 61 trvale obydlených domů a 254 obyvatel. V období normalizace byl Nýrov přičleněn k obci Kunštát. V tomto období z Nýrova odcházeli lidé a byla uzavřena škola.

Po roce 1989 si občané zvolili samostatnost obce a vlastní samosprávu. Obec získala zpět svůj historický majetek, byla opět otevřena škola. V roce 2000 bylo dokončeno zavedení plynovodu.

Zajímavosti

Hradisko – jsou zde skromné zbytky, podle některých odborníků pravěkého původu, avšak je pravděpodobnější, že to jsou základy nedostavěného hrádku z 13. století.
Partyzánská zemljanka – se nachází v lese pod hradištěm. Na místě původního úkrytu části partyzánské skupiny Jermak, která byla v lednu roku 1945 zlikvidována gestapem.
Pamětní deska věnovaná Antonínu Pětovi, bývalému řediteli nýrovské základní školy a členu protifašistického odboje.^[5]
Památník k 15. výročí osvobození Československa od fašismu.

Galerie

Hasičská zbrojnice
Zemljanka nedaleko Nýrova
Památník k 15. výročí osvobození
Základní škola
Kaplička
Nýrovský vodojem
Kříž v jihovýchodní části obce

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 152.
↑ Zdeněk Surýnek. Pamětní deska Antonín Pěta [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-27]. Dostupné online.

Související články

Římskokatolická farnost Sebranice u Boskovic

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nýrov na Wikimedia Commons
Nýrov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[4] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 152.

[vets-5] Zdeněk Surýnek. Pamětní deska Antonín Pěta [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-27]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály