Němé značky Krkonoš

Němé značky Krkonoš, též nazývané muttichovky, jsou turistická orientační označení vyřezaná z plechu do příslušného tvaru a červeně natřená. Používají se v kombinaci s tyčovým značením. Významné horské boudy, vrcholy, sídla a další místa (celkem 31 objektů) v Krkonoších mají vlastní červený symbol. Němé značky se používají od roku 1923.^[1]

Jejich účelem je zajistit viditelnost značení i za snížené viditelnosti nebo námrazy. Němé značky také předešly národnostním sporům, které začátkem 20. století probíhaly o jazykovou verzi nápisů na turistických značkách. Standardní pásové značení bylo na obou stranách hor zavedeno v roce 1945, němé značky však byly zachovány.^[2]

Značky vytvořil Kamil Vladislav Muttich (v mapách KČT chybně označován jako Kamil Vlastimil Muttich) (1873–1924),^[3] akademický malíř a lyžař, zakladatel lyžařského spolku Himalaja v Mladé Boleslavi.^[1]

Seznam němých značek

Benecko (původně: Žalý): kříž vyrůstající z vodorovné čáry
Bílé Labe: miska (dolní půlkruh)
Černá bouda: čtverec postavený na špičku (pantograf)
Dvoračky: lichoběžník se dvěma pravými úhly ve tvaru písmena D
Harrachov (původně: Nový Svět): šesticípá hvězda hrotem dolů a nahoru.
hřeben: plný trojúhelník špičkou nahoru
Hrnčířské Boudy: hrnek
Jablonec nad Jizerou: Y vyrůstající z vodorovné čáry
Janské Lázně: ptačí pařátek či smrková větvička
Klínovky: písmeno K
Labská bouda: písmeno L s nakloněnou svislou čarou
Lahrovy Boudy: písmeno Y vzhůru nohama
Liščí hora (původně: Liščí boudy): stylizovaná liška
Lučiny: písmeno B podle německého Bodenwiesbauden
Luční bouda: plný trojúhelník šipkou dolů, horní podstava prodloužená čarou
Martinova bouda: písmeno M
Mísečky: stupňovitá pyramida vrcholem dolů
Pec pod Sněžkou: houba či deštník
Petrova bouda: písmeno P
Pomezní Boudy (původně: Hraniční boudy): písmeno E otočené o 90° doprava
Rezek: písmeno E otočené o 90° doleva
Rokytnice nad Jizerou: písmeno R
Rýchorská bouda (původně: Rennerova bouda): symbol tří štítových domků vedle sebe
Sněžka: prázdný trojúhelník špičkou nahoru
Sněžné jámy (Vysoké kolo): kružnice s vyznačeným svislým průměrem
Špindlerova bouda: zrcadlově obrácené písmeno Z
Špindlerův Mlýn: písmeno X (kříž)
Úpa: hranaté pravoúhlé Y
Vosecká bouda: písmeno V
Vrchlabí: písmeno W
Žacléř: písmeno Z

Dřívější značky

Jakuszyce (německy Jakobsthal): písmeno T
Nová slezská bouda (Neue Schlesische Baude): písmeno N
Stará slezská bouda (Alte Schlesische Baude): písmeno A
Jindřich bouda (Prinz-Heinrich-Baude): písmeno H
Hamplova bouda (Hampelbaude): písmeno H, ležící na boku
Obří důl (Riesengrund): šipka dolů
Výrovka (Tannenbaude, Geiergucke): stylizovaný sup (německy Geier)

Mapa

Originální mapa s vyznačenými němými značkami

Reference

↑ ^a ^b Muttich Václav Vladislav, seniortip.cz
↑ Radek Drahný (J. Klaban) : Co chcete vědět o Krkonošském národním parku, 27. 11. 2006, Skautská univerzita Pardubice
↑ Krkonoše, turistická mapa 1:50000, Klub českých turistů, 4. vydání, 2006, přílohový sešit, str. 3

Literatura

Krkonoše, turistická mapa 1:50000, Klub českých turistů, různá vydání
Vladimír Kubeš: Malá tábornická encyklopedie, Albatros, Praha 2000, ISBN 80-00-00855-6
Jiří Dvořák: Němé značky stále mluví, Krkonoše – Jizerské hory 3/2003
Rozum do kapsy (CD ROM), Albatros, Praha 2003, sekce Skladiště zajímavostí, Němé značky Krkonoš

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Němé značky Krkonoš na Wikimedia Commons
Zimní mapa s stezky a Němé značky na mapy.cz
Němé značky Krkonoš Archivováno 16. 4. 2021 na Wayback Machine.
Muttich Kamil Vladislav

[muttich-1] Muttich Václav Vladislav, seniortip.cz

[2] Radek Drahný (J. Klaban) : Co chcete vědět o Krkonošském národním parku, 27. 11. 2006, Skautská univerzita Pardubice

[3] Krkonoše, turistická mapa 1:50000, Klub českých turistů, 4. vydání, 2006, přílohový sešit, str. 3

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály