Němčice (okres Domažlice)

Němčice
Náves v Němčicích
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kdyně
Obec s rozšířenou působností	Domažlice (správní obvod)
Okres	Domažlice
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°25′31″ s. š., 13°4′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	138 (2024)[1]
Rozloha	8,93 km²[2]
Nadmořská výška	513 m n. m.
PSČ	345 06
Počet domů	67 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Němčice 17 345 06 Kdyně obec@nemciceukdyne.cz
Starosta	Pavel Vejvančický
Oficiální web: www.nemciceukdyne.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Němčice
Další údaje
Kód obce	599166
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Němčice (německy Nemtschitz) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 138^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vsi je z roku 1379 v souvislosti s hradem a panstvím Herštýn. Tato raně gotická stavba panského sídla pochází z konce 13. století. Jako rok založení se udává rok 1272.

Prvním držitelem Herštýna byl v roce 1349 Břeněk z Herštýna, který byl ve službách olomouckého biskupa Jana. Olomoucký biskup byl od roku 1355 patronem kostela v 2 km vzdálené vsi Úboč. Za stavebníka hradu lze s velkou pravděpodobností považovat jeho příbuzného Buška II. z Velhartic, který byl synem společníka krále Karla IV., Buška I. z Velhartic. Dalším majitelem Herštýna byl Ježek z Velhartic, který se v letech 1360–1367 stal maršálkem královského dvora. Po jeho smrti spravovala panství Herštýn od roku 1369 vdova Ofka s nezletilým synem Janem, který se stal majitelem v roce 1385. Jan měl čtyři syny: Záviše, Arnošta, Viléma a Půtu. Půtovi patřil Herštýn až do roku 1465. Dalším vlastníkem byl Půtův syn Jan Herštýnský z Velhartic. Ten se v roce 1472 zapletl do sporů proti Albrechtovi, knížeti bavorskému. Oboustranná nenávist sílila, až v roce 1475 bavorská vojska Herštýn vypálila a pobořila. Jan Herštýnský vedl dobrodružný život, a proto byl za výpady (pálení, plenění, loupení) sťat za Daliborkou na Hradčanech v Praze.

Později byl hrad Herštýn znovu postaven Zdeňkem Dobrohoštem z tvrze Ronšperk (Poběžovice), který v roce 1510 hrad daroval svému příteli Jiřímu z Kopidlna. Tento rytíř byl však vůdcem loupeživých žoldnéřů. Panstvo, aby učinilo zadost všem ukrutnostem, se spojilo s měšťany a pod vedením rytíře Zdeňka Lva z Rožmitálu byl roku 1513 hrad dobyt. Dalším majitelem Herštýna byl jeden z nejvýznamnějších šlechticů své doby Půta Švihovský z Rýzmberka a po jeho smrti syn Břetislav, který roku 1534 prodal celé panství (ves a mlýn Úboč, ves Němčice, Vlkanov a Košenice) městu Domažlice za 2350 kop grošů. Pak došlo ke konfiskaci císařem Ferdinandem. V roce 1549 koupil Herštýn za 900 kop grošů Šebestián Markvart z Hrádku, který byl královským purkrabím z Karlštejna. V pozdějších letech panství Herštýn vč. Němčic a pustého Vlkanova (vypálen v roce 1534) připadlo české šlechtě Černínů z Chudenic.

Dnes je kolem zříceniny hradu přírodní rezervace (11 ha) smíšeného lesa s převahou buku a se vzácnou jarní květenou (lýkovec, jaterník, dymnivky, sasanka, áron, mařinka, kokořík…).

Z roku 1785 pochází záznam o panství chudenického hraběte Jana Rudolfa Černína, jemuž obec patřila. Tehdy bylo evidováno 12 majitelů chalup, 11 dvorů, 1 hospoda, 1 kovárna a 1 obecní pastuška. V roce 1837 žilo v obci 390 obyvatel v 52 domech. Obec vlastnila 78 jiter (45 ha) lesa. Do svazku obce tehdy patřila lesovna a hájovna pod zříceninou hradu Herštýn. Zde žilo 21 obyvatel ve 4 domech. Nejvíce obyvatel žilo v obci v roce 1846: 445 v 52 obytných staveních (100 rodin), z nichž 95 se živilo zemědělstvím a lesními pracemi, zbytek řemeslem. Do první světové války (1914–1918) bylo z Němčic odvedeno 64 mužů, z toho pět padesátiletých. Na útrapy této války doplatilo šest zdejších občanů, jimž byl v roce 1930 na návsi odhalen pomník.

V roce 1927 žilo v obci 360 obyvatel. Vlivem osídlení pohraničí v roce 1945 přesídlilo 17 rodin do okresů Domažlice, Klatovy, Cheb a Sokolov. Obec tím ztratila natrvalo 53 obyvatel. Úbytek obyvatel neustále pokračoval – v roce 1970 byl stav 180, v roce 1980 již jen 141. Ke dni 3. červenci 2006 zde žilo 130 obyvatel a k 2. březnu 2011 bylo v obci přihlášeno 131 stálých obyvatel.

Od 17. století patří Němčice farností do Úboče, která měla tehdy dva kostely: sv. Mikuláše (postaven ve 13. století) a sv. Václava (pobořen v roce 1803).

Němčice byly vždy samostatnou obcí. Toto období bylo přerušeno v roce 1960, kdy byla včleněna pod nový MNV Úboč, a v letech 1980–1990, kdy se obec stala součástí střediskové obce Koloveč. K Němčicím byla od roku 1961 přičleněna osada Úlíkov. Od 1. ledna 1991 jsou Němčice opět samostatnou obcí.

• Němčice
• Úlíkov

V minulosti byla ves Němčice ryze zemědělská. V roce 1654 byl proveden první soupis (psán česky) veškeré orné selské půdy, soupis obcí osad a jednotlivých jmen s výměrou půdy, což bylo uvedeno v tzv. berní rule. V soupisu však chyběly stavy hospodářského zvířectva. Podle tereziánského katastru hospodařilo ve vsi (patřila tehdy pod statek Ouniowicz) v roce 1713 14 sedláků, kteří obdělávali 386 strychů polí. V roce 1755 bylo již obděláváno 535 strychů polí a výtěžnost luk byla 62 dvouspřežných vozů.

Jednotné zemědělské družstvo v obci vzniklo v roce 1952 s výměrou 325 ha půdy, do roka však většina členů vystoupila. Zůstalo jen malé družstvo s devíti členy a čtyřiceti hektary půdy. Teprve k 1. lednu 1959 se po předběžném složitém přesvědčování, až donucování, znovu vrátili ti, kteří předtím vystoupili. V roce 1960 se změnami v samosprávě došlo i ke sloučení JZD Němčice s JZD Úboč. Sídlo bylo v Úboči a hospodařilo se na výměře 817 ha. Od roku 1980 byl vytvořen jeden velký zemědělský celek se sídlem v Kolovči s celkovou výměrou přes 2000 ha. Z družstva vystoupilo po roce 1989 několik členů, kteří začali soukromě hospodařit.

Z podnětu učitele V. Mráze z Úboče a sedmi místních občanů, kterému předcházelo zakoupení a dodání ruční hasicí stříkačky na koňský pohon (21. prosince 1895), byl dne 12. ledna 1896 založen 1. dobrovolný hasičský sbor v Němčicích u Kdyně. Sbor měl 20 členů. Za dobu trvání zasahoval sbor při sedmnácti požárech, z toho pětkrát v Němčicích. V minulosti sbor pořádal různé slavnosti, jako bylo svěcení nové stříkačky v roce 1898 a v roce 1968. Členové požárního sboru hráli i divadelní představení, a to v roce 1914, 1925, 1931 a 1934. V současné době má sbor 31 členů.

Mezi nejdůležitější občanskou a technickou vybavenost obce patří vybudování místního vodovodu v délce 1536 metrů v roce 1965. Tomu předcházely jímací práce s výkopy v letech 1946–1949. V roce 1947 byl zřízen místní rozhlas a veřejná telefonní stanice. Elektrifikace celé obce byla provedena v roce 1948, elektrické vedení bylo nově zrenovováno v roce 1981. V roce 2001 byl vystavěn tenisový kurt.

Jihozápadně od vesnice se nachází zřícenina hradu Nový Herštejn. Hradní návrší je chráněno jako přírodní rezervace Herštýn. Druhé chráněné území, přírodní památka Hora se nachází na úbočích a stejnojmenného vrcholu.

• 
  Náves v Němčicích
• 
  Křižovatka v centru Němčic
• 
  Obecní úřad
• 
  Polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého
• 
  Detail sochy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Němčice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Němčice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Němčice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)