Německá říše

Související informace naleznete také v článcích Německé císařství a Nacistické Německo.
Německá říše
Velkoněmecká říše

Deutsches Reich (18711943, 19451949) 
Großdeutsches Reich 
(19431945) 
18711949
Vlajka státuStátní znak
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Heil dir im Siegerkranz (1871–1918)
Deutschlandlied (1918–1949)
Horst-Wessel-Lied (1933–1945)
Motto Gott mit uns (18711918)
Ein Volk, ein Reich, ein Führer (19331945)
Geografie
Mapa
Největší rozsah okupovaných území říše v Evropě (nezahrnuje loutkové státy)
Mapa2
Rozloha
3,6 mil. km2 (1 942) km² (bez loutkových států)
Nejvyšší bod
Nejdelší řeka
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Vznik
1871 – vznik Německého císařství
Zánik
1949 – rozdělení Německa, konec úředního názvu "Německá říše"
{{{Podřízené celky}}}
Státní útvary a území
Předcházející
Severoněmecký spolekSeveroněmecký spolek
Bavorské královstvíBavorské království
Následující
Západní NěmeckoZápadní Německo
Německá demokratická republikaNěmecká demokratická republika
Západní BerlínZápadní Berlín
německá území pod polskou správouněmecká území pod polskou správou

Německá říše (německy Deutsches Reich) je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do 26. června 1943, kdy byl zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich). Všeobecně se rozlišují tři období:

Termín Německá říše se příležitostně užívá k označení německojazyčného prostoru nadnárodního mocenského útvaru „Svaté říše římské“ (962–1806), který byl od přelomu 15. a 16. století doplněn o přídomek „Národa německého“.

Vznik

Německá říše v letech 1919–1937
Velký znak Německé říše
Hustota osídlení (rok 1892)

Roku 1871 založené Německé císařství bylo sice považováno za jednotný národní stát všech Němců, nezahrnoval však během své existence všechna území, jež sebe sama považovala za součást Německa, jako německé soustátí vznikl také roku 1867 mnohonárodnostní stát Rakousko-Uhersko, jež až do prusko-rakouské války v roce 1866 tvořilo součást Německého spolku. Zde také existuje souvislost s okolnostmi založení Říše, která vzešla ze Severoněmeckého spolku, spadajícího pod pruskou nadvládu. Za Březnové revoluce roku 1848 existovaly nacionální snahy Pruska usilující o německý národní stát. Později posloužilo Prusku a jeho kancléři Otto von Bismarckovi národně liberální hnutí k tomu, aby vyčlenil Rakousko z Říše a dosáhl tím pruské nadvlády.

Díky podobným nacionalistickým náladám v Dánsku došlo v roce 1864 ke střetům o Šlesvicko v dánsko-německé válce, první ze tří pozdějších „Říšských válek za sjednocení“. Bismarck si v roce 1866 vynutil proti odporu Františka Josefa I. rozpuštění Německého spolku. Prusko anektovalo, až na některé výjimky – německé země, které se ve spolkovém sněmu spojily proti Prusku a požadovali pro krále Viléma I. císařskou korunu budoucí prusko-německé říše.

Roznětkou prusko-rakouské války bylo porušení úmluvy (Gasteinská konvence) o provincii Šlesvicko-Holštýnsko ze strany Pruska. Spolek na Prusko uvalil spolkové exekuce, načež Prusko z Německého spolku vystoupilo. Prusové porazili Rakouské císařství a Saské království v bitvě u Hradce Králové a Německý spolek byl stvrzením Pražského míru dne 23. srpna 1866 rozpuštěn. Následkem toho se severoněmecké státy pod pruským vedením sjednotily do Severoněmeckého spolku. Prusko zamezilo expanzi přes Mohanskou linii, aby nedošlo k otevřené provokaci Francie.

Bavorsko, Württembersko, Bádensko a Hesenské velkovévodství utvořily Jihoněmecký spolek, který však prakticky nedosáhl žádného významu. Hesensko-Darmstadtsko se se svou, severně od Mohanu ležící provincií Horní Hesensko, stalo částečným členem Severoněmeckého spolku. Rakousko, Lucembursko a Lichtenštejnsko se nepřipojilo k žádnému z obou spolků.

Německý jazykový prostor (Německo), tak byl fakticky rozdělen na tři části, což se velmi hodilo francouzskému císaři Napoleonovi III., neboť mu nezáleželo, zda nechá svého soupeře rozrůst do rozměrů vnitroevropské hegemonie. Severo- a Jihoněmecké státy uzavřely z důvodu hrozby francouzské intervence tajné ochranné a odbojové svazky. Francie cítila ohrožení vycházející z těchto německých spojenectví, zvláště Prusko a jeho spojenci svou vojenskou sílu demonstrovaly hned dvakrát. Na základě Emžské depeše a kandidatury Hohenzollernů na španělský trůn se Francie cítila provokována a v roce 1870 začala preventivní prusko-francouzskou válku. Ta pro Francouze dopadla katastrofálně a již v roce 1871 obsadila vojska Severoněmeckého spolku Paříž. Posílen euforií z vítězství a pruskou nadvládou, vyhlásil pruský král Vilém I., nyní již německý císař, Německou říši dne 18. ledna 1871 ve Zrcadlovém sále ve Versailles.

Dějiny

Mnichovská dohoda vytyčila poslední nesporný územní rozsah Německé říše; pozdější anexe české části území Československa a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava již bylo protiprávním aktem, jehož vznik byl ve své době tolerován pouze na základě ústupkové politiky

Dějiny Německé říše se dělí na tři, resp. čtyři (počítáme-li i období okupace)[1] období:

  1. 18711918 Německé císařství pod vládou Bismarckovské říšské ústavy
    18711890 období říšského kancléře Otto von Bismarcka
    18901918 vilémovská epocha a první světová válka
  2. 19191933 Výmarská republika na základě Výmarské říšské ústavy
  3. 19331945 „Třetí říše“ jako soustátí, od roku 1943 oficiálně Velkoněmecká říše, a Období nacionálního socialismu jako historická epocha
  4. 19451949 rozdělení Vítěznými mocnostmi druhé světové války na okupační zóny, nadále nazývána „Německo jako celek“ (Germany as a whole) a podřízena Spojenecké kontrolní radě, nejvyšší vládní moci

Když byla v roce 1868 svržena španělská královna Isabela II., nabídl dědičný princ Leopold královského rodu Hohenzollern-Sigmaringen (jenž byl se španělským královským domem spojen příbuzensky) své služby jako budoucí král. Francie se ovšem nastávajícím převzetím moci Pruskem ve Španělsku cítila ohrožená a snažila se situaci vyřešit vojensky. Vypukla prusko-francouzská válka. Toho Bismarck využil ke svému záměru prosadit sjednocení německých států skrze hrozbu společného nepřítele. Dosáhl svého cíle a poté následovala triumfální porážka Francie v bitvě u Sedanu. Dne 25. ledna 1871 byla na zámku Versailles u Paříže vyhlášena Německá říše.

Na konci druhé světové války v roce 1945 byla Německá říše obsazena americkými, sovětskými, britskými a francouzskými vojsky. Území na východ od Odry a Nisy, a západně od této linie ležící město Swinemünde (podle ujednání Postupimské dohody) rovněž tak město Štětín (celkem asi 1/4 rozlohy z roku 1937) byla od Říše odtržena a na základě Postupimské dohody „předběžně“ svěřena pod polskou resp. sovětskou správu – a nakonec také anektována. Usazené německé obyvatelstvo na těchto územích, jež v přímém důsledku válečných událostí dosud neuprchlo na západ, bylo v následujících letech dalekosáhle odsunuto.

Odkazy

Reference

  1. Prof. Dr. Dieter Blumenwitz: „Po svržení nacistického režimu vítěznými mocnostmi roku 1945 byla problému zničení Německa věnována velká pozornost skrze ‚debellatio‘ především v literatuře státní a mezinárodního práva. […] Zachování (Fortbestand) Německé říše pod označením ‚Německo jako celek‘ („Germany as a whole“) se zakládá především státními zběhlostmi vítězných mocností po ‚zhroucení‘, kterým v roce 1945 nešlo politicky o to, aby odložily konečná rozhodnutí k určení jednoho viníka za válečné činy a zajistit si na všech úrovních a otázkách bezpečnosti střední Evropy právo o spolurozhodování. […] Bezpodmínečná kapitulace německých sil 7. a 8. května 1945 byl rovněž pouze vojenský akt a nemohl proto rozhodujícím způsobem podchytit právní substanci německé státní moci. […] Rovněž zatčením poslední – již neefektivní – říšské vlády (‚Regierung Dönitz‘) vítěznými mocnostmi 23. května 1945 ještě nebylo zasaženo jádro německé státní moci, neboť ta nezávisí na osudu jedné z jejích funkčních nositelů a konec konců na střední a nižší úrovni byla stále vykonávána německá státní moc.“

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Wappen Deutsches Reich - Reichsadler 1889.svg
Imperial Eagle of the German Empire from 1889 to 1918.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Bavaria (striped).svg
Flag of Bavaria (striped)
Flag of Poland (1928–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from 1928 to 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Poland (1927–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from 1928 to 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Deutschesreich1939.png
Die Grenzen des Deutschen Reiches (Altreich) am 31. 12. 1937 und Ausdehnungen 1938/1939
Deutsches Reich (1871-1918)-de.svg
Autor: ziegelbrenner, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of German Reich 1871–1918
Karte des Deutschen Reiches, Weimarer Republik-Drittes Reich 1919–1937.svg
Autor: kgberger, Licence: CC BY 2.5
Map of the German Reich, (Republic of Weimar/Third Reich) 1919–1937
Reichsadler Deutsches Reich (1935–1945).svg
The Imperial Eagle or Emblem of the German Empire (German Reich, used 1935–1945), which features an eagle looking over its right shoulder, that is, looking to the left from the viewer's point of view. It is similar to the Parteiadler or Emblem of the Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP; known in English as the National Socialist German Workers' Party, or simply the Nazi Party), but the eagle of the latter is looking over its left shoulder, that is, looking to the right from the viewer's point of view.
Wappen Deutsches Reich - Reichswappen (Grosses).svg

Blasonierung nach Ströhl:

"Das Grössere Wappen Sr. Majestät des Deutschen Kaisers zeigt den deutschen Reichsadler preussischen Wappenschild, dessen Adler mit dem Schilde von Hohenzollern belegt ist im goldenen Schilde, der über sich die deutsche Reichskrone trägt. [...] Um den Schild schlingt sich die Kette des Hohen Ordens vom Schwarzen Adler. [...] Der Schild, der auf einem steinernen Postamente aufruht, wird von zwei mit Eichenlaub bekränzten und umgürteten, wilden Männern als Schildhalter beseitet, von denen jeder eine goldbefranste, und mit goldenen Schnüren gezierte, nach außen abfliegende Standarte an goldener Lanze trägt. Die Standarte des rechts stehenden Schildhalters zeigt die Wappenfigur des Schildes, mit welcher die Herzstelle des Reichsadlers belegt ist, den Adlerkopf zur Stange gewendet. Die Standarte des linken Schildhalters trägt das Wappenbild des Markgraftums Brandenburg, dessen Adler mit dem Schilde des Burggraftums Nürnberg belegt ist.

Ueber dem Wappen erhebt sich das kuppelförmige, mit Hermelin ausgeschlagene und gefütterte, mit goldenen Schnüren aufgebundene Kaiserzelt aus Goldbrokat, mit schwarzen, rotbewehrten Adlern und goldenen Reichskronen abwechselnd gemustert. Ein purpurroter Reif, von dem goldbequastete, mit weissen Tafelsteinen belegte Goldlätze herabfallen, umschliesst die Kuppel und trägt in goldenen Lettern die preussische Devise: «GOTT MIT UNS».

Auf dem Gipfel des Zeltes ruht die Reichskrone über die das Nationalbanner hervorragt. Es hängt an einer goldenen Querstange mit Kronenenden, werlche Stange wieder an einem, in den preussischen Farben (Schwarz - Silber) gestreifen Maste befestigt ist, der auf seinem Kronenende den preussischen Adler trägt. Die Farben des in der Mitte geschlitzten und in Quasten endigenden Nationalbanners sind Schwarz-Silber-Rot." - Ströhl: Dt. Wappenrolle, S. 1.
German Reich 1942.svg
Autor: DIREKTOR, Licence: CC BY-SA 3.0
Europe in 1942:
 
Civilian-administered occupied territories (Reichskommissariat and General Government)
 
Military-administered occupied territories (Militärverwaltung)