Německá barokní literatura
Německá barokní literatura vznikala asi v letech 1600 – 1700/1730 a je součástí barokní kultury celé východní a střední Evropy. První etapa německé barokní literatury se zhruba shoduje s obdobím tzv. třicetileté války (1618 – 1648), která zpustošila Německo a obyčejným lidem přinesla mnoho osobních tragédií.[1] V tomto čase se také ve společnosti objevuje epidemie 'černé smrti'.[2]
Charakteristika
V německé barokní literatuře se proto mnohem více než v ostatních evropských literaturách objevuje téma pomíjivosti (Vanitas), mementa mori či carpe diem.
Barokní literatura se vyznačuje užíváním amplifikací ('tzv. Prinzip der insistierenden Nennung')[3], patosem[4][5], kupením kontrastů (např. antiteze typu pozemský život (diesseits) x nadpozemský život (jenseits); užívání si (Genuss) x odříkání (Entsagung).[6]
Baroko miluje bujnost (v architektuře, obrazech, oblečení ale i v jazyce). V první polovině 17. století převládala světská a církevní lyrika, objevují se ale i světské žánry, které se plně rozvíjí od poloviny 17. století. Vedle duchovních písní a básní se nyní rozvíjí především tzv. galantní poezie, epigram, drama a romány - tzv. pikareskní román (šibalský - Schelmenroman) ukazuje poprvé život a zázemí nižších vrstev.
Pro toto literární období je také charakteristická tvorba emblémů ('die Emblematik'), jeho struktura se skládá ze třech[7] částí, a to z nadpisu (lat. Inscriptio), poté z obrazu (lat. pictura) a ve verších[8] složeného výkladu (lat. subscriptio).[9][10][11]
V období německého literárního baroka vznikaly také tzv. Sprachgesellschaften, které si kladly za svůj cíl náležitě pečovat o německý jazyk, což vedlo také v důsledku k purismu[12], a německou literaturu.[13] K nejznámějších společnostem patřila např. ve Výmaru založená 'Fruchtbringende Gesellschaft' (1617), dále hamburské 'Deutschgesinnte Genossenschaft' (1643), či lübecký 'Elbschwanenorden' (1656).[14]
Příkladným kritikem obavy zániku německého jazyka a neobratného zacházení s mateřštinou (tzn. nadměrné užívání cizích slov), byl např. německý barokní jazykovědec a spisovatel Justus Georg Schottelius.[15]
Významní představitelé
Martin Opitz
Martin Opitz sepsal literárně teoretické pojednání Kniha o německém básnictví (něm. Buch von der deutschen Poeterey), tato kniha se pro německou barokní literaturu stala stěžejní. Opitz zde popsal jednotlivé žánry a stanovil nová rytmická pravidla.
Paul Fleming
Paul Fleming byl nadaným lyrickým básníkem, který ve svých básních zobrazoval především smutek ze stavu své země ve třicetileté válce, psal ale i prózu.
Andreas Gryphius
Andreas Gryphius byl slezský právník, jeho vlast byla válkou obzvlášť postižena. Psal zádumčivé náboženské a světské lyrické básně a je označován za nejvýznamnějšího barokního básníka. Gryphius psal také dramata. K jeho nejznámějším básním patří sonet Slzy vlasti roku 1636 (něm. Tränen des Vaterlandes Anno 1636), která pojednává o tehdejším zuboženém stavu země.[16]
Angelus Silesius
Angelus Silesius (vlastním jménem Johannes Scheffler, 1624 Vratislav – 1677 tamtéž), syn polského luteránského šlechtice, po sporech s luterstvím konvertoval ke katolictví, vstoupil do Řádu menších bratří a stal se knězem. Jako biřmovací jméno přijal jméno Angelus, k němuž připojil přídomek Silesius (lat. Slezský). Je autorem barokní mystické poezie, nejvýznamnější je sbírka Poutník cherubínský. Typické je pro něj chápání člověka, světa a Boha prostřednictvím paradoxu.
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (1622-1676) je řazen mezi největší vypravěče evropského písemnictví. Nejznámějším dílem je Dobrodružný Simplicius Simplicissimus, jehož hrdina prochází obdobím třicetileté války.[17]
Ostatní
Friedrich von Logau (1604 – 1655) napsal např. Dnešní světové umění (něm. Heutige Welt-Kunst).[18] Významným představitelem byl pro barokní literaturu Erasmus Francisci (1627 – 1694), známý také jako Erasmus von Finx, který vydal pod pseudonymem Gottlieb Warmund např. 800 stránkový román Geldmangel in Teutschlande.[19]
Fotogalerie
Odkazy
Reference
- ↑ SØRENSEN, Bengt Algot. Geschichte der deutschen Literatur: Vom Mittelalter bis zur Romantik. [s.l.]: C.H.Beck 356 s. Dostupné online. ISBN 9783406475887. (německy)
- ↑ BERGDOLT, Klaus. Die Pest: Geschichte des Schwarzen Todes. [s.l.]: C.H.Beck 132 s. Dostupné online. ISBN 9783406536113. (německy)
- ↑ BAUMGARTNER, Walter. Ostsee-Barock: Texte und Kultur. [s.l.]: LIT Verlag Münster 316 s. Dostupné online. ISBN 9783825899875. (německy)
- ↑ Was uns der Barock heute noch lehren kann [online]. www.literaturtipps.de [cit. 2016-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-05.
- ↑ DYCK, Joachim. Ticht-Kunst: Deutsche Barockpoetik und rhetorische Tradition. Mit einer Bibliographie zur Forschung 1966-1986. [s.l.]: Walter de Gruyter 237 s. Dostupné online. ISBN 9783110926903. (německy)
- ↑ GELFERT, Hans-Dieter. Die Tragödie: Theorie und Geschichte. [s.l.]: Vandenhoeck & Ruprecht 180 s. Dostupné online. ISBN 9783525335949. (německy)
- ↑ CHEON, Hyun Soon. Intermedialität von Text und Bild bei Alexander Kluge: zur Korrespondenz von Früher Neuzeit und Moderne. [s.l.]: Königshausen & Neumann 112 s. Dostupné online. ISBN 9783826035241. (německy)
- ↑ Barock (1600-1720) [online]. www.pohlw.de [cit. 2016-04-27]. Dostupné online.
- ↑ SCHÖNE, Albrecht. Emblematik und Drama im Zeitalter des Barock. [s.l.]: C.H.Beck 298 s. Dostupné online. ISBN 9783406371134. (německy)
- ↑ Emblem [online]. www.lernhelfer.de [cit. 2016-04-27]. Dostupné online.
- ↑ KEMPER, Hans-Georg. Barock-Humanismus: Krisen-Dichtung. [s.l.]: Walter de Gruyter 440 s. Dostupné online. ISBN 9783110942095. (německy)
- ↑ BESCH, Werner. Sprachgeschichte: ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Sprache und ihrer Erforschung. [s.l.]: Walter de Gruyter 1078 s. Dostupné online. ISBN 9783110112573. (německy)
- ↑ MEID, Volker. Die deutsche Literatur im Zeitalter des Barock: vom Späthumanismus zur Frühaufklärung, 1570-1740. [s.l.]: C.H.Beck 1018 s. Dostupné online. ISBN 9783406587573. (německy)
- ↑ BAUMANN, Barbara; OBERLE, Birgitta. Deutsche Literatur in Epochen. [s.l.]: Hueber Verlag 384 s. Dostupné online. ISBN 9783190013999. (německy)
- ↑ VENSKY, Hellmuth. Justus Georg Schottelius: Der Retter und Liebhaber der deutschen Sprache. Die Zeit. 2012-06-23. Dostupné online [cit. 2016-04-27]. ISSN 0044-2070.
- ↑ POPP, Wolfgang. Lesebuch: Dreißigjähriger Krieg : eine Textsammlung aus der Barockliteratur. [s.l.]: LIT Verlag Münster 156 s. Dostupné online. ISBN 9783825839598. (německy)
- ↑ HANS JAKOB CHRISTOFFEL VON, Grimmelshausen. Dobrodružný Simplicius Simplicissimus. Praha: Odeon, 1976. Kapitola Doslov (Jiří Stromšík).
- ↑ LOGAU, Friedrich von; VON), Hans Assmann Abschatz (Freiherr. Auserlesene Gedichte von Friedrich von Logau und Hans Assmann von Abschatz. [s.l.]: F.A. Brockhaus 246 s. Dostupné online. (německy)
- ↑ NIPPERDEY, Justus. Die Erfindung der Bevölkerungspolitik: Staat, politische Theorie und Population in der Frühen Neuzeit. [s.l.]: Vandenhoeck & Ruprecht 681 s. Dostupné online. ISBN 9783525101186. (německy)
Literatura
- Gerald Rainer, Norbert Kern, Eva Rainer Stichwort Literatur: Geschichte der deutschsprachigen Literatur, VERITAS Schulbuch Verlags- und Handelsges.mbH & Co. OHG, ISBN 978-3-7058-5641-7
- Bok Václav, Pfeiferová Dana, Šetinová Dana Čítanka německých literárních textů • Deutschsprachige Literatur in Lesentexten, Fraus 1998, ISBN 80-7238-031-1
Související články
Média použitá na této stránce
Podobizna mladého muže
, alleged to show Hans Jakob Christoffel von GrimmelshausenWappen Freiherren von Abschatz
Gesellschaftslyriker Georg Rodolf Weckherlin als englischer Parlamentssekretär.
Johann Heermann (11 October 1585 – 17 February 1647)
The german writer Georg Philipp Harsdörffer (1607-1658)
Josua Stegmann (1588-1632), German Univ.-Professor of Protest. Theology, oil-painting on canvas by Berent Worltemate 1634
Friedrich Rudolf Ludwig von Canitz (Frontispiz)
Johann Scheffler (Angelus Silesius)
Daniel Casper von Lohenstein im XLIX Jahr, Autorenportrait aus: Großmüthiger Feld-Herr Arminius oder Herrmann, Leipzig 1731.
Andreas Gryphius: Alles ist eitel
Grafik aus dem Klebeband Nr. 1 der Fürstlich Waldeckschen Hofbibliothek Arolsen
Motiv: Johann Wilhelm von StubenbergChristian Hoffmann von Hoffmannswaldau (1616-1679)
- Sonstiges: ...
Portrait von Sigmund von Birken (1626–1681), Kupferstich von Jacob von Sandrart (1630–1708) zwischen 1645–1708, Format 188x113 Millimeter
The Baroque poet Johann Rist (1607–1667), from the Sabbhatische Seelenlus, Lüneburg 1651
Paul Gerhardt