Německé Rakousko

Republika Německé Rakousko Republik Deutsch-Österreich ←  ←  1918–1919 ↓ vlajka
geografie Německé Rakousko s nárokovanými oblastmi
hlavní město:	Vídeň
rozloha:	118 311 km² (oficiálně)
nejdelší řeka:	Dunaj
obyvatelstvo
počet obyvatel:	10 370 000 (oficiálně)
národnostní složení:	Němci, Češi, Moravané
jazyky:	němčina, čeština-moravština, slovenština, polština
náboženství:	římskokatolické (majoritní), luteránské, reformované, judaistické
státní útvar
státní zřízení:	parlamentní demokratická republika
měna:	Rakousko-uherská koruna (bankovky s přetiskem Deutschösterreich)
vznik:	zánik Rakouska-Uherska
zánik:	Saint-Germainská smlouva
státní útvary a území
předcházející: Rakousko-Uhersko Předlitavsko následující: První Rakouská republika První Československá republika Italské království Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Druhá Polská republika

Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919. Byl vyhlášen na konci první světové války v předlitavské části Rakousko-Uherska.

Historie

Na konci první světové války došlo k rozbití Rakousko-Uherska a na území Předlitavska (rakouské části dvojmonarchie) se začaly formovat menší národní státy.

Němečtí poslanci rakouské Říšské rady ustavili Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska ve Vídni a zvolili pro tuto nově vzniklou německou zemi 21. října 1918 název „Německé Rakousko“. Následujícího dne odmítli monarchistické zřízení a prohlásili tento stát za republiku. Cílem státu Německé Rakousko bylo spojení těchto oblastí s Německou říší.^[1] Toto spojení však zakázala saintgermainská smlouva.^[2] Nárokoval si též velké části Československa, kde dle posledního sčítání lidu většinu tvořilo obyvatelstvo, jejichž obcovací řečí (Umgangssprache) byla němčina. Jednalo se převážně o pohraničí Zemí Koruny české a také o městské exklávy Brno, Olomouc a Jihlavu.

21. října 1918 též němečtí poslanci z českých zemí předem odmítli vznik samostatného Československa a oznámili úmysl české země rozdělit a takto vzniklou německou část připojit k Německému Rakousku.^[3] 28. října 1918 Češi a Slováci vyhlásili vznik Československa.

Smlouvou ze Saint-Germain, podepsanou 10. září 1919 a vstoupivší v platnost 16. července 1920, bylo po lidovém hlasování schváleno rozpuštění Rakousko-Uherska. Smlouva mimo jiné uzákonila název státu Österreich, včetně určení hranic státu.

Oblasti nárokované Německým Rakouskem

• Dolní Rakousko (včetně Německé jižní Moravy), hlavní město Vídeň
• Horní Rakousko (včetně Šumavské župy), hlavní město Linec
• Štýrsko (včetně okolí Mariboru), hlavní město Štýrský Hradec
• Korutansko (včetně některých oblastí v dnešním Slovinsku), hlavní město Klagenfurt
• Tyrolsko (včetně Jižního Tyrolska, ale bez oblasti Trentino), hlavní město Innsbruck
• Vorarlbersko, hlavní město Bregenz
• Salcbursko, hlavní město Salcburk
• Německé Čechy (Deutschböhmen), hlavní město Liberec
• Sudetsko (Sudetenland), hlavní město Opava

Odkazy

Reference

Literatura

• HOUŽVIČKA, Václav. Návraty sudetské otázky. Praha: Karolinum, 2005. 546 s. ISBN 80-246-1007-8. 

Související články

• Zánik Rakousko-Uherska
• Vznik Československa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Německé Rakousko na Wikimedia Commons
• Velký znak Německého Rakouska a Země Koruny české 1918–1919^{[nedostupný zdroj]}