NASAMS
| NASAMS | |
|---|---|
 | |
| Typ | Protiletadlový systém |
| Místo původu |  Norsko |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1998 - dosud |
| Používána | 1998–dosud |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Kongsberg Defence & Aerospace |
| Výrobce | Kongsberg Defense & Aerospace a Raytheon Missiles & Defense |
| Základní údaje | |
| Účinný dostřel | 30 km (NASAMS 2)[1] |
NASAMS (National/Norwegian Advanced Surface to Air Missile System) je systém protivzdušné obrany středního až dlouhého dosahu vyráběný norskou společností Kongsberg Defense & Aerospace.
Vývoj
V 90. letech 20. století vypsalo velení americké armády tendr na nový systém protivzdušné obrany, který by vyplnil mezeru mezi systémy Patriot a Avenger a nahradil dosluhující MIM-23 Hawk.[2] Tou dobou se norská firma Kongsberg Defense & Aerospace spojila s americkým Raytheonem aby vyvinuli nový systém PVO pro norské letectvo, které taktéž hledalo nový prostředek protivzdušné obrany.[3] Nový systém byl za plně funkční prohlášen v roce 1998, avšak počáteční operační způsobilosti dosáhl již v roce 1994.
Design
NASAMS představuje modulární mobilní systém, jenž obsahuje 3D radiolokátor AN/MPQ-64F1 Sentinel, elektro-optický systém MPS500, řídící pracoviště a šestinásobná odpalovací zařízení umístěná na vozidle nebo na přívěsu.
Systém může odpalovat střely AIM-9X Sidewinder nebo IRIS-T, ovšem nejčastěji používanými jsou AMRAAM, který ničí cíle do vzdálenosti 33 km a do výšky 15 km, a výkonnější AMRAAM ER nabízející zhruba o 50 % větší dostřel a dostup.[4]
NASAMS 2
Norské královské letectvo společně s Kongsberg Defence & Aerospace provedlo střednědobou modernizaci systému NASAMS nazvanou NASAMS 2. Vylepšená verze byla poprvé předána letectvu v polovině roku 2006. Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma verzemi je použití datového okruhu Link 16 u systému NASAMS 2 a také lepší pozemní radar. Plná operační schopnost (FOC) se očekávala v roce 2007.
Kompletní baterie NASAMS 2 se skládá z 12 raketometů (LCHR; každý nese šest střel AIM-120 AMRAAM), osmi modernizovaných radarů AN/MPQ-64F1 Sentinel, jednoho centra řízení palby (CTOC), jednoho elektro-optického kamerového vozidla ( MSP500) a jednoho vozidla "Tactical Control Cell" (TCC).
NASAMS 3
V dubnu 2019 Norské královské letectvo nasadilo vylepšený systém NASAMS 3 a v květnu 2019 byly provedeny první ostré střelecké zkoušky.[5]
Uživatelé
Současní
Chile - objednány v roce 2011
Finsko - roku 2009 vybrány jako náhrada za dosluhující sovětské 9K37 Buk [6]
Indonésie - 2 baterie
Katar - objednány v roce 2019
Litva - objednány 2 baterie, ve službě od roku 2020
Maďarsko - objednány v roce 2020, dodávky by měly začít o 3 roky později
Nizozemsko - 2 baterie, každá po 3 odpalovacích zařízeních
Norsko
Omán - objednány v roce 2014
Španělsko - ve službě od roku 2003
Ukrajina - 25/9/2022 doručeny 2 systémy od Spojených států
USA - střeží vzdušný prostor nad hlavním městem
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NASAMS na anglické Wikipedii.
- ↑ Air Defense: India Gets Integrated [online]. 2020-03-06 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ National Advanced Surface-to-Air Missile System (NASAMS). www.globalsecurity.org [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online.
- ↑ National Advanced Surface to Air Missile System (NASAMS) - Airforce Technology. www.airforce-technology.com [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-05. (anglicky)
- ↑ ARMADNINOVINY.CZ. Protivzdušný systém NASAMS 2 pro Maďarsko. armadninoviny.cz [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Tester ut NASAMS III for første gang [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-11. (anglicky)
- ↑ Finland Orders EUR 340M Air Defence System from Norway. www.defense-aerospace.com [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-12.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu NASAMS na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Finská vlajka
bendera Indonesia
Autor: Soldatnytt from Oslo, Norway, Licence: CC BY 2.0
Norwegian Advanced Surface to Air Missile System.
