NGC 1097
| NGC 1097 | |
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
|---|---|
| Typ | spirální galaxie s příčkou SB(s)b[1] |
| Objevitel | William Herschel[2] |
| Datum objevu | 1790[2] |
| Rektascenze | 02h 46m 19s[1] |
| Deklinace | -30°16′30″[1] |
| Souhvězdí | Pec |
| Zdánlivá magnituda (V) | 9,4[2] |
| Úhlová velikost | 9,3' x 6,3'[1] |
| Vzdálenost | 64,0 ± 15,9 Mly (19,6 ± 4,87 Mpc)[1] |
| Plošná jasnost | 13,7[2] |
| Poziční úhel | 130°[2] |
| Rudý posuv | 1 271 km/s[1] |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 1097 |
| IRAS | IRAS F02441-3029 a IRAS 02441-3029 |
| Uppsala General Catalogue | UGCA 41 |
| Principal Galaxies Catalogue | PGC 10488 |
| Atlas of Peculiar Galaxies | APG 77 |
| Jiná označení | UGCA 41, PGC 10488, Arp 77,[1] Caldwell 67 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 1097 (také známá jako Caldwell 67) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Pece vzdálená přibližně 64 milionů světelných let. Objevil ji britský astronom William Herschel v roce 1790. Je to galaxie výrazně interagující s její sdruženou galaxií NGC 1097A a je zjevně narušená vzájemným působením slapových sil.[3]
Na obloze se nachází ve střední části souhvězdí, 2 stupně severně od hvězdy Beta Fornacis. Má malou plošnou jasnost a ve střední Evropě nevychází vysoko nad obzor. 1,5 stupně severozápadně od ní leží NGC 1079, která se nachází ve stejné vzdálenosti od Země.[4]
Vlastnosti
NGC 1097 je Seyfertova galaxie. Podrobné snímky odhalily čtyři úzké výtrysky plazmatu, které míří pryč od jádra. Ty byly považovány za projev (v současnosti slabého) aktivního galaktického jádra. Následný rozbor nejjasnějších výtrysků a rozložení jejich energie napříč spektrem od rádiových vln po rentgenové záření vyloučilo jejich původ v synchrotronovém a brzdném záření. Ve skutečnosti jsou tyto výtrysky tvořeny hvězdami. Pomocí simulací a také pozorování teleskopem Very Large Array, který tyto výtrysky zkoumal na vlnové délce vodíku (21 cm) a nenašel v nich atomární vodík (ukazatel slapových ohonů), bylo zjištěno, že se pravděpodobně jedná o roztříštěné zbytky splynuté trpasličí galaxie.
V jádře této galaxie se nachází obří černá díra s hmotností 140 milionů hmotností Slunce.[5][6] Kolem černé díry se nachází zářící prstenec hvězdotvorné oblasti se sítí plynu a prachu, jejíž materiál po spirále padá do černé díry. Padající materiál v prstenci spouští tvorbu dalších hvězd. Prstenec má v průměru přibližně 5 000 světelných let a spirálová galaktická ramena sahají do vzdálenosti desetitisíců světelných let.[5]
NGC 1097 má dvě satelitní galaxie, větší NGC 1097A a menší NGC 1097B. Trpasličí eliptická galaxie NGC 1097A je zvláštní eliptická galaxie, která obíhá ve vzdálenosti 42 000 světelných let od NGC 1097. Trpasličí galaxie NGC 1097B je ještě vzdálenější, má hmotnost 5 milionů hmotností Slunce, byla objevena díky jejímu záření molekulárního vodíku a vypadá jako běžná trpasličí nepravidelná galaxie.
Supernovy
V galaxii NGC 1097 zatím byly pozorovány tři supernovy: SN 1992bd, SN 1999eu a SN 2003B.[7][8]
Galerie obrázků
0,9' široký snímek hvězdotvorného prstence z Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Infračervený snímek NGC 1097 v nepravých barvách ze Spitzerova vesmírného dalekohledu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 1097 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 1097 [online]. [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e The NGC/IC Project: Results for NGC 1097 [online]. [cit. 2016-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ BUTA, Ronald J; CORWIN, Harold G; ODEWAHN, Stephen C. The de Vaucouleurs Atlas of Galaxies. [s.l.]: Cambridge University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 9780521820486. S. 193. (anglicky)
- ↑ Richard Powell. Atlas of the Universe: A List of Nearby Galaxy Groups [online]. [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Astronomers Measure Mass of Supermassive Black Hole in NGC 1097 [online]. sci-news.com, 2015-06-18 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online.
- ↑ ONISHI, K.; IGUCHI, S.; SHETH, K., et al. A Measurement of the Black Hole Mass in NGC 1097 Using ALMA. The Astrophysical Journal [online]. 2015-06-10 [cit. 2016-10-04]. Roč. 806, čís. 1, s. 39. Dostupné online. ISSN 0004-637X. DOI:10.1088/0004-637X/806/1/39. Bibcode:2015ApJ...806...39O. (anglicky)
- ↑ List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HARRINGTON, Philip S. Cosmic Challenge: The Ultimate Observing List for Amateurs. Cambridge, United Kingdom: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 9781139493680. S. 351. (anglicky)
- ↑ Feeding the Monster. ESO Press Release. 2005-10-17. Dostupné online [cit. 2016-10-04].
Související články
- NGC 1300 - podobná spirální galaxie s příčkou v sousedním souhvězdí Eridanu.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1097 ve Wikimedia Commons - Simbad – NGC 1097
- NED – NGC 1097
Média použitá na této stránce
Autor: ESO, Licence: CC BY 4.0
Spiral galaxy NGC 1097
It is an almost-true colour composite based on images made with the multi-mode VIMOS instrument on the 8.2-m Melipal (Unit Telescope 3) of ESO's Very Large Telescope. Exposures were taken in three different wavebands which were associated to a given colour : R-band (centred around 652 nm; red), V (540 nm; green) and B (456 nm; blue). The images were taken on the night of December 9 to 10, 2004 in the presence of the President of the Republic of Chile, M. Ricardo Lagos. The observing conditions were very good (seeing well below 1 arcsec). The total exposure was 2.25 min in R, 3 min in V and 6 min in B. The scale is 0.205 arcsec/pix and the image covers a 7.7 x 6.6 arcmin2 region on the sky. All exposures were taken and pre-processed by ESO Paranal Science Operation astronomers. Additional image processing by Henri Boffin (ESO).
Credit: ESO
Coordinates Position (RA): 2 46 19.04 Position (Dec): -30° 16' 29.62" Field of view: 6.85 x 7.74 arcminutes Orientation: North is 0.1° left of vertical
Colours & filters Band Wavelength Telescope Optical B 456 nm Very Large Telescope VIMOS Optical V 540 nm Very Large Telescope VIMOS Optical R 652 nm Very Large Telescope VIMOS.
NASA's Spitzer Space Telescope has imaged a wild creature of the dark — a coiled galaxy with an eye-like object at its center.The 'eye' at the center of the galaxy is actually a monstrous black hole surrounded by a ring of stars. In this color-coded infrared view from Spitzer, the area around the invisible black hole is blue and the ring of stars, white.
The galaxy, called NGC 1097 and located 50 million light-years away, is spiral-shaped like our Milky Way, with long, spindly arms of stars.
The black hole is huge, about 100 million times the mass of our sun, and is feeding off gas and dust, along with the occasional unlucky star. Our Milky Way's central black hole is tame in comparison, with a mass of a few million suns.
The ring around the black hole is bursting with new star formation. An inflow of material toward the central bar of the galaxy is causing the ring to light up with new stars. And, the galaxy's red spiral arms and the swirling spokes seen between the arms show dust heated by newborn stars. Older populations of stars scattered through the galaxy are blue. The fuzzy blue dot to the left, which appears to fit snugly between the arms, is a companion galaxy. Other dots in the picture are either nearby stars in our galaxy, or distant galaxies.
This image was taken during Spitzer's cold mission, before it ran out of liquid coolant. The observatory's warm mission is ongoing, with two infrared channels operating at about 30 degrees Kelvin (-406 degrees Fahrenheit).
The colors blue, green, and red respectively indicate infrared light of wavelengths 3.6, 4.5, and 8.0 μm (micrometers). The "blue" light has also been subtracted from the "red" in order to enhance the visibility of the dust features.
Star forming region around NGC 1097's nucleus by Hubble Space Telescope
Autor: ESO, Licence: CC BY 4.0
Colour-composite image of the central 5,500 light-years wide region of the spiral galaxy NGC 1097, obtained with the NACO adaptive optics on the VLT. More than 300 star forming regions - white spots in the image - are distributed along a ring of dust and gas in the image. At the centre of the ring there is a bright central source where the active galactic nucleus and its super-massive black hole are located. The image was constructed by stacking J- (blue), H- (green), and Ks-band (red) images. North is up and East is to the left. The field of view is 24 x 29 arcsec2, i.e. less than 0.03% the size of the full moon!
ID: phot-33a-05
Press Photo: ESO 33/05
Object: NGC 1097
Telescope: UT4/Yepun
Instrument: NACO
Size: 1467x1695
Credit: ESO