NGC 185

NGC 185
Galaxie NGC 185
Galaxie NGC 185
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typtrpasličí eliptická galaxie, kvasar, zdroj infračerveného záření a Seyfert 2 galaxy
TřídadSph/dE3[1]
ObjevitelWilliam Herschel
Datum objevu30. listopadu 1787
Rektascenze00h 38m 58s[1]
Deklinace+48°20′15″[1]
SouhvězdíKasiopeja (lat. Cas)
Zdánlivá magnituda (V)9,2[2], 9,1[3], 7,321[4], 6,702[4] a 6,562[4]
Úhlová velikost11,7′ x 10′[1]
Vzdálenost0,66 Mpc[5] (2,15 M[5] ly)
Plošná jasnost13,7[6]
Poziční úhel35[6]
Rudý posuv−0,000 674
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V)-15,7[1]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 185
IRASIRAS 00362+4803
Uppsala General CatalogueUGC 396
Principal Galaxies CataloguePGC 2329
Jiná označeníNGC 185, UGC 396, PGC 2329,[1] Caldwell 18,[7] GC 90[8]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 185 (také známá jako Caldwell 18) je trpasličí sférická galaxie v souhvězdí Kasiopeji vzdálená přibližně 2,15 milionů světelných let.[5] Objevil ji William Herschel 30. listopadu 1787.[8] Je členem Místní skupiny galaxií a spolu s NGC 147 je satelitní galaxií Galaxie v Andromedě (M31). Zároveň s NGC 147 vytváří fyzickou dvojici.[9]

Na obloze leží v jižní části souhvězdí Kasiopeji nedaleko hranice se souhvězdím Andromedy. Za příznivých pozorovacích podmínek je viditelná i dalekohledem s objektivem o průměru 100 mm, který ji ukáže jako slabou mlhavou skvrnku s úhlovou velikostí 5′.[10]

Na rozdíl od většiny trpasličích eliptických galaxií obsahuje NGC 185 mladé hvězdokupy a vznik hvězd v ní v nedávné minulosti probíhal pomalu. NGC 185 má aktivní galaktické jádro (AGN) a je obvykle označována jako Seyfertova galaxie 2. typu,[11] i když je u ní tento status zpochybněn.[12] Je to pravděpodobně nejbližší Seyfertova galaxie od Země a jediná známá v Místní skupině galaxií.

Vznik hvězd

V roce 1999 studovala skupina vědců historii vzniku hvězd v této galaxii[13] a zjistila, že většina hvězd vznikla v jejích raných dobách.[12] V poslední přibližně jedné miliardě let hvězdy vznikaly pouze blízko středu této galaxie. Walter Baade v ní v roce 1951 objevil mladé modré objekty, ale ukázalo se, že to jsou hvězdokupy a nikoli jednotlivé hvězdy. Poblíž centra galaxie byl také objeven pozůstatek supernovy.[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 185 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 185 [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ The observed properties of dwarf galaxies in and around the Local Group. In: The Astronomical Journal. 5. června 2012. DOI 10.1088/0004-6256/144/1/4.
  3. ↑ Tycho-2. In: Astronomy and Astrophysics. 2000.
  4. ↑ a b c Thomas Jarrett: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  5. ↑ a b c KARACHENTSEV, Igor D.; KAISINA, Elena I.; NASHIBADZE NASONOVA, Olga G. The Local Tully-Fisher Relation for Dwarf Galaxies. S. 6. Astronomical Journal [online]. Leden 2017 [cit. 2020-01-23]. Roč. 153, s. 6. Dostupné online. arXiv:1611.02574. DOI:10.3847/1538-3881/153/1/6. Bibcode:2017AJ....153....6K. (anglicky) 
  6. ↑ a b FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 185 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-06. (anglicky) 
  7. ↑ O'MEARA, Stephen James. The Caldwell Objects. [s.l.]: Cambridge University Press, 2002. ISBN 978-0-521-82796-6. S. 75–78. (anglicky) 
  8. ↑ a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 185 [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 185 [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Kasiopeja [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ HO, Luis C.; FILIPPENKO, Alexei V.; SARGENT, Wallace L. W. A Search for 'Dwarf' Seyfert Nuclei. III. Spectroscopic Parameters and Properties of the Host Galaxies. S. 315. The Astrophysical Journal Supplement Series [online]. October 1997 [cit. 2020-01-23]. Roč. 112, s. 315. Dostupné online. arXiv:astro-ph/9704107. DOI:10.1086/313041. Bibcode:1997ApJS..112..315H. (anglicky) 
  12. ↑ a b MARTINS, Lucimara P.; LANFRANCHI, Gustavo; GONCALVES, Denise R., et al. The ionization mechanism of NGC 185: How to fake a Seyfert galaxy?. S. 3159–3166. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Únor 2012 [cit. 2020-01-23]. Roč. 419, čís. 4, s. 3159–3166. Dostupné online. arXiv:1110.5891. DOI:10.1111/j.1365-2966.2011.19954.x. Bibcode:2012MNRAS.419.3159M. (anglicky) 
  13. ↑ MARTÍNEZ-DELGADO, D.; GALLART, C.; APARICIO, A. The Stellar Content of the Local Group Dwarf Galaxy PHOENIX. S. 862–882. Astronomical Journal [online]. Srpen 1999 [cit. 2020-01-23]. Roč. 118, čís. 2, s. 862–882. Dostupné online. arXiv:astro-ph/9905309. DOI:10.1086/300967. Bibcode:1999AJ....118..862M. (anglicky) 
  14. ↑ VAN DEN BERGH, Sidney. Updated Information on the Local Group. S. 529–536. The Publications of the Astronomical Society of the Pacific [online]. Duben 2000 [cit. 2020-01-23]. Roč. 112, čís. 770, s. 529–536. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0001040. DOI:10.1086/316548. Bibcode:2000PASP..112..529V. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 185 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 185 [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 185 [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. NGC 185 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Kasiopeja [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 185 [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Ngc185 rgb combined.jpg
Autor: SamH112358, Licence: CC BY-SA 3.0
Taken on the James Gregory telescope in St. Andrews, Scotland.