NGC 6087
| NGC 6087 | |
|---|---|
 Otevřená hvězdokupa NGC 6087 zobrazená v programu Stellarium. Autor: Roberto Mura | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Objevitel | James Dunlop[1] |
| Datum objevu | 1826[1] |
| Rektascenze | 16h 18m 50s[2] |
| Deklinace | -57°56′06″[2] |
| Souhvězdí | Pravítko (lat. Nor) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 5,4[1] |
| Úhlová velikost | 12'[1] |
| Vzdálenost | 3 700 ly (1 143 pc)[2] |
| Metalicita [Fe/H] | 0,21 |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 6087 |
| Jiná označení | OCl 948, Cr 300, Mel 141,[1] Caldwell 89 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 6087 (také známá jako Caldwell 89) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Pravítka vzdálená přibližně 3 700 světelných let. Objevil ji skotský astronom James Dunlop v roce 1826 při svém pobytu v Parramatta v Novém Jižním Walesu v Austrálii.
Pozorování
Na obloze se nachází v jihovýchodní části souhvězdí, 4 stupně západně od hvězdy Éta Arae. Hvězdokupu je možné snadno najít a dokonce je na hranici viditelnosti pouhým okem. Její hlavní vlastností je přítomnost několika hvězd s magnitudou od 6 do 8, z nichž nejjasnější je proměnná hvězda typu Delta Cephei s názvem S Normae, která hvězdokupě vévodí. Hvězdokupa není příliš bohatá a skládá se ze zhruba 35 hvězd jednoduše rozlišitelných i větším triedrem. Malý hvězdářský dalekohled ji zcela rozloží na jednotlivé hvězdy i při malém zvětšení, i když má hvězdokupa poměrně malé rozměry.
Kvůli její velké jižní deklinaci je hvězdokupa pozorovatelná hlavně z jižní polokoule; na severní polokouli je možné ji pozorovat pouze v tropických oblastech.[3] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od května do října.
Historie pozorování
Hvězdokupu nalezl James Dunlop v roce 1826 při svém pobytu v Austrálii, kdy objevil a zapsal do katalogu velké množství hvězdokup, které se nachází na jižní obloze. Později ji znovu pozoroval John Herschel, který ji popsal jako rozlehlý a rozptýlený objekt nepravidelného tvaru, kterému vévodí hvězda s magnitudou 7.[1][4]
Vlastnosti
NGC 6087 je poměrně chudá a málo hustá hvězdokupa nacházející se ve vzdálenosti kolem 3 700 světelných let,[2] tedy na vnější hraně ramena Střelce Mléčné dráhy. Nejznámější a nejstudovanější hvězdou této hvězdokupy je její hlavní proměnná hvězda S Normae; její průměrná magnituda je 6,52 a mění se v rozsahu 6,12 až 6,77 s periodou 9,75 dne. Její opravdovou příslušnost ke hvězdokupě potvrdilo mnoho fotometrických studií.[5] Její stáří je zhruba 94 milionů let.[6]
V roce 1989 byla na jihovýchodním okraji hvězdokupy nalezena malá planetární mlhovina, která byla zapsána do katalogu jako KoRe 1 (zkratka příjmení jejích objevitelů). Plyn této mlhoviny je velmi vybuzený díky velmi vysoké povrchové teplotě centrální hvězdy, která dosahuje 300 000 K. Ovšem malý jas a rozměry mlhoviny (14") naznačují, že není fyzicky spojena s hvězdokupou, ale leží mnohem dále a pouze se do ní promítá.[7]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 6087 na italské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f The NGC/IC Project: Results for NGC 6087 [online]. [cit. 2016-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6087 [online]. [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Deklinace 58° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 32° od jižního nebeského pólu. Jižně od 32° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 32° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
- ↑ Stephen James O'Meara. The Caldwell Objects. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-521-55332-6.
- ↑ Turner, D. G. Galactic clusters with associated Cepheid variables. I - NGC 6087 and S Normae. S. 111–118. Astronomical Journal [online]. Červenec 1986 [cit. 2016-05-06]. Roč. 92, s. 111–118. Dostupné online. DOI:10.1086/114141. Bibcode:1986AJ.....92..111T. (anglicky)
- ↑ WEBDA page for open cluster NGC 6087 [online]. [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Majaess, Daniel J.; Turner, David G.; Lane, David J. In Search of Possible Associations between Planetary Nebulae and Open Clusters. S. 1349–1360. Publications of the Astronomical Society of the Pacific [online]. Prosinec 2007 [cit. 2016-05-06]. Roč. 119, čís. 862, s. 1349–1360. Dostupné online. DOI:10.1086/524414. Bibcode:2007PASP..119.1349M. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 6087 na Wikimedia Commons - Simbad – NGC 6087
Média použitá na této stránce