NGC 6357
NGC 6357 | |
---|---|
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | emisní mlhovina |
Objevitel | John Herschel |
Datum objevu | 8. června 1837 |
Rektascenze | 17h 24m 0s[1] |
Deklinace | −34°20′0″[1] |
Souhvězdí | Štíra[2] |
Vzdálenost | ~ 6 500–8 000 ly[3][4] |
Označení v katalozích | |
New General Catalogue | NGC 6357 |
Gumův katalog | GUM 66 |
Sharplessův katalog | SH 2-11 |
Jiná označení | NGC 6357, Humří mlhovina, Mlhovina Vojna a mír, RCW 131, Gum 66 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
NGC 6357 je emisní mlhovina, která s mlhovinou NGC 6334 leží u bodce na konci ocasu souhvězdí Štíra.[4] Oblaka plynu a temného prachu ve skutečnosti obsahují skupinu menších emisních mlhovin.[5] Součástí jsou protohvězdy kryté temnými disky plynu a mladé hvězdy sbalené do expandujících „zámotků“ či expandujícího plynu kolem těchto malých hvězd.
Dalšími názvy jsou Humří mlhovina (také Mlhovina Humr)[6] či Mlhovina Vojna a mír[3] (také Válka a mír),[4] s pojmenováním odvozeným od západní části mlhoviny vypadající jako holubice a východního dílu připomínajícího lebku.[5][7]
Mlhovina o průměru cca 400 světelných let[3] se nachází přibližně 6 500[3] až 8 000 světelných roků od Země, zatímco vzdálenost NGC 6334, přezdívané jako mlhovina Kočičí tlapka, činí asi 5 500 světelných let. Mlhoviny objevil astronom John Herschel během června 1837 při expedici k Mysu Dobré naděje.[4]
Hmotné hvězdy
V blízkosti středu mlhoviny je viditelná otevřená hvězdokupa Pismis 24 s jasně zářícími nejhmotnějšími hvězdami Mléčné dráhy.[5][3] Jednou z hvězd s nejvyšší svítivostí hvězdokupy je Pismis 24-1, o níž se předpokládalo, že drží hmotnostní rekord přibližně 300 hmotností slunce. Následně bylo objeveno, že se jedná o složený systém, tvořený nejméně trojhvězdou. S hmotností okolo 100 sluncí by přesto každá z nich stále představovala jednu z nejhmotnějších známých hvězd ve vesmíru.[8][9]
Hvězda (Pismis 24-#) | Spektrální třída | Velikost (Mbol) | Teplota[11] (K) | Poloměr (RS) | Hmotnost (MS) |
---|---|---|---|---|---|
1NE | O3.5 If* | −10,0 | 42 000 | 17 | 74 |
1SW | O4 III | −9,8 | 41 500 | 16 | 66 |
2 | O5.5 V(f) | −8,9 | 40 000 | 12 | 43 |
3 | O8 V | −7,7 | 33 400 | 9 | 25 |
10 | O9 V | −7,2 | 31 500 | 8 | 20 |
12 | B1 V | −5,3 | 30 000 | 4 | 11 |
13 | O6.5 III((f)) | −8,6 | 35 600 | 12 | 35 |
15 | O8 V | −7,8 | 33 400 | 10 | 25 |
16 | O7.5 V | −9,0 | 34 000 | 16 | 38 |
17 | O3.5 III | −10,1 | 42 700 | 17 | 78 |
18 | B0.5 V | −6,4 | 30 000 | 6 | 15 |
19 | B0.5 V | −5,4 | 30 000 | 4 | 11 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 6357 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 654 [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ R. W. Sinnott. The Complete New General Catalogue and Index Catalogue of Nebulae and Star Clusters by J. L. E. Dreyer. [s.l.]: Sky Publishing Corporation and Cambridge University Press, 1988. Dostupné online. ISBN 0-933346-51-4.
- ↑ a b c d e NGC 6357: Mlhovina Humr [online]. Česká astronomická společnost, 2018-12-26 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Setkání kočky kosmické s humrem nebeským [online]. Náš Vesmír, 2017-02-01 [cit. 2019-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-28.
- ↑ a b c REICHMAN, Martin. Mlhovina NGC 6357 je domovem nejhmotnějších hvězd v naší Galaxii [online]. 100+1, 2016-02-09 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Lobster Nebula Seen with ESO’s VISTA Telescope Space Wallpaper [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2MASS Picture of the Week Archive Captions [online]. www.ipac.caltech.edu. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ESA Science & Technology: Star on a Hubble diet NGC 6357 [online]. [cit. 2007-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-04. (anglicky)
- ↑ NGC 6357: Katedrála hmotných hvězd [online]. Česká astronomická společnost, 2016-01-27 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online.
- ↑ FANG, M.; VAN BOEKEL, R.; KING, R. R.; HENNING, T.; BOUWMAN, J.; DOI, Y.; OKAMOTO, Y. K. Star formation and disk properties in Pismis 24. Astronomy & Astrophysics. 2012, s. A119. DOI 10.1051/0004-6361/201015914. Bibcode 2012A&A...539A.119F. arXiv 1201.0833. (anglicky)
- ↑ MARTINS, F.; SCHAERER, D.; HILLIER, D. J. A new calibration of stellar parameters of Galactic O stars. Astronomy and Astrophysics. 2005, s. 1049. DOI 10.1051/0004-6361:20042386. Bibcode 2005A&A...436.1049M. arXiv astro-ph/0503346. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 6357 na Wikimedia Commons
- NGC 6357 – tematické články na www.astro.cz
Média použitá na této stránce
Záření mladých horkých hvězd rozfukuje chladnější plynné oblasti v emisní mlhovině NGC 6357. Snímek je složen z dat v rentgenové, infračervené i viditelné oblasti elektromagnetického spektra.