NGC 6565
NGC 6565 | |
---|---|
(c) ESA/Hubble, CC BY 4.0 NGC 6565 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | planetární mlhovina |
Objevitel | Edward Charles Pickering |
Datum objevu | 14. července 1880 |
Rektascenze | 18h 11m 52,56s[1] |
Deklinace | -28°10′42,35″[1] |
Souhvězdí | Střelec (lat. Sag) |
Zdánlivá magnituda (V) | 12,2[1] |
Úhlová velikost | 23″[2] |
Vzdálenost | 4 660 pc[3] (15 200[3] ly) |
Označení v katalozích | |
New General Catalogue | NGC 6565 |
IRAS | IRAS 18087-2811 |
Jiná označení | HD 166468, PK 003-04 5[1] |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
NGC 6826 je planetární mlhovina v souhvězdí Střelce. Objevil ji Edward Pickering 14. července 1880.[4] Její vzdálenost od Země je odhadována na 15 200[3] až 20 000[5] světelných let. Bílý trpaslík uprostřed mlhoviny má hvězdnou velikost 19,5.[2]
Související články
Reference
- ↑ a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6565 [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 6565 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- ↑ a b c STANGHELLINI, Letizia; SHAW, Richard A.; VILLAVER, Eva. The Magellanic Cloud Calibration of the Galactic Planetary Nebula Distance Scale. S. 194–202. Astrophysical Journal [online]. Prosinec 2008 [cit. 2020-01-03]. Roč. 689, s. 194–202. Dostupné online. arXiv:0807.1129. DOI:10.1086/592395. Bibcode:2008ApJ...689..194S. (anglicky)
- ↑ SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6565 [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Planetary Nebulae [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 6565 na Wikimedia Commons
- SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6565 [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6565 [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 6565 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- The long goodbye [online]. spacetelescope.org, 2015-07-27 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.
- POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Planetary Nebulae [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
(c) ESA/Hubble, CC BY 4.0
A dying star’s final moments are captured in this image from the NASA/ESA Hubble Space Telescope. The death throes of this star may only last mere moments on a cosmological timescale, but this star’s demise is still quite lengthy by our standards, lasting tens of thousands of years!
The star’s agony has culminated in a wonderful planetary nebula known as NGC 6565, a cloud of gas that was ejected from the star after strong stellar winds pushed the star’s outer layers away into space. Once enough material was ejected, the star’s luminous core was exposed and it began to produce ultraviolet radiation, exciting the surrounding gas to varying degrees and causing it to radiate in an attractive array of colours. These same colours can be seen in the famous and impressive Ring Nebula (heic1310), a prominent example of a nebula like this one.
Planetary nebulae are illuminated for around 10 000 years before the central star begins to cool and shrink to become a white dwarf. When this happens, the star’s light drastically diminishes and ceases to excite the surrounding gas, so the nebula fades from view.
A version of this image was entered into the Hubble’s Hidden Treasures basic image competition by contestant Matej Novak.