NIKIET

NIKIET Государственное унитарное предприятие научно-исследовательский и конструкторский институт энерготехники им. Н.А. Доллежаля
Zakladatel	Nikolaj Antonovič Dolležal
Vznik	15. dubna 1952
Souřadnice	55°47′15,95″ s. š., 37°39′13,47″ v. d.
Oficiální web	www.nikiet.ru/eng/index.php
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NIKIET (Naučno-issledovatěl'nij i konstruirujúščij ėksperimentálnyj technologičeskij institut) byla sovětská výzkumná a konstrukční organizace. NIKIET byla významná v oblasti jaderné energetiky a vývoje jaderných reaktorů, zejména pro civilní i vojenské účely. Společnost byla zapojena do vývoje a konstrukce reaktorů a energetických zařízení, a to jak pro elektrárny, tak i pro jiné aplikace, například pro námořní jaderné reaktory.^[1]

Organizace NIKIET stojí například za reaktorem RBMK. Tento typ reaktoru byl vyvinut pro použití v jaderných elektrárnách a byl známý svou konstrukcí s kanály pro jednotlivé palivové soubory. Reaktory RBMK byly používány v některých největších sovětských jaderných elektrárnách, včetně známé elektrárny Černobyl. Reaktor RBMK využíval grafit jako moderátor a vodu jako chladivo.^[1]

Po druhé světové válce, v roce 1946, Sovětský svaz zahájil intenzivní vývoj jaderných technologií, a to jak pro energetické účely, tak pro vojenský program. V té době vzniklo několik výzkumných institutů zaměřených na jadernou fyziku a technologii. Jedním z nich byl i Institut pro návrh jaderných reaktorů, později známý jako NIKIET, který vznikl v roce 1952.

Mezi klíčové osobnosti, které stály u vzniku tohoto institutu, patřil Nikolaj Antonovič Dolležal, významný sovětský vědec českého původu, který sehrál zásadní roli ve vývoji prvních sovětských jaderných reaktorů. Dolležal byl hlavním konstruktérem reaktoru pro první sovětskou jadernou elektrárnu v Obninsku (spuštěna 1954). Pod jeho vedením se institut stal jedním z předních center sovětského jaderného výzkumu.

• První sovětské jaderné reaktory – NIKIET se podílel na návrhu prvního funkčního sovětského reaktoru i na vývoji reaktorů pro jaderné ponorky.
• RBMK – slavné, ale problematické reaktory – Pod vedením NIKIET byly vyvinuty reaktory typu RBMK (například ten v Černobylu), které měly řadu technických výhod, ale nakonec se ukázaly jako rizikové.
• Jaderná ponorka K-19 – NIKIET se podílel na vývoji reaktorů pro sovětské jaderné ponorky, včetně slavné K-19, známé kvůli nehodě v roce 1961.
• Rychlé reaktory – Institut se zaměřil i na vývoj rychlých reaktorů, například BN-600 a BN-800, které jsou dodnes v provozu v Rusku.
• Pokračování v moderní době – Dnes je NIKIET součástí korporace Rosatom a vyvíjí pokročilé reaktory nové generace, například BREST-300, což je olovem chlazený reaktor považovaný za bezpečnější a efektivnější než starší typy.