Na Hrázi a Příkop

Na Hrázi a Příkop
Zástavba ulice Koliště v prostoru bývalé čtvrti Příkop
Zástavba ulice Koliště v prostoru bývalé čtvrti Příkop
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
Městská částBrno-střed
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíZábrdovice
PSČ602 00, pošta Brno
Na Hrázi a Příkop
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na Hrázi a Příkop (též Hráze a Příkop, německy Teichdamm und Grabengasse) je bývalá předměstská čtvrť Brna, která byla do roku 1941 také samostatným katastrálním územím. Tvořilo ji zástavba mezi dnešními ulicemi Koliště, Milady Horákové, Příkop a Ponávka. Oblast je dnes součástí Zábrdovic a městské části Brno-střed.

Historie

Trasa dnešní ulice Koliště byla částečně zastavěna již ve středověku, osídlení však zaniklo kvůli dvojímu obléhání města Švédy v letech 1643 a 1645. Po třicetileté válce navíc došlo k výstavbě rozsáhlého barokního bastionového opevnění města. Teprve koncem 18. století došlo k založení nových předměstí, v severní části dnešního Koliště se jednalo o Příkop, v jižní části pak o Koženou. Příkop vznikl v roce 1786 díky parcelaci půdy patřící Karlovu dvoru, jenž původně náležel k řečkovickému panství brněnských jezuitů, a díky zániku Mitrovské zahrady, která se v těchto místech nacházela. Předměstí není totožné se současnou ulicí Příkop, v jejíž trase tehdy tekla Ponávka, která tvořila hranici předměstí (dále se nacházel Josefov) a k níž zasahovaly parcely příkopských domů. Ty tvořily jednostrannou ulicovku na východní straně nové okružní silnice, která vznikla v polovině 70. let 18. století, tedy dnešní ulice Koliště, v rozmezí od křižovatky s ulicí Milady Horákové po Úrazovou nemocnici, kde navazovaly domy předměstí Kožená. Zástavba Příkopu byla rozdělena cestou k Josefovu a Hornímu Cejlu, dnešní Bratislavskou ulicí.[1]

Malé předměstí Na Hrázi tvořilo jednostrannou ulicovku podél cesty z Brna do Zábrdovic a Husovic. Bylo tvořeno jižní uliční frontou dnešní ulice Milady Horákové v prostoru od křižovatky s Kolištěm po křižovatku s dnešní ulicí Příkop. Cesta zde vedla po hrázi Hutterova rybníka, který byl vysušen roku 1782. Z mlýna pod hrází se stal hostinec (dnes nezastavěný jihozápadní roh Milady Horákové a Příkopu) a krátce poté vyrostly po jižní straně cesty domy vytvářející nové předměstí. Severní strana cesty již patřila k Velké Nové Ulici a byla zastavěna až kolem poloviny 19. století.[2]

Osudy obou předměstí jsou úzce spojené. Jednalo se o tzv. magistrátní předměstí, která byla ve správě brněnského magistrátu a která se součástí města stala v roce 1850. Jejich klasicistní přízemní nebo jednopatrová zástavba, obývaná především dělníky, byla během druhé poloviny 19. století a počátku století 20. nahrazena velkoměstskými činžovními domy. V 80. letech 19. století byla od Lužánek k jihu zatrubněna Ponávka, v její trase tedy mohly v nových ulicích (dnešní Příkop a Ponávka) začít vznikat nové domy. V roce 1903 byl na dnešní ulici Milady Horákové zahájen provoz tramvají. Počátkem 30. let 20. století byla v ulici Ponávka vybudována nová funkcionalistická Úrazová nemocnice. Většina západní strany ulice Příkop, tedy domů v bývalém katastru předměstí Příkop, byla zbořena v 80. letech 20. století a na jejich místě vznikl v následujícím desetiletí obchodně-administrativní komplex IBC Brno.[1][2]

Předměstí Na Hrázi a Příkop tvořila společné katastrální území, které bylo zrušeno v roce 1941 při katastrální reformě města. Oblast se tehdy stala součástí katastru Města Brna, od konce 60. let 20. století patří k Zábrdovicím.[3]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 494–495. Dále jen Kuča. 
  2. a b Kuča, s. 355–356.
  3. SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Brno,Milady Horákové str1.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Ulice Milady Horákové ve čtvrti Zábrdovice v Brně
Brno Úrazová nemocnice 3.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno Úrazová nemocnice
Brno - ul. Koliště, pohled z lávky IBC k JV obr01.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno - ul. Koliště, pohled z lávky IBC k JV
Brno - ul. Koliště, pohled z lávky IBC k SZ obr01.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno - ul. Koliště, pohled z lávky IBC k SZ
Brno, Ponávka 2.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Okresní nemocenská pokladna Brno Milady Horákové 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Obchodní a obytný dům, původně Okresní nemocenská pokladna postavená r. 1904 architektem Hubertem Gessnerem. Milady Horákové 24/26, Brno. Celkový pohled na uliční průčelí budovy od severu.
Brno - ul. Příkop, IBC centrum.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno - ul. Příkop, obchodní centrum IBC.