Na Hrázi a Příkop
Na Hrázi a Příkop | |
---|---|
Zástavba ulice Koliště v prostoru bývalé čtvrti Příkop | |
Lokalita | |
Charakter | městská čtvrť |
Městská část | Brno-střed |
Obec | Brno |
Okres | Brno-město |
Kraj | Jihomoravský kraj |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°11′57″ s. š., 16°36′47″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Zábrdovice |
PSČ | 602 00, pošta Brno |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Na Hrázi a Příkop | |
Další údaje | |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na Hrázi a Příkop (též Hráze a Příkop, německy Teichdamm und Grabengasse) je bývalá předměstská čtvrť Brna, která byla do roku 1941 také samostatným katastrálním územím. Tvořilo ji zástavba mezi dnešními ulicemi Koliště, Milady Horákové, Příkop a Ponávka. Oblast je dnes součástí Zábrdovic a městské části Brno-střed.
Historie
Trasa dnešní ulice Koliště byla částečně zastavěna již ve středověku, osídlení však zaniklo kvůli dvojímu obléhání města Švédy v letech 1643 a 1645. Po třicetileté válce navíc došlo k výstavbě rozsáhlého barokního bastionového opevnění města. Teprve koncem 18. století došlo k založení nových předměstí, v severní části dnešního Koliště se jednalo o Příkop, v jižní části pak o Koženou. Příkop vznikl v roce 1786 díky parcelaci půdy patřící Karlovu dvoru, jenž původně náležel k řečkovickému panství brněnských jezuitů, a díky zániku Mitrovské zahrady, která se v těchto místech nacházela. Předměstí není totožné se současnou ulicí Příkop, v jejíž trase tehdy tekla Ponávka, která tvořila hranici předměstí (dále se nacházel Josefov) a k níž zasahovaly parcely příkopských domů. Ty tvořily jednostrannou ulicovku na východní straně nové okružní silnice, která vznikla v polovině 70. let 18. století, tedy dnešní ulice Koliště, v rozmezí od křižovatky s ulicí Milady Horákové po Úrazovou nemocnici, kde navazovaly domy předměstí Kožená. Zástavba Příkopu byla rozdělena cestou k Josefovu a Hornímu Cejlu, dnešní Bratislavskou ulicí.[1]
Malé předměstí Na Hrázi tvořilo jednostrannou ulicovku podél cesty z Brna do Zábrdovic a Husovic. Bylo tvořeno jižní uliční frontou dnešní ulice Milady Horákové v prostoru od křižovatky s Kolištěm po křižovatku s dnešní ulicí Příkop. Cesta zde vedla po hrázi Hutterova rybníka, který byl vysušen roku 1782. Z mlýna pod hrází se stal hostinec (dnes nezastavěný jihozápadní roh Milady Horákové a Příkopu) a krátce poté vyrostly po jižní straně cesty domy vytvářející nové předměstí. Severní strana cesty již patřila k Velké Nové Ulici a byla zastavěna až kolem poloviny 19. století.[2]
Osudy obou předměstí jsou úzce spojené. Jednalo se o tzv. magistrátní předměstí, která byla ve správě brněnského magistrátu a která se součástí města stala v roce 1850. Jejich klasicistní přízemní nebo jednopatrová zástavba, obývaná především dělníky, byla během druhé poloviny 19. století a počátku století 20. nahrazena velkoměstskými činžovními domy. V 80. letech 19. století byla od Lužánek k jihu zatrubněna Ponávka, v její trase tedy mohly v nových ulicích (dnešní Příkop a Ponávka) začít vznikat nové domy. V roce 1903 byl na dnešní ulici Milady Horákové zahájen provoz tramvají. Počátkem 30. let 20. století byla v ulici Ponávka vybudována nová funkcionalistická Úrazová nemocnice. Většina západní strany ulice Příkop, tedy domů v bývalém katastru předměstí Příkop, byla zbořena v 80. letech 20. století a na jejich místě vznikl v následujícím desetiletí obchodně-administrativní komplex IBC Brno.[1][2]
Předměstí Na Hrázi a Příkop tvořila společné katastrální území, které bylo zrušeno v roce 1941 při katastrální reformě města. Oblast se tehdy stala součástí katastru Města Brna, od konce 60. let 20. století patří k Zábrdovicím.[3]
Galerie
Ulice Milady Horákové, vlevo zástavba Hrází z přelomu 19. a 20. století
Secesní budova Okresní nemocenské pokladny v dnešní ulici Milady Horákové
Ulice Koliště v prostoru bývalého předměstí Příkop
Komplex IBC Brno v ulici Příkop
Činžovní domy na nároží ulic Bratislavské a Ponávky
Funkcionalistická Úrazová nemocnice v ulici Ponávka
Odkazy
Reference
- ↑ a b KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 494–495. Dále jen Kuča.
- ↑ a b Kuča, s. 355–356.
- ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Na Hrázi a Příkop na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Ulice Milady Horákové ve čtvrti Zábrdovice v Brně
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno - ul. Koliště, pohled z lávky IBC k JV
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno - ul. Koliště, pohled z lávky IBC k SZ
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0Obchodní a obytný dům, původně Okresní nemocenská pokladna postavená r. 1904 architektem Hubertem Gessnerem. Milady Horákové 24/26, Brno. Celkový pohled na uliční průčelí budovy od severu.
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno - ul. Příkop, obchodní centrum IBC.