Na Hutích (Praha)
Hutě | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | |
Lokalita | |
Charakter | čtvrť |
Městská část | Praha 14 |
Obvod | Praha 9 |
Obec | Praha |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′37″ s. š., 14°33′39″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Kyje, Hloubětín |
PSČ | 198 00 |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hutě | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hutě (též Na Hutích, Kyje na Hutích) je čtvrť tvořící severní výběžek katastrálního území Kyje, s jehož hlavní částí je spojena pouze úzkým hrdlem poblíž bývalého Černého mostu, mezilehlá část Kyjí byla v roce 1987 převedena do nové čtvrti Černý Most. Statisticky je tato část Kyjí vedena jako základní sídelní jednotka Na hutích-Rajská zahrada. K Hutím patří též ZSJ Na hutích-západ východně od vilové čtvrti, ta náleží ke katastrálnímu území Hloubětín a nachází se v ní jediný adresní bod, areál středního odborného učiliště gastronomie a podnikání (bývalého podniku Pramen). Místní název Hutě je vztahován i k části hloubětínské ZSJ Nad bažantnicí, severně od budovy učiliště Pramen. Všechny části Hutí patří k městské části Praha 14 v městském obvodu Praha 9 hlavního města Prahy. Území leží severně od sídliště Černý Most a východně od Hloubětína, s nimiž je spojuje přes společný úsek železničních tratí 231 a 070 most ulice Za Černým mostem, jímž byl nahrazen dřívější tzv. Černý most.
Starší zástavba je složená především z rodinných domů. Developeři budují v oblasti Hutí nové bytové domy i řadové rodinné domky, například komplex v klínu mezi ulicemi Za Černým mostem a Jordánská, v okolí Peluškové ulice. Obytný soubor postavený kolem roku 2009 nese název Kyje-Hutě. Severovýchodně jsou Hutě obklopeny poli; v této oblasti developer Ekospol a.s. buduje obytné celky Panorama Kyje I, II, III (kolem nové Sicherovy ulice); první územní rozhodnutí po I. etapu bylo vydáno v roce 2007.[1]
Doprava
V blízkosti Hutí je Vysočanská radiála, Pražský okruh, dálnice D10 a D11. Místními komunikacemi jsou spojeny s Černým Mostem, Hloubětínem a Satalicemi. Hutě obsluhují autobusy pražské MHD (linky 186 a 201). Na jihu je situována stanice metra Rajská zahrada. Obcí prochází železniční tratě 231 a 070, které se před Hutěmi (ve směru na Prahu) spojují. Do budoucna se počítá s výstavbou železniční stanice v blízkosti Rajské zahrady, v souvislosti se zastávkou dojde i k výstavbě pěší lávky, která zlepší propojení mezi Hutěmi a tímto dopravním uzlem a sídlištěm Černý Most.[2]
Parky a sportoviště
Na Hutích se nacházejí dva parky o nevelké rozloze. Prvním je park u autobusové zastávky Hutě (směr Satalice), kde se nachází jezírko. Druhý park se nachází ve vzdálenosti 200 metrů na pomezí ulic Babylonská a Splavná. Využíván je především ke sportovním aktivitám. Kromě dětského hřiště se zde nalézá i minigolf. Na jižní straně se nachází travnatá plocha s brankami, tenisové kurty a v roce 2017 vybudované dvě multifunkční oplocené sportovní plochy. Jedna z ploch je určena i k zaledňování. V současnosti je jedna z ploch nepřístupná do dořešení reklamace u dodavatele.[3] V minulosti se zde nalézala i malá sokolovna, která v 90. letech vyhořela (na místě je patrná pouze základová deska). Kvůli nedořešeným vlastnickým vztahům, souvisejícím se zánikem místního Sokola, jsou kurty a hřiště neudržované. Nohejbalové hřiště je pak spravováno svépomocí místních. Dále se v Hutích nalézá i squashová hala.
Školství
Na území Hutí se nachází Střední odborné učiliště gastronomie a podnikání, nazývané Pramen. Jedná se o nejvyšší budovu v okolí, ve které se nachází učňovský hotel s restaurací, studentské koleje a ubytovna. V minulosti se v Hutích nacházela i jednotřídka, postavená v meziválečném období. V 60. letech přestala plnit svou funkci. Navzdory tomu budova zůstala bez větších stavebních úprav dodnes a momentálně slouží jako hostinec, klubovna minigolfového hřiště.
Přírodní zajímavosti
Na pomezí k. ú. Kyje a Hloubětín (okolí dnešní ulice Za Černým mostem) probíhala od poloviny 18. století těžební činnost. Těžba byla rozprostřena do dvou lokalit, které sousedily. Větší z nich byla Fejkova pískovna, která je mezi speleology známá jako Bílý kůň. Těžba započala v polovině 19. stol. a byla ukončena nedlouho po 2. sv. válce, poté fungovaly rozsáhlé podzemní prostory jako sklady ovoce a zeleniny. Nacházejí se zde stopy jak po těžbě písku, tak zbytky elektroinstalace a skladových prostor. Byly zde pozorovány i dvě kolonie netopýrů. Některé její části byly vylity betonem (2001 - výstavba kanalizace, 2006 - výstavba řadových RD). Od roku 2007 není přístupná.
Na jih od Bílého koně se nacházela huť s dolem Sv. Antonína Paduánského založená roku 1767. Těžilo se zde uhlí, za účelem získání pyritu na výrobu kyseliny sírové a kamence. Z finančních důvodů byla těžba nedlouho poté ukončena. Tyto doly spolu nijak nesouvisí a jejich poloha vůči sobě je dána pouze geologickými podmínkami lokality.[4]
Zahrádkářské osady
Na území Hutí se nacházejí 3 zahrádkářské osady. První vede podél železniční tratě a nese jméno Rajská zahrada (od ní získala název stanice metra). Další dvě se nachází v k. ú. Hloubětín a jedná se o osadu Hutě a západněji položenou osadu Bažatnice, která získala svůj název podle přilehlého lesíku.
Názvy ulic
Ve staré zástavbě se některé ulice nazývají podle českých rybníků: Světská, Jordánská, Borská atp. Bytové domy v obytném celku Panorama Kyje I nesou jména po zemských rabínech (Sicherova a Federova).
Budoucnost
Podle Územního plánu Prahy se v okolí Hutí počítá s výstavbou nových domů, a to zejména na severním a severovýchodním směrem. Svou zastavěnou rozlohu by se tak rozšířily o více než polovinu. V okolí by se měla změnit zemědělské půda na lesní.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ EKOSPOL - Kyje-Hutě, Praha 14 jinak
- ↑ Archivovaná kopie. www.praha14.cz [online]. [cit. 2012-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-20.
- ↑ Sportoviště Splavná [online]. Praha 14, 2017 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.zastarouprahu.cz/ruzne/hloubetin.htm#plan[nedostupný zdroj]
- ↑ http://old.uppraha.cz/uploads/assets/vykresova-cast/Vykresy_PDF/V2_HlavniVykres/V2_06_Kc.pdf[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Kopfrkingl, Licence: CC BY-SA 3.0
Fotka z podzemního komplexu Bílý Kůň - lokalita Hutě (Praha 14)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Kyje (hranice Hloubětína). Za černým mostem, pohled od mostu k Jordánské.