Od 15. století bylo území dnešních přírodních památek Na Plachtě obecní půdou, takzvané občiny, využívané především jako obecní pastviny.[3] Od konce 19. století byla Plachta vojenským cvičištěm, kde pravidelně jezdila těžká technika. V letech 1918–1939 bylo cvičiště také využíváno jako vojenské letiště prvorepublikovou armádou. Během 2. světové války využíval plochu aviaklub a v roce 1945 zde přistávala sovětská letadla. V letech 1945 – 1946 probíhala "Na Plachtě" těžba písku a tak vzniklo takzvané centrální jezírko. Od šedesátých let už nebylo místo armádou trvale využívané a tak se začaly na okrajích vytvářet černé skládky komunálního i stavebního odpadu. Armáda cvičiště postupně opustila a větší část přírodní památky přešla do správy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Významně se na údržbě lokality podílí dobrovolníci a spolky. Průzkumy bylo nalezeno více než 3500 druhů rostlin a živočichů, z toho 104 druhů chráněných českými zákony. Někteří živočichové také nežijí v ČR nikde jinde, než v PP Na Plachtě a v jejím sousedství.
srpen 2008
Ekologové, neziskové organizace, přírodovědci, lékaři i obyvatelé Hradce Králové poslali Ministerstvu životního prostředí výzvu k nápravě vymezení návrhu evropsky významné lokality Na Plachtě.[4] Přiložen byl návrh AOPK, odborné odůvodnění návrhu na úpravu, část územního plánu i záměr fy Kelcom na výstavbu v této lokalitě.
srpen 2009
Projekt jezírka uprostřed nové rezidenční čtvrti na Plachtě za 11 miliónů korun zablokovala Česká inspekce životního prostředí.[5] Přestože posudek zpracovaný geologickou službou MŽP vyloučil, že by nové jezírko ovlivnilo nedalekou přírodní památku, zpochybnil krajský úřad stavební povolení a stavba musela být zastavena.
prosinec 2013
Na území bývalých přírodních památek Na Plachtě 1 a Na Plachtě 2 vznikla přírodní památka Na Plachtě.
leden 2018
Divocí koně na PlachtěExmoorský pony na Plachtěna Plachtu byli přivezeni divocí koně původem z anglického Exmooru (Exmoorský pony). Deset hřebců bylo dovezeno z bývalého vojenského prostoru v Milovicích. Později většina stáda kvůli suchu musela být přesunuta do jiných východočeských rezervací.[6]
květen 2020
Petici proti vybudování silnice přes přírodní památku Na Plachtě 3 podepsalo 4000 lidí. Autoři petice tvrdili, že radnice zamýšlí vést přes lokalitu komunikaci, to ale zástupci města odmítli a petici prohlásili za bezpředmětnou.[7]
červen 2021
Primátor Hradce Králové byl navržen na Ropáka za rok 2020.[8]
prosinec 2022
Část přírodní památky Na Plachtě spásají dva buvoli. Jde o pár buvolů domácích, známých také pod názvem buvol vodní, samce a samici. Byli umístěni v blízkosti rybníka Jáma.[9]
rok 2025
V lokalitě probíhá větší odstranění náletových dřevin (cca 3,3 hektaru) k obnově bezlesých stanovišť a také k uvolnění terénu pro vznik Analýzy rizik ohrožení přírodní památky Na Plachtě skládkou odpadů. Tato analýza zkoumá starou ekologickou zátěž (desítky tisíc tun odpadů navozených do lokality převážně v 70. a 80. letech 20. století). Analýza by měla navrhnout možnosti likvidace těchto odpadů. Projekt zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.Buvol vodní na PlachtěBuvol vodní
,
Licence:CC BY 2.5 A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“