Nachthareheb

Nachtnebef II.
Nachthareheb, Nektanebés iI.
Busta Nachnebef II.
(c) Photograph by Rama, Wikimedia Commons, Cc-by-sa-2.0-fr
Busta Nachnebef II.
Doba vlády380–343 př. n. l.[1]
Rodné jméno


 

Senedyemibra Setepenamón
Trůnní jméno


Najthorhebyt Meryhathor
Horovo jméno


 Merytauy Ten, kdo miluje Dvě země[p 1][2]
Jméno obou paní

Seheruibnecheru
Zlatý Hor



Semenhepu
Otecgenerál Tjaihepimu[p 2]
Matka?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachthareheb, známý též jako Nektanebos nebo Nachtnebef II., byl posledním faraonem 30. dynastie. Je to také poslední egyptský faraon, který právě pocházel z této země. Po něm v Egyptě vládli pouze cizí panovníci až do období středověku. Vládl v letech 360–343 př. n. l.[3]

Počátek vlády

Nachtbenef II. nabízí bohu Re kadidlo
Bůh Horus ochraňuje Nachtnebef(a); Metropolotní Museum New York
Obelisk faraona Nachtnebef(a); British Museum, Londýn
Ruina chrámu v Behbeit El Hagar

Králem se stal během vojenského tažení svého bratrance, faraona Džedhora do Persie, který když byl v Sýrii, rozhořel se odpor k jeho povýšenosti a neúměrnému a tvrdému výběru daní, spor s jeho řeckými spojenci a později i s vlastními vojáky. Džedhor tyto spory a nevraživosti skončil svým útěkem k Peršanům až do města Sús. Po jeho útěku převzal Nachthareheb, do té doby správce země, vedení nad vojskem a odvedl je zpátky do Egypta. Prohlásil se za faraona a za trůnní jméno přijal jméno svého děda Nachtnebefa I. Během vlády jeho předchůdce se země dostala téměř na okraj vzpoury, Nachnebench II. jí však zajistil stabilní vládu, rozvoj a prosperitu. [4][5]

Války s Peršany

Nachtnebef, který za vlád předchůdce byl správcem země a disponoval prostředky země, je po vypuzení Džedhora a usednutí na trůn, využíval hlavně ke stavbě a obnově starých chrámů a posílení vojenské moci. Obnovil přátelství a spojenectví s Řeky a Kypřany, s vědomím, že nebezpečí obnoveného perského útoku na Egypt bylo stále vážné. Tento útok přišel v roce 350 př. n. l., Egypťané jej však odrazili. Přálo jim totiž velké štěstí. Peršané chtěli totiž obejít pohraniční pevnosti, ale zabloudili v poušti, když se pak dostali k Nilu, bylo právě období záplav, spousta perských vojáků v nich nalezla smrt. Vysílené a zoufalé zbytky vojska poté napadly pevnost Pelúsion [p 3]. V bitvě o tuto pevnost Egypťané a Řekové Peršany na hlavu porazili. Tohle bylo poslední vítězství Egypťanů ve válce, ve které se bojovalo naposled na území jejich země a pod standartami jejich starých bohů a králů. Po tomto vítězství mohl Nachtnebef válku přesunout na území Persie, přednost však dal míru. Nejspíš si myslel, že Persie se z této porážky nevzpamatuje. V roce 343 př. n. l. se však perská vojska, která tentokrát vedl samotný král Artaxerxés III., dala do pohybu a již na podzim téhož roku, stála opět před Pelúsiem. Pevnost ale statečně vzdorovala perskému útoku. Poté se Artaxerxés rozhodl, že do Egypta pronikne po Nilu. Povedlo se mu to u západního ramene, kde se střetl se sborem řeckých žoldnéřů, ti však v následném boji podlehli perské přesile. Peršanům potom padlo do rukou město Bubastis. Artaxerxés měl volnou cestu k Mennoferu. Možnosti, že by obsadil bývalé hlavní město celého Egypta, se ihned chopil. Jestli do města dorazil dřív Artaxerxés či Nachthareheb, není jasné. Jisté je to, že Nachtnebef II. město obětoval bez boje a stáhl se, i když měl vojsko, které čítalo 40 000 řeckých a libyjských žoldnéřů a 60 000 egyptských vojáků. Jakmile se vzdal obrany Mennoferu, naložil na loď tolik drahocenností, kolik unesla, a odplul proti proudu Nilu na jih do Núbie. Zde mu byl udělen azyl.[4]

Monumenty

Nachtnebef II. ve stavebních činnost navázal na svého děda Nachtnebefa I. opravil a rozšířil řadu starších chrámů, [4]věnoval kněžským chrámům řadu darů.[6] V památkách po celé zemi se nacházejí nápisy s jeho jménem, jako jsou v Heliopolis, Athribis [p 4][1], Bubastis a Sebennytos a významného chrám v Behbeit El Hagar [p 5] zasvěcený bohyni Isis. Zmíněné stavby nesou také stopy po následných vkladech z Ptolemaiovské éry. Jeho podpora náboženských staveb a kněžství obecně byly motivovány jeho snahou o veřejnou legitimizaci jeho vlády získané uzurpací trůnu.[6][4]

Epilog

Vláda Nachtnebef II. ukončila několik tisíciletí vlád egyptských dynastií, i když přerušovanými přechodnými obdobími, prolínajících egyptskou kulturní linii a posloupnosti až do posledních egyptských faraonů, ukončenou perskou nadvládou.[7] Tu však po zhruba deseti letech nahradila řecko-římská doba. Nicméně po smrti Alexandra Velkého na trůn nastolené dynastie Ptolomáiovců navázali na kulturní odkazy egyptských faraonů a v mnoha případech je dále rozvíjeli.[8]

Poznámky

  1. Vádí Hammámat
  2. bratr Džedhora
  3. město na vstupu do delty
  4. současné město Tell Atrib
  5. severně od Sebennytos

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nectanebo I na anglické Wikipedii.

  1. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. BUDGE, Wallis. The King of Egypt vol. II. London: [s.n.], 1908. S. 100-101. (anglicky) 
  3. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 266. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  4. a b c d WILKINSON, Toby. The rise and fall of ancient Egypt. New York: he Random House Publishing Group, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-679-60429-7. S. 305. (anglicky) 
  5. FAULKNER, Raymond. A Concixe Dictionary of Middle Egyptian [online]. Oxford: Grifith Institue Asmolean Museum, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b MYŠLIWIEC, Karol. The Ewiling of Ancient Egypt [online]. London: Cornell University, 2000. S. 167. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Architektura za Ptolemaiovců [online]. 2022. Dostupné online. 

Externí odkazy

Henry Preater Colbrun, The Archeology of Achaimenid rule in Egypt; PhD disertation,University of Michigan, 2014

Související články

Média použitá na této stránce

BehbeitHigara.jpg
(c) Roland Unger, CC BY-SA 3.0
View to the archaeological site of Behbeit el-Higara, el-Gharbiya, Egypt
Nachtbenef II. ofers-god-Re.png
Autor: Scan by NYPL, Licence: CC BY-SA 4.0
Nachtbenef II. faraon 30. dynastie reliéf
Histoire de l’Art Egyptien by Theodor de Bry, digitally enhanced by rawpixel-com 103.jpg
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.
God Horus Protecting King Nectanebo II MET DP152085.jpg
Autor: unknown, Licence: CC0
Statue, Horus, King Nectanebo II
Pschent2.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
Head of Nectanebo II-MBA Lyon H1701-IMG 0202.jpg
(c) Photograph by Rama, Wikimedia Commons, Cc-by-sa-2.0-fr
Head of Nectanebo II
Nectanebo II obelisk.jpg
Black siltstone obelisk of King Nectanebo II of Egypt, Thirtieth dynasty, about 350 BC. According to the vertical inscriptions Nectanebo set up this obelisk at the doorway of the sanctuary of Thoth, the Thrice-Great, Lord of Hermopolis. Nowadays the obelisk is placed in the British Museum, London.
Hieroglyphs:
to "set-up" the obelisk, the Mast-hieroglyph is found on left-face, at mid-point. (The Mast..or.."aha", in "S-aha", is the verb, to erect. (s-combinations, are often verbs)). (The Mast, 'aha' is an adjective or verb, "to-stand-up", erect, erected.)
Near the bottom of the same column, can be found hieroglyphs: Reed, (flowering), the Black-(soil)-(Kem)-(crocodile skin(?) hieroglyph, and adjacent to it: the Bone-with-meat hieroglyph.