Naděžda Bláhová
Naděžda Bláhová | |
---|---|
Narození | 14. listopadu 1926 Hostivice Československo |
Úmrtí | 14. listopadu 2006 (ve věku 80 let) Praha Česko |
Povolání | malířka, grafička, fotografka a ilustrátorka |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Naděžda Bláhová (14. listopadu 1926 Hostivice – 14. listopadu 2006 Praha)[1] byla česká malířka, ilustrátorka, grafička a fotografka.[2]
Život
Naděžda Bláhová-Stanovská vystudovala v letech 1942–1945 v Praze nejprve Státní grafickou školu a poté v letech 1945–1950 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou pod vedením profesora Karla Svolinského. Poté pracovala ve výtvarné redakci Státního nakladatelství dětské literatury (dnes Albatros) a zabývala se také grafikou, ilustrováním knih pro děti a mládež a tvorbou filmových plakátů.[2][3]
Z knižních ilustrací
- Věra Adlová: Na shledanou, Mořský vlku (1960).
- František Čečetka: O pánech větru, mraků a vod (1951).
- Allen Roy Evans: Sobi táhnou (1968).
- Pipaluk Freuchenová: Ivik (1958).
- Eleonóra Gašparová: Fontána pro Zuzanu (1975).
- Helena Hodačová: Radek, Brouk a Andulka Šafářová (1980).
- Kratochvilné čtení ze starodávných kronik a historií (1969).
- Oldřich Kryštofek: Modrou dálkou světa (1962).
- Mongolské pohádky (1972).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Naděžda Bláhová
- Naděžda Bláhová v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“