Naděžda Brázdilová
| Naděžda Brázdilová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Naděžda Procházková |
| Narození | 2. června 1925 Rakovník  Československo |
| Úmrtí | 28. prosince 2010 Trutnov Česko |
| Místo pohřbení | Trutnov |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Husova československá evangelická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | duchovní Československé církve husitské |
| Nábož. vyznání | Církev československá husitská |
| Choť | Th. Dr. Jaroslav Brázdil |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Naděžda Brázdilová (rozená Procházková, 2. června 1925 Rakovník[1] – 28. prosince 2010 Trutnov[2]) byla česká teoložka, duchovní Československé církve husitské, překladatelka a publicistka. V říjnu roku 1947 se stala po Olze Peškové-Kounovské druhou vysvěcenou farářkou ČCS(H), kde sloužila jako duchovní až do roku 2001.
Život
Mládí a vysvěcení
Narodila se v Rakovníku do rodiny, hlásící se k Československé církvi husitské.
Po skončení druhé světové války odsouhlasila ČCH, od roku 1945 již pod státním dohledem, kněžské svěcení žen-farářek, zcela rovnocenných mužským duchovním, a taktéž dobrovolnost celibátu. V tomto ohledu se jednalo o přelomové rozhodnutí, podobné pravomoci ženám udílelo v té době pouze malé množství evangelických církví například ve Švédsku.
Naděžda Procházková byla po absolutoriu teologie na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké 30. října 1947 vysvěcena biskupem pražské diecéze CČS Miroslavem Novákem a patriarchou církve Františkem Kovářem druhou ženou-farářkou církve. Ve stejném roce, 6. července, byla za přítomnosti obou hodnostářů vysvěcena první farářka Olga Pešková-Kounovská.[3] V následujících letech byly farářkami vysvěceny také další ženy, např. Anežka Ebertová.[4]
Provdala se roku 1948 za teologa a faráře ČCS Th. Dr. Jaroslava Brázdila, duchovního ČCS(H), se kterým pak sloužila jako pomocná duchovní. Začala pak užívat příjmení Brázdilová, s manželem počala 3 dcery.[5]
Po roce 1948
Po převzetím politické moci ve státě Komunistickou stranou Československa v únoru 1948 se domácí církve dostaly pod silný politický tlak. Prvním působištěm Brázdilové bylo Ústí nad Labem, s manželem pak působili Praze, posléze v podkrkonošské Úpici, nakonec se pak usadili v Trutnově. Politická situace posléze vyústila k odebrání státního povolení k duchovní činností.
Brázdilová pak v trutnovské farnosti působila po zbytek svého duchovního působení. Vedle sloužení mší a kázání v Trutnově se např. čile podílela na organizacích konferencí farářek církve, s manželem překládala teologické texty z němčiny. Běžně užívala make-up a byla kuřačkou, což ve své době u některých věřících vyvolávalo rozruch.
Roku 2001 pak odešla do penze. Závěr života strávila v Trutnově.
Úmrtí
Naděžda Brázdilová zemřela 28. prosince 2010 v Trutnově ve věku 85 let.
Odkazy
Reference
- ↑ Ženy nechť ve shromáždění nemlčí. issuu [online]. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Církev československá husitská. www.ccsh.cz [online]. 2000- [cit. 2021-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Olga Pešková-Kounovská však svým radikálně levicovým zaměřením s vládními tendencemi souzněla pro pozdější ideologické neshody své členství v církvi roku 1953 ukončila.
- ↑ Církev československá husitská. www.ccsh.cz [online]. 2000- [cit. 2021-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Královéhradecká diecéze CČSH [online]. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“