Naděje (přírodní památka)

Přírodní památka Naděje
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vstup
Základní informace
Vyhlášení	4. srpna 1966
Nadm. výška	580 m n. m.
Rozloha	0,75 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Česká Lípa
Umístění	Naděje
Souřadnice	50°49′15,96″ s. š., 14°38′34,08″ v. d.
Naděje
Další informace
Kód	272
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naděje je přírodní památka vyhlášená k ochraně puklinové pseudokrasové jeskyně v suťovém poli s výskytem podlahového ledu na severní návětrné straně Suchého vrchu v Lužických horách. Nachází se v katastrálním území Naděje,^[3] části města Cvikov v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.

Bližší popis

Jeskyně vznikla postupným zvětráváním znělcové skály a působením mrazu. Později byla zčásti zasypána suťovým polem.^[4] Vchod jeskyně je v nadmořské výšce 580 m mezi velkými skalními bloky. Vlastní jeskyně je 30 metrů dlouhá a 6 metrů hluboká puklina orientovaná ve směru východ–západ. Vchod je umístěn v polovině jeskyně, asi šest metrů vysoko nad jejím dnem. V prostorách jeskyně se celoročně hromadí chladný vzduch, který umožňuje tvorbu a přetrvání ledové výzdoby. Nejrozsáhlejší je na jaře v době tání sněhu, kdy puklinami proniká nejvíce povrchové vody a vzduch v jeskyni je dostatečně chladný. Na podzim je v nejnižších polohách jeskyně již většinou jen podlahový led.

Přírodní památka

Jeskyně byla zařazena mezi chráněné přírodní výtvory rozhodnutím okresního národního výboru Česká Lípa dne 29. července 1966 s rozlohou 0,26 hektaru.^[5] Později byla rozloha chráněného území zvětšena na 0,7485 hektaru. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 560–600 metrů.^[6] Mimo vlastní jeskyně tak území zahrnuje i vyšší partie se sutěmi a mechorosty.^[7] Správcem chráněného území je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – regionální pracoviště Liberecko.^[6]

Netopýři

Jeskyně je významným sociálním místem pro některé druhy netopýrů. Na podzim, po rozpadu kolonií, seznamují samice mláďata s okolními přechodnými úkryty a vhodnými zimovišti. V jeskyni je hojně zastoupen netopýr velkouchý, který je vázán na okolní bukové lesy. Byl zaznamenán i výskyt netopýra velkého, netopýra severního, netopýra vousatého a netopýra řasnatého.

Turistika

Jeskyně Naděje byla dlouhá léta zdrojem ledu. Místní obyvatelé ji pojmenovali Ledová díra (něm. Eisloch). Turistům ji zpřístupnil v sedmdesátých letech 19. století Německý horský spolek ze Cvikova. Její vchod do konce 19. století chránily mříže. Po druhé světové válce se stala volné přístupnou. Odlamování krápníků a zakládání ohňů mělo za následek poškozování ledové výzdoby. Od roku 1988 je proto uzamčena kovovou mříží, aby se zabránilo dalšímu poškozování jeskyně. Klíč lze zapůjčit na Správě CHKO Lužické hory v Jablonném v Podještědí.^[4]

K Suchému vrchu vedou turisticky značené cesty, žlutá od Mařenic a dálková červená E10 od Nového Boru. Pod Suchým vrchem prochází také cyklotrasa č. 3061. Z rozcestí pod Suchým vrchem k jeskyni nahoru svahem směřuje značená odbočka (500 metrů).^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Naděje na Wikimedia Commons
• KÜHN, Jiří. Ledová jeskyně [online]. Lužické a Žitavské hory [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.