Nademlejnská
| |||
|---|---|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Bytový dům Nademlejnská z roku 2012 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 9 | ||
| Čtvrť | Hloubětín | ||
| Poloha | 50°6′6,25″ s. š., 14°31′42,79″ v. d. | ||
| Začíná na | ulice Poděbradská | ||
| Končí na | slepé zakončení | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1925 | ||
| Starší názvy | Nademlýnská 1940–1945 německy: Obermühlstraße | ||
| Další údaje | |||
| Počet adres | 19[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 461831 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Nademlejnská je ulice v Hloubětíně na Praze 9, která začíná na Poděbradské a má slepé zakončení. Ústí do ní ulice K Náhonu. Její půdorys připomíná osově převrácené písmeno L.
Nazvána je podle své polohy nad Rokytkou nedaleko Kejřova mlýna. Ulice vznikla a byla pojmenována v roce 1925.[2][3] Původní úřední název byl však Nademlýnská. V době nacistické okupace v letech 1940–1945 se německy nazývala Obermühlstraße.[4]
Západní a severní stranu tvoří bývalé průmyslové areály, mezi nimi je původně funkcionalistický objekt čp. 600/1, kde bývala továrna na elektroniku Always. Na východ a na jih jsou developerské projekty z prvních dvou desetiletí 21. století. Tramvajová zastávka Nademlejnská se nachází nedaleko na Poděbradské.
Budovy a instituce
- Bývalá elektrotechnická továrna Always, Nademlejnská čp. 600/1. Stavba, která v sobě skloubila funkcionalismus, art deco a proudnicovou architekturu 30. let, byla zbudována v letech 1938–1941 pro Otto Stuhlhofera podle projektu architekta Josefa Oldřicha Schüllera firmou Miroslava Smlsala.[5]
- Mateřská škola Nademlejnská, s.r.o., Nademlejnská 1096/9.[9]
- Bytový dům Nademlejnská, Nademlejnská 1069/24, šestnáctipodlažní dům z let 2010–2012.[10]
- Kejřův park a Kejřův park 2, Nademlejnská čp. 1063/2–1067/10 a 1086/12–1088/18, čtyř až pětipatrové bytové domy s balkonem nebo zahradou.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-09.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 566.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 270.
- ↑ JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 276.
- ↑ VLČEK, Pavel a kolektiv. Umělecké památky Praha. Velká Praha A/L. Praha: Academia, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 396.
- ↑ For Junior – Předškolní výchova a vzdělávání pro děti od 2 do 6 let [online]. [cit. 2018-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Eagle Fitness [online]. [cit. 2018-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Restaurace U dvou smrků [online]. [cit. 2018-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Školička Nademlejnská [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online.
- ↑ SVJ Nademlejnská [online]. SVJ Nademlejnská [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Kejřův mlýn [online]. Star Group Ltd. [cit. 2018-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-28.
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 566.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nademlejnská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Hloubětín. Nademlejnská 1069/24+22+20, z Poděbradské.