Nadia Podoroská
Nadia Podoroská | |
---|---|
Nadia Podoroská na French Open 2021 | |
Stát | Argentina |
Datum narození | 10. února 1997 (26 let) |
Místo narození | Rosario, Argentina[1] |
Bydliště | Rosario, Argentina[1] |
Výška | 170 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 694 499 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 321–182 |
Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 14 ITF |
Nejvyšší umístění | 36. místo (11. července 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2021, 2023) |
French Open | semifinále (2020) |
Wimbledon | 2. kolo (2021, 2023) |
US Open | 1. kolo (2016, 2021, 2022) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 3. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 107–85 |
Tituly | 1 WTA, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 62. místo (18. října 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2021, 2023) |
French Open | semifinále (2021) |
Wimbledon | 1. kolo (2021) |
US Open | 2. kolo (2022) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
US Open | 2. kolo (2021) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | 1. kolo (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 4. března 2023
Nadia Podoroská (* 10. února 1997 Rosario) je argentinská profesionální tenistka. Po prarodičích je ukrajinského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V sérii WTA 125 přidala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2] Na French Open 2020 se stala vůbec první kvalifikantkou v semifinále na Roland Garros a třetí takovou hráčkou v otevřené éře grandslamu.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2022 na 36. místě a ve čtyřhře v říjnu 2021 na 62. místě.[1]
V argentinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2014 světovou baráží proti Rusku, v níž za rozhodnutého výsledku prohrála v páru s Victorií Bosio čtyřhru. Rusky zvítězily 4:0 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–4 ve dvouhře a 1–5 ve čtyřhře.[3]
Soukromý život
V září 2022 na sociálních sítích a následném rozhovoru přiznala partnerský vztah s další argentinskou tenistkou Guillerminou Nayaovu.[4][5]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží dvouhry na okruhu ITF debutovala v červnu 2011, když na turnaji v argentinském Santa Fe s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole podlehla krajance Vanese Furlanettové.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v listopadu 2013 na santiagském turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále jí v průběhu třetí sady skrečovala Chilanka Cecilia Costa Melgarová.[2]
Na okruhu WTA Tour, nepočítaje fedcupová utkání, debutovala dubnovou kvalifikací na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2017. Na úvod kvalifikační soutěže podlehla australské tenistce Anastasiji Rodionovové. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v ženské čtyřhře Internationaux de Strasbourg 2016 v páru s Jil Teichmannovou, aby v prvním kole podlehly druhé nasazené dvojici Čuang Ťia-žung a Darija Juraková. Do dvouhry poprvé nastoupila na antukovém BRD Bucharest Open 2016, kde prošla kvalifikačním sítem. V první fázi však uhrála jediný game na šestou nasazenou Černohorku Danku Kovinićovou.[1]
Premiérový titul na okruhu WTA Tour získala na dubnovém Copa Colsanitas 2017 v Bogotě, kde s Brazilkou Beatriz Haddad Maiovou postoupily do finále ženského deblu. V něm za 80 minut zdolaly paraguaysko-polskou dvojici Verónica Cepedeová Roygová a Magda Linetteová po dvousetovém průběhu.[6][1]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2016, kam postoupila z tříkolové kvalifikace, v níž na její raketě postupně dohrály Océane Dodinová, Jovana Jakšićová a Donna Vekićová. V úvodním kole hlavní soutěže nenašla recept na Němku Anniku Beckovou.[1]
Na French Open 2020 postoupila jako 131. hráčka žebříčku z tříkolové kvalifikace. Ve dvouhře pak prošla až do semifinále, po výhře nad ukrajinskou členkou elitní desítky Elinou Svitolinovou. Stala se tak vůbec první kvalifikantkou na Roland Garros a třetí takovou hráčkou v této fázi grandslamu po Doreyové na Australian Open 1978 a Stevensonové ve Wimbledonu 1999. Rovněž byla první argentinskou čtvrtfinalistkou i semifinalistkou na grandslamu od Paoly Suárezové na French Open 2004, respektive ve Wimbledonu 2004.[7][8] Před branami finále ji zastavila Polka Iga Świąteková. Zprůměrované žebříčkové postavení obou hráček 92,5 bylo nejnižší hodnotou v historii semifinálových duelů na French Open. Podoroská se také stala nejníže postavenou semifinalistkou turnaje.[9]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 (0) | |
Premier (0) | |
International (1–1 Č) |
Čtyřhra: 2 (1–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 15. dubna 2017 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Beatriz Haddad Maiová | Verónica Cepedeová Roygová Magda Linetteová | 6–3, 7–6(7–4) |
Finalistka | 1. | 15. dubna 2018 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Mariana Duque Mariñová | Dalila Jakupovićová Irina Chromačovová | 3–6, 4–6 |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
WTA 125 (0–1 Č) |
Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | únor 2023 | San Luis Potosí, Kolumbie | antuka | Paula Ormaecheaová | 6–4, 6–2 |
Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 5. září 2020 | Praha, Česko | antuka | Giulia Gatto-Monticoneová | Lidzija Marozavová Andreea Mituová | 4–6, 4–6 |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 17 (14–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 25. listopadu 2013 | Santiago, Chile | antuka | Cecilia Costa Melgarová | 6–2, 5–7, 3–5skreč |
Vítězka | 2. | 24. března 2014 | Lima, Peru | antuka | Carla Lucerová | 6–3, 6–4 |
Vítězka | 3. | 31. března 2014 | Lima, Peru | antuka | Csilla Argyelánová | 6–2, 6–4 |
Vítězka | 4. | 26. května 2014 | Bol, Chorvatsko | antuka | Bianca Bottová | 6–1, 6–7(6–8), 6–1 |
Vítězka | 5. | 9. června 2014 | Bol, Chorvatsko | antuka | Olga Jančuková | 6–3, 2–6, 6–2 |
Vítězka | 6. | 9. března 2015 | São José dos Campos, Brazílie | antuka | Victoria Bosiová | 6–7(6–8), 7–6(7–2), 6–3 |
Finalistka | 1. | 23. března 2015 | São José do Rio Preto, Brazílie | antuka | Katarzyna Kawaová | 5–7, 6–3, 4–6 |
Finalistka | 2. | 6. dubna 2015 | Santiago, Chile | antuka | Fernanda Britová | 1–6, 0–6 |
Vítězka | 7. | 28. března 2016 | São José dos Campos, Brazílie | antuka | Gabriela Céová | 7–6(7–2), 6–1 |
Vítězka | 8. | 27. června 2016 | Denain, Francie | antuka | Irina Ramialisonová | 6–3, 5–7, 6–4 |
Vítězka | 9. | červen 2018 | Périgueux, Francie | antuka | Myrtille Georgesová | 6–2, 6–0 |
Vítězka | 10. | květen 2019 | Monzón, Španělsko | tvrdý | Cristina Bucșová | 6–2, 4–6, 6–2 |
Vítězka | 11. | říjen 2019 | Pula, Itálie | antuka | Martina Trevisanová | 7–6(7–5), 6–1 |
Vítězka | 12. | leden 2020 | Malibu, Spojené státy | tvrdý | Claire Liuová | 4–6, 6–3, 6–3 |
Vítězka | 13. | leden 2020 | Petit-Bourg, Francie | tvrdý | Harmony Tanová | 7–5, 7–5 |
Vítězka | 14. | září 2020 | Saint-Malo, Francie | antuka | Cristina Bucșová | 4–6, 7–5, 6–2 |
Finalistka | 3. | srpen 2022 | San Bartolomé de Tirajana, Španělsko | antuka | Julia Grabherová | 4–6, 3–6 |
Čtyřhra: 11 (7–4)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 2. prosince 2013 | São José dos Campos, Brazílie | antuka | Eduarda Piaiová | Fernanda Britová Stephanie Petitová | 7–6(7–4), 7–5 |
Finalistka | 1. | 17. března 2014 | Santiago, Chile | antuka | Sofía Blancová | Fernanda Britová Camila Silvaová | 6–1, 6–7(5–7), [7–10] |
Finalistka | 2. | 23. března 2015 | São José do Rio Preto, Brazílie | antuka | Guadalupe Pérez Rojasová | Ana Victoria Gobbi Monllauová Constanza Vegová | 3–6, 6–3, [9–11] |
Vítězka | 2. | 6. dubna 2015 | Santiago, Chile | antuka | Guadalupe Pérez Rojasová | Fernanda Brito Eduarda Piaiová | 6–4, 6–4 |
Finalistka | 3. | 29. února 2016 | Campinas, Brazílie | antuka | Guadalupe Pérez Rojasová | Gabriela Céová Florencia Molinerová | 6–1, 4–6, [4–10] |
Finalistka | 4. | 28. března 2016 | São José dos Campos, Brazílie | antuka | Guadalupe Pérez Rojasová | Camila Giangreco Campizová Constanza Vegová | 7–6(7–5), 6–7(5–7), [8–10] |
Vítězka | 3. | 30. května 2016 | Hódmezővásárhely, Maďarsko | antuka | Laura Pigossiová | Irina Baraová Lina Gjorcheská | 6–3, 6–0 |
Vítězka | 4. | 19. února 2017 | Surprise, Spojené státy | tvrdý | Mariana Duqueová Mariñová | Usue Maitane Arconadová Sofia Keninová | 4–6, 6–0, [10–5] |
Vítězka | 5. | 8. července 2017 | Řím, Itálie | antuka | Anastasija Komardinová | Quirine Lemoineová Eva Wacannová | 7–6(7–3), 6–3 |
Vítězka | 6. | červen 2018 | Hódmezővásárhely, Maďarsko | antuka | Réka Luca Janiová | Danka Kovinićová Nina Stojanovićová | 6–4, 6–4 |
Vítězka | 7. | září 2018 | Lubbock, Spojené státy | tvrdý | Naomi Broadyová | Vladica Babicová Hayley Carterová | 3–6, 6–2, [10–8] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nadia Podoroska na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Nadia Podoroská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 4. března 2023
- ↑ a b c Nadia Podoroská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 4. března 2023
- ↑ Nadia Podoroská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 4. března 2023
- ↑ RAMCHANDANI, Haresh. After Kasatkina, former Roland-Garros semi-finalist Nadia Podoroska also reveals she is dating a woman. Tennis Majors [online]. 2022-10-06 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ VARELA, Sebastián; FEST, Sebastián. “I have lived through a revolution in my life after Roland Garros” – an in-depth conversation with Nadia Podoroska - CLAY. www.claytenis.com [online]. 2022-09-30 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Łukasz Iwanek. WTA Bogota: Magda Linette i Veronica Cepede Royg bez tytułu w deblu [online]. Sportowe Fakty, 2017-04-15 [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek. Kvalifikantka Podoroská na French Open pokračuje v senzační jízdě. Ve čtvrtfinále vyřadila Svitolinovou! [online]. TenisPortal.cz, 2020-10-06 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Poland’s Swiatek powers into French Open semi-finals alongside Argentina’s Podoroska [online]. France 24, 2020-10-06 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOURRIERES, Rémi. Swiatek - Podoroska : l'affiche historique - Roland-Garros - Le site officiel du Tournoi de Roland-Garros 2020 [online]. Roland Garros, 2020-10-07 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nadia Podoroská na Wikimedia Commons
- Nadia Podoroská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Nadia Podoroská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Nadia Podoroská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: Shev123, Licence: CC0
Nadia Podoroska during her first qualifying round against Markéta Vondroušová (court n°13)