Nadia Podoroská

Nadia Podoroská
Nadia Podoroská na French Open 2021
Stát	Argentina Argentina
Datum narození	10. února 1997 (27 let)
Místo narození	Rosario, Argentina[1]
Bydliště	Rosario, Argentina[1]
Výška	170 cm[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 873 862 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	372–232
Tituly	0 WTA, 3 WTA 125, 14 ITF
Nejvyšší umístění	36. místo (11. července 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2021, 2023, 2024)
French Open	semifinále (2020)
Wimbledon	2. kolo (2021, 2023)
US Open	1. kolo (2016, 2021, 2022, 2023, 2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	3. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	117–100
Tituly	1 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění	62. místo (18. října 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2021, 2023)
French Open	semifinále (2021)
Wimbledon	1. kolo (2021, 2023, 2024)
US Open	2. kolo (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open	2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry	1. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250126a26. ledna 2025 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nadia Podoroská (* 10. února 1997 Rosario) je argentinská profesionální tenistka. Po prarodičích je ukrajinského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V sérii WTA 125 přidala tři singlové trofeje. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.^[2] Na French Open 2020 se stala vůbec první kvalifikantkou v semifinále na Roland Garros a třetí takovou hráčkou v otevřené éře grandslamu.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2022 na 36. místě a ve čtyřhře v říjnu 2021 na 62. místě.^[1]

V argentinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2014 světovou baráží proti Rusku, v níž za rozhodnutého výsledku prohrála v páru s Victorií Bosio čtyřhru. Rusky zvítězily 4:0 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–4 ve dvouhře a 1–5 ve čtyřhře.^[3]

V září 2022 na sociálních sítích a následném rozhovoru přiznala partnerský vztah s další argentinskou tenistkou Guillerminou Nayaovu.^[4][5]

V rámci hlavních soutěží dvouhry na okruhu ITF debutovala v červnu 2011, když na turnaji v argentinském Santa Fe s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole podlehla krajance Vanese Furlanettové.^[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v listopadu 2013 na santiagském turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále jí v průběhu třetí sady skrečovala Chilanka Cecilia Costa Melgarová.^[2]

Na okruhu WTA Tour, nepočítaje fedcupová utkání, debutovala dubnovou kvalifikací na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2017. Na úvod kvalifikační soutěže podlehla australské tenistce Anastasiji Rodionovové. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v ženské čtyřhře Internationaux de Strasbourg 2016 v páru s Jil Teichmannovou, aby v prvním kole podlehly druhé nasazené dvojici Čuang Ťia-žung a Darija Juraková. Do dvouhry poprvé nastoupila na antukovém BRD Bucharest Open 2016, kde prošla kvalifikačním sítem. V první fázi však uhrála jediný game na šestou nasazenou Černohorku Danku Kovinićovou.^[1]

Premiérový titul na okruhu WTA Tour získala na dubnovém Copa Colsanitas 2017 v Bogotě, kde s Brazilkou Beatriz Haddad Maiovou postoupily do finále ženského deblu. V něm za 80 minut zdolaly paraguaysko-polskou dvojici Verónica Cepedeová Roygová a Magda Linetteová po dvousetovém průběhu.^[6][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2016, kam postoupila z tříkolové kvalifikace, v níž na její raketě postupně dohrály Océane Dodinová, Jovana Jakšićová a Donna Vekićová. V úvodním kole hlavní soutěže nenašla recept na Němku Anniku Beckovou.^[1]

Na French Open 2020 postoupila jako 131. hráčka žebříčku z tříkolové kvalifikace. Ve dvouhře pak prošla až do semifinále, po výhře nad ukrajinskou členkou elitní desítky Elinou Svitolinovou. Stala se tak vůbec první kvalifikantkou na Roland Garros a třetí takovou hráčkou v této fázi grandslamu po Doreyové na Australian Open 1978 a Stevensonové ve Wimbledonu 1999. Rovněž byla první argentinskou čtvrtfinalistkou i semifinalistkou na grandslamu od Paoly Suárezové na French Open 2004, respektive ve Wimbledonu 2004.^[7][8] Před branami finále ji zastavila Polka Iga Świąteková. Zprůměrované žebříčkové postavení obou hráček 92,5 bylo nejnižší hodnotou v historii semifinálových duelů na French Open. Podoroská se také stala nejníže postavenou semifinalistkou turnaje.^[9]

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	15. dubna 2017	Bogotá, Kolumbie	International	antuka	Beatriz Haddad Maiová	Verónica Cepedeová Roygová Magda Linetteová	6–3, 7–6(7–4)
Finalistka	1.	15. dubna 2018	Bogotá, Kolumbie	International	antuka	Mariana Duque Mariñová	Dalila Jakupovićová Irina Chromačovová	3–6, 4–6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	únor 2023	Cali, Kolumbie	antuka	Paula Ormaecheaová	6–4, 6–2
Vítězka	2.	březen 2024	San Luis Potosí City, Mexiko	antuka	Francesca Jonesová	6–1, 6–2
Vítězka	3.	srpen 2024	Barranquilla, Kolumbie	tcrdý	Tatjana Mariová	6–2, 1–6, 6–3

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	5. září 2020	Praha, Česko	antuka	Giulia Gatto-Monticoneová	Lidzija Marozavová Andreea Mituová	4–6, 4–6

č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
1.	listopad 2012	Santiago, Chile	W10	antuka	Cecilia Costa Melgarová	6–2, 5–7, 3–5skreč
2.	březen 2014	Lima, Peru	W10	antuka	Carla Lucerová	6–3, 6–4
3.	březen 2014	Lima, Peru	W10	antuka	Csilla Argyelánová	6–2, 6–4
4.	květen 2014	Bol, Chorvatsko	W10	antuka	Bianca Bottová	6–1, 6–7(6–8), 6–1
5.	červen 2014	Bol, Chorvatsko	W10	antuka	Olga Jančuková	6–3, 2–6, 6–2
6.	březen 2015	São José dos Campos, Brazílie	W10	antuka	Victoria Bosiová	6–7(6–8), 7–6(7–2), 6–3
7.	březen 2016	São José dos Campos, Brazílie	W10	antuka	Gabriela Céová	7–6(7–2), 6–1
8.	červen 2016	Denain, Francie	W25	antuka	Irina Ramialisonová	6–3, 5–7, 6–4
9.	červen 2018	Périgueux, Francie	W25	antuka	Myrtille Georgesová	6–2, 6–0
10.	květen 2019	Monzón, Španělsko	W25	tvrdý	Cristina Bucșová	6–2, 4–6, 6–2
11.	říjen 2019	Pula, Itálie	W25	antuka	Martina Trevisanová	7–6(7–5), 6–1
12.	leden 2020	Malibu, Spojené státy	W25	tvrdý	Claire Liuová	4–6, 6–3, 6–3
13.	leden 2020	Petit-Bourg, Francie	W25	tvrdý	Harmony Tanová	7–5, 7–5
14.	září 2020	Saint-Malo, Francie	W60	antuka	Cristina Bucșová	4–6, 7–5, 6–2

č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
1.	prosinec 2013	São José dos Campos, Brazílie	W10	antuka	Eduarda Piaiová	Fernanda Britová Stephanie Petitová	7–6(7–4), 7–5
2.	duben 2015	Santiago, Chile	W15	antuka	Guadalupe Pérez Rojasová	Fernanda Brito Eduarda Piaiová	6–4, 6–4
3.	květen 2016	Hódmezővásárhely, Maďarsko	W25	antuka	Laura Pigossiová	Irina Baraová Lina Gjorcheská	6–3, 6–0
4.	únor 2017	Surprise, Spojené státy	W25	tvrdý	Mariana Duqueová Mariñová	Usue Maitane Arconadová Sofia Keninová	4–6, 6–0, [10–5]
5.	červenec 2017	Řím, Itálie	W60	antuka	Anastasija Komardinová	Quirine Lemoineová Eva Wacannová	7–6(7–3), 6–3
6.	červen 2018	Hódmezővásárhely, Maďarsko	W60	antuka	Réka Luca Janiová	Danka Kovinićová Nina Stojanovićová	6–4, 6–4
7.	září 2018	Lubbock, Spojené státy	W25	tvrdý	Naomi Broadyová	Vladica Babicová Hayley Carterová	3–6, 6–2, [10–8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nadia Podoroska na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nadia Podoroská na Wikimedia Commons
• Nadia Podoroská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Nadia Podoroská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Nadia Podoroská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)