Nadija Kičenoková

Nadija Kičenoková
Надія Кіченок
Nadija Kičenoková ve Wimbledonu 2019
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození20. července 1992 (31 let)
Místo narozeníDněpropetrovsk, Ukrajina
BydlištěDnipro, Ukrajina
Výška174 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 356 588 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů226–174
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění100. místo (6. ledna 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2014)
French Open1. kolo (2014)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2013, 2014)
US Open1. kolo kvalifikace (2013, 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů393–286
Tituly8 WTA, 27 ITF
Nejvyšší umístění29. místo (31. ledna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Open3. kolo (2019)
Wimbledon3. kolo (2019, 2021, 2022)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2020)
French Opensemifinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Openčtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221002a2. října 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nadija Kičenoková (ukrajinsky Надія Вікторівна Кіченок, Nadija Viktorivna Kičenok, * 20. července 1992 Dněpropetrovsk) je ukrajinská profesionální tenistka a dvojče tenistky Ljudmyly Kičenokové. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour osm turnajů ve čtyřhře včetně WTA Elite Trophy 2018. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a dvacet sedm ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2014 na 100. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2022 na 29. místě. Trénuje ji Jurij Čornyj.[2]

V ukrajinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2010 baráží Světové skupiny proti Austrálii, v níž prohrála čtyřhru po boku Ljudmyly s párem Rennae Stubbsová a Anastasia Rodionovová. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila ke jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 4–5 ve čtyřhře.[3]

Ukrajinu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Do ženské čtyřhry nastoupila po boku sestry Ljudmyly Kičenokové. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od čínského páru Sü I-fanČeng Saj-saj.

Tenisová kariéra

Premiérové finále na okruhu WTA si zahrála na uzbeckém turnaji Tashkent Open 2011, když spolu s Ljudmylou Kičenokovou prohrály s řecko-ruským párem Eleni Daniilidou a Vitalija Ďjačenková.

Na lednovém Šen-čen Open 2014 pak opět se sestrou nestačily v boji o deblový titul na rumunsko-českou dvojici Monica Niculescuová a Klára Zakopalová.

První titul se sestrou vybojovala na lednovém Shenzhen Open 2015 v Šen-čenu, kde si ve finále poradily s čínským párem Liang Čchen a Wang Ja-fan ve dvou setech.

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA Elite Trophy (1–0 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (1–2 Č)
International / WTA 250 (7–7 Č)

Čtyřhra: 18 (9–9)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.září 2011Taškent, UzbekistántvrdýUkrajina Ljudmyla KičenokováŘecko Eleni Daniilidou
Rusko Vitalija Ďjačenková
4–6, 3–6
Finalistka2.leden 2014Šen-čen, ČLRtvrdýUkrajina Ljudmyla KičenokováRumunsko Monica Niculescuová
Česko Klára Zakopalová
3–6, 4–6
Vítězka1.leden 2015Šen-čen, ČLRtvrdýUkrajina Ljudmyla KičenokováČína Liang Čchen
Čína Wang Ja-fan
6–4, 7–6(8–6)
Finalistka3.květen 2015Štrasburk, FrancieantukaČína Čeng Saj-sajČínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Čína Liang Čchen
6–4, 4–6, [10–12]
Vítězka2.srpen 2016Florianópolis, BrazílietvrdýUkrajina Ljudmyla KičenokováMaďarsko Tímea Babosová
Maďarsko Réka Luca Janiová
6–3, 6–1
Finalistka4.duben 2017Monterrey, MexikotvrdýSlovinsko Dalila JakupovićováJaponsko Nao Hibinová
Polsko Alicja Rosolská
2–6, 6–7 (4–7)
Vítězka3.duben 2017Istanbul, TureckoantukaSlovinsko Dalila JakupovićováUSA Nicole Melicharová
Belgie Elise Mertensová
7–6 (8–6) , 6–2
Finalistka5.květen 2018Štrasburk, FrancieantukaAustrálie Anastasia RodionovováRumunsko Mihaela Buzărnescuová
Rumunsko Raluca Olaruová
5–7, 5–7
Finalistka6.červenec 2018San José, Spojené státytvrdýUkrajina Ljudmyla KičenokováČesko Květa Peschkeová
Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
4–6, 1–6
Vítězka4.listopad 2018Ču-chaj, ČLRtvrdýUkrajina Ljudmyla KičenokováJaponsko Šúko Aojamová
Bělorusko Lidzija Marozavová
6–4, 3–6, [10–7]
Vítězka5.leden 2020Hobart, AustrálietvrdýIndie Sania MirzaováČína Pcheng Šuaj
Čína Čang Šuaj
6–4, 6–4
Vítězka6.březen 2021Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Rumunsko Ioana Raluca OlaruováUSA Kaitlyn Christianová
USA Sabrina Santamariová
2–6, 6–3, [10–8]
Finalistka7.červen 2021Bad Homburg, NěmeckotrávaRumunsko Ioana Raluca OlaruováChorvatsko Darija Juraková
Slovinsko Andreja Klepačová
3–6, 1–6
Vítězka7.srpen 2021Chicago, Spojené státytvrdýRumunsko Ioana Raluca OlaruováUkrajina Ljudmyla Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
7–6(8–6), 5–7, [10–8]
Finalistka8.říjen 2021Moskva, Ruskotvrdý (h)Rumunsko Ioana Raluca OlaruováLotyšsko Jeļena Ostapenková
Česko Kateřina Siniaková
2–6, 6–4, [8–10]
Vítězka8.říjen 2022Tallinn, Estonskotvrdý (h)Ukrajina Ljudmyla KičenokováUSA Nicole Melichar-Martinezová
Německo Laura Siegemundová
7–5, 4–6, [10–7]
Finalistka9.únor 2023Linec, Rakouskotvrdý (h)Německo Anna-Lena FriedsamováGruzie Natela Dzalamidzeová

Slovensko Viktória Hrunčáková

6–4, 5–7, [10–12]
Vítězka9.září 2023Ósaka, JaponskotvrdýNěmecko Anna-Lena Friedsamováneznámá vlajka Anna Kalinská

Kazachstán Julia Putincevová

7–6(7–3), 6–3

Finále na okruhu ITF

100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 11 (4–7)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.16. října 2009Charkov, UkrajinakoberecUkrajina Ljudmyla Kičenoková7–6 (7–2) , 2–6, 3–6
Finalistka2.30. dubna 2011Minsk, BěloruskotvrdýRusko Olga Pučkovová2–6, 5–7
Finalistka3.20. května 2012Fergana, UzbekistántvrdýChorvatsko Donna Vekićová2–6, 2–6
Finalistka4.2. června 2012Karši, UzbekistántvrdýBělorusko Xenia Milevská4–6, 5–7
Vítězka1.9. června 2012Karši, UzbekistántvrdýSlovinsko Tadeja Majerićová6–3, 7–6 (7–3)
Finalistka5.21. září 2012Joškar-Ola, RuskotvrdýRusko Margarita Gasparjanová5–7, 6–7 (3–7)
Finalistka6.11. ledna 2013Čchüan-čou, ČLRtvrdýThajsko Varatčaja Vongteančajová2–6, 7–6 (7–5) , 6–7 (5–7)
Finalistka7.30. března 2013Tallinn, EstonskotvrdýBělorusko Aljaksandra Sasnovičová6–7 (3–7) , 2–6
Vítězka2.20. dubna 2013Namangan, UzbekistántvrdýGruzie Oxana Kalašnikovová6–2, 6–3
Vítězka3.28. července 2013Astana, KazachstántvrdýPortugalsko Maria João Köhlerová6–4, 7–5
Vítězka4.9. listopadu 2013Astana, Kazachstántvrdý (h)Bělorusko Ilona Kremenová6–3, 6–1

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok2007200820092010201120122013201420152016201920202021
Pořadí889. 781. 597. 473. 491. 254. 107. 188. 266. 490. 621. 653. 1410.

Čtyřhra

Rok20082009201020112012201320142015201620172018201920202021
Pořadí379. 282. 161. 144. 111. 107. 95. 59. 67. 49. 37. 40. 50. 31.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nadiya Kichenok na anglické Wikipedii.

  1. Nadija Kičenoková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221002a2. října 2022
  2. Nadija Kičenoková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210322a22. března 2021
  3. Nadija Kičenoková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20221002a2. října 2022

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Kichenok N. WM19 (20) (48521775396).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Kichenok N. WM19 (20)