Naiktha Bainsová

Naiktha Bainsová
Naiktha Bainsová ve Wimbledonu 2023
Naiktha Bainsová ve Wimbledonu 2023
StátAustrálieAustrálie Austrálie (2012 – březen 2019)
Spojené královstvíSpojené království Spojené království (od dubna 2019)
Datum narození17. prosince 1997 (26 let)
Místo narozeníLeeds, Spojené království
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek451 133 USD
Dvouhra
Poměr zápasů217–232
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění199. místo (6. ledna 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2019)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2021, 2023)
US Open1. kolo kvalifikace (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů209–136
Tituly0 WTA, 19 ITF
Nejvyšší umístění89. místo (18. září 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2014, 2015, 2016, 2018, 2019)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230918a18. září 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naiktha Bainsová (* 17. prosince 1997 Leeds) je britská profesionální tenistka, která do března 2019 reprezentovala Austrálii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2020 na 199. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 89. místě.[2]

Soukromý život

Narodila se roku 1997 v anglickém Leedsu. Otec Gurnake Bains, s paňdžábským jménem, se narodil v Indii a ve dvou letech s rodiči emigroval do Leedsu. Naiktha Bainsová se v osmi letech s rodiči přestěhovala z Anglie do Brisbane, s plánem reprezentovat Spojené království. Podle jejího vyjádření však nedostatek podpory ze strany britského tenisového svazu Lawn Tennis Association vedl k rozhodnutí hrát za Austrálii, s podporou Tennis Australia. V dubnu 2019 pak začala nastupovat za rodné Spojené království. Má britské i australské občanství.[3][4][5][6]

Tenisová kariéra

V rámci okruhu ITF debutovala v únoru 2012, když na turnaji v Milduře dotovaném 25 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla nizozemské kvalifikantce Lesley Kerkhoveové ze čtvrté stovky žebříčku. Do první kvalifikace na okruhu WTA Tour nastoupila na lednovém Apia International Sydney, v jejímž úvodu nestačila na světovou jednaosmdesátku Ajumi Moritovou.[7]

Grandslamovou premiéru prožila v ženském deblu Australian Open 2014, do něhož s krajankou Olivií Tjandramuliovou obdržely divokou kartu. V úvodním kole však nenašly recept na česko-německé turnajové čtrnáctky Záhlavovou-Strýcovou s Görgesovou. Odehrála tak první utkání v hlavní soutěži túry WTA. Na melbournském majoru získala také divokou kartu do kvalifikace ženské dvouhry. Časnou porážku utržila od Andrey Hlaváčkové z druhé světové stovky. Blízko k postupu do grandslamové dvouhry měla v kvalifikační soutěži Australian Open 2019, v níž přehrála Maddison Inglisovou a Kurumi Naraovou. V rozhodujícím duelu však podlehla Francouzce Jessice Ponchetové z poloviny třetí stovky klasifikace.[7][1]

Dvouhru na okruhu WTA Tour si poprvé zahrála díky divoké kartě na travnatém Nature Valley Open 2019 v Nottinghamu poté, co začala reprezentovat Spojené království namísto Austrálie. V zahajovacím utkání získala jen tři gamy na nejvýše nasazenou světovou osmadvacítku Caroline Garciaovou. V kvalifikačním kole Livesport Prague Open 2021 vyřadila Terezu Valentovou. Na úvod pražského singlu ji vyřadila Belgičanka Ysaline Bonaventureová ve dvou setech.[7]

Do čtyřhry Wimbledonu 2023 nastoupila s krajankou Maiou Lumsdenovou na divokou kartu. O postupu z prvního kola proti jedenáctým nasazeným Anně Daniliné a I-fan Süové rozhodly až ziskem tiebreaku ve druhé a supertiebreaku ve třetí sadě. Přes Slovenky Hrunčákovou a Mihalíkovou pak postoupily jako první ryze britský pár po 40 letech do čtvrtfinále wimbledonského debla. V něm jejich cestu soutěží zastavily turnajové trojky Storm Hunterová s Elise Mertensovou. Bodový zisk ji poprvé v kariéře posunul do elitní světové stovky deblového žebříčku WTA.[8]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.21. dubna 2024Rouen, Francieantuka (h)Spojené království Maia LumsdenováMaďarsko Tímea Babosová
  Irina Chromačovová
3–6, 4–6

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments15 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.květen 2017Hammámet, TuniskoantukaSrbsko Natalija Kostićová6–4, 6–2
2.březen 2019Mildura, AustrálietrávaAustrálie Kaylah McPheeová6–4, 6–7(5–7), 6–2

Čtyřhra (19 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.květen 2016Bol, ChorvatskoantukaUSA Dasha IvanovováFrancie Marine Partaudová
Francie Laëtitia Sarrazinová
6–2, 4–6, [10–7]
2.květen 2016Bol, ChorvatskoantukaUSA Alexandra MorozovováUSA Dasha Ivanovová
Česko Petra Krejsová
6–1, 2–6, [10–7]
3.září 2016Brisbane, AustrálietvrdýPapua Nová Guinea Abigail Tere-ApisahováIzrael Julia Glušková
Čína Liou Fang-čou
6–7(4–7), 6–2, [10–3]
4.květen 2017Hammámet, TuniskoantukaŠvýcarsko Chiara GrimmováSrbsko Natalija Kostićová
Bosna a Hercegovina Jelena Simićová
4–6, 6–3, [10–4]
5.květen 2017Hammámet, TuniskoantukaSlovensko Tereza MihalíkováItálie Francesca Bullaniová
Itálie Veronica Napolitanová
4–6, 6–1, [10–5]
6.září 2017Penrith, AustrálietvrdýPapua Nová Guinea Abigail Tere-ApisahováAustrálie Tammi Pattersonová
Austrálie Olivia Rogowská
6–0, 7–5
7.září 2017Brisbane, AustrálietvrdýPapua Nová Guinea Abigail Tere-ApisahováUSA Jennifer Elieová
Japonsko Erika Semaová
6–4, 6–1
8.říjen 2017Cairns, AustrálietvrdýPapua Nová Guinea Abigail Tere-ApisahováAustrálie Astra Sharmaová
Austrálie Belinda Woolcocková
4–6, 6–2, [10–6]
9.duben 2018Pula, ItálieantukaUSA Chiara SchollováBelgie Marie Benoîtová
Čína Sü Š'-lin
6–4, 7–5
10.duben 2018Pula, ItálieantukaNizozemsko Rosalie van der HoekováRusko Viktorija Kanová
Rusko Marija Zotovová
6–2, 6–2
11.květen 2018Saint-Gaudens, FrancieantukaUSA Francesca Di LorenzováFrancie Manon Arcangioliová
Francie Sherazad Reixová
6–4, 1–6, [11–9]
12.září 2018Cairns, AustrálietvrdýČína Sü Š'-linNový Zéland Erin Routliffeová
Austrálie Astra Sharmaová
6–1, 7–6(9–7)
13.říjen 2019Brisbane, AustrálietvrdýAustrálie Destanee AiavováAustrálie Alison Baiová
Nový Zéland Paige Houriganová
6–3, 6–3
14.květen 2022Nottingham, Spojené královstvítvrdýSpojené království Maia LumsdenováAustrálie Kimberly Birrellová
Austrálie Alexandra Osborneová
3–6, 7–6(8–6), [11–9]
15.červenec 2022Roehampton, Spojené královstvítvrdýSpojené království Maia LumsdenováSpojené království Lauryn John-Baptisteová
Slovensko Katarína Strešnáková
6–1, 7–6(7–4)
16.říjen 2022Cairns, AustrálietvrdýAustrálie Alexandra BozovicováAustrálie Destanee Aiavová
Austrálie Lisa Maysová
6–4, 6–4
17.listopad 2022Traralgon, AustrálietvrdýAustrálie Alana ParnabyováJaponsko Haruna Arakawová
Japonsko Nacuhó Arakawová
7–6(7–4), 6–2
18.únor 2023Burnie, AustrálietvrdýAustrálie Destanee AiavováAustrálie Lily Faircloughová
Austrálie Olivia Gadecká
7–5, 6–3
19.duben 2023Nottingham, Spojené královstvítvrdýSpojené království Maia LumsdenováIndie Ankita Rainová
Indie Rutudža Bhosaleová
6–1, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Naiktha Bains na anglické Wikipedii.

  1. a b Naiktha Bainsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230827a27. srpna 2023
  2. Naiktha Bainsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230918a18. září 2023
  3. Naiktha Bains insists she has ‘always felt British’ after opting to represent GB. Shropshire Star [online]. 2019-06-17 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-13. (anglicky) 
  4. HANLON, Peter. Britain loses bright spark to Australia. The Age [online]. 2012-01-24 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-27. (anglicky) 
  5. BRIGGS, Simon. Lawn Tennis Association's fingers burned by defection of young talent Naiktha Bains to Australia. The Telegraph [online]. 2011-05-17 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-28. (anglicky) 
  6. ORNSTEIN, David. The one who got away. BBC Sport [online]. 2011-05-17 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-21. (anglicky) 
  7. a b c Naiktha Bains Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Wimbledon 2023: Maia Lumsden & Naiktha Bains break new ground as they head for quarter-finals [online]. LTA, 2023-07-10 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.