Najštejn

Najštejn
	První příkop
Základní informace
Výstavba	1. polovina 14. století
Zánik	2. polovina 14. století
Stavebník	páni z Alamsdorfu
Poloha
Adresa	nad Jirkovskou přehradou, Blatno, Česko
Souřadnice	50°30′52,56″ s. š., 13°24′15,48″ v. d.
	Najštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky	21047/5-521 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Najštejn (též Neustein, Lapis Novus, Najnštejn či Nanštejn) je zaniklý hrad v nadmořské výšce asi 560 metrů na ostrohu nad vodní nádrží Jirkov mezi Březencem a Květnovem, 6 km severně od Chomutova. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Hrad byl pravděpodobně v první polovině čtrnáctého století postaven Jetřichem z Alamsdorfu, připomínaným roku 1323,^[2] jako nové rodové sídlo. Poprvé je zmiňován roku 1363, kdy Jan a Hugo z Alamsdorfu nechali v kostele svatého Linharta v Březenci udělat nový oltář. Jeden z Jetřichových potomků, Fricolt z Alamsdorfu, prodal ves Březenec v roce 1381 řádu německých rytířů v Chomutově, čímž bylo urovnáno vzájemné nepřátelství. Brzy potom připadl řádu i hrad a byl zřejmě už ve čtrnáctém století opuštěn.^[3]

Rod pánů z Alamsdorfu byl možným zakladatelem blízkého hradu Hausberk.^[4]

Popis

Najštejn patřil mezi hrady s palácem jako hlavní obrannou a obytnou stavbou.^[5] Jádro hradu bylo od zbytku ostrožny odděleno valem a příkopem. Příkop s valem byl na severovýchodní straně v minulosti rozvezen do široké plošiny. Zbytek příkopu je hluboký pět až sedm metrů.^[2]

V přední části se nacházel dvouprostorový obdélníkový palác šestnáct metrů dlouhý a deset metrů široký, ze kterého se dochovaly nevýrazné základy obvodových zdí.^[2] V prostoru paláce byl získán soubor zlomků keramických kachlů zdobených reliéfem korunovace Panny Marie.^[6] Zadní část, oddělenou od paláce sníženinou, tvoří skalní výběžek s přirozenou puklinou uzavřenou zdí se střílnou nejasného stáří. Součástí sníženiny, která odděluje palác od skály, je ve skále vylámaná prohlubeň. Je možné, že vznikla až po zániku hradu při hledání nerostů.^[2]

Asi sedmdesát metrů před hradním jádrem přetíná šíji až dvacet metrů široký, ve skále vylámaný příkop s úzkým neprokopaným pruhem pro cestu. Po stranách příkopu se nachází haldy vylámaného kamene, který byl pravděpodobně plánován jako stavební materiál určený k výraznému rozšíření hradu, ke kterému však po převzetí hradu řádem už nedošlo.^[5]

Pod hradem se asi 100 metrů od břehu Jirkovské přehrady nachází v údolí Bíliny zřícenina Telšského mlýna s náhonem tesaným ve skále.^[2]

Přístup

Nejsnazší přístup k hradu vede od vesnice Květnov po úzké silnici směrem k Orasínu. Asi po 200 m se z ní odděluje směrem na východ menší asfaltová cesta k Telsšké hájovně. Přibližně po jednom kilometru z ní odbočuje lesní cesta, která pokračuje až ke zbytkům hradu.^[2]

Galerie

Ve skále vysekaná prohlubeň (studna nebo cisterna)
Prostor paláce
Příkop okolo hradního jádra
Skalní výběžek se střílnou
Šíjový příkop před předhradím
Zřícenina vodního mlýna pod hradem

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-28]. Identifikátor záznamu 131907 : Hrad Najštejn (Neustein), zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f HEFNER, Zdeněk. Toulky po hradech Chomutovska 2. Hrad Neuštejn. Památky, příroda, život. 1992, roč. 24, s. 111–113. ISSN 0231-5076.
↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Najštejn, s. 61.
↑ PACHNER, Jaroslav. Hrady Hausberk a Najštejn, jejich vznik a zapojení do dominia řádové komendy v Chomutově. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32., čís. 3, s. 17–21. ISSN 0231-5076.
↑ ^a ^b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Najštejn, s. 372.
↑ DURDÍK, Tomáš. Květnov. Výzkumy v Čechách. 1973. 1975, s. 78. Dostupné online [PDF online, cit. 2018-12-01].

Literatura

ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Najštejn – hrad, s. 335.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Neuštein hrad, s. 271.

Související články

Seznam hradů v Ústeckém kraji

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Najštejn na Wikimedia Commons
Nejštejn na webu Hrady.cz

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-28]. Identifikátor záznamu 131907 : Hrad Najštejn (Neustein), zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[Hefner_1992-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f HEFNER, Zdeněk. Toulky po hradech Chomutovska 2. Hrad Neuštejn. Památky, příroda, život. 1992, roč. 24, s. 111–113. ISSN 0231-5076.

[České_hrady-3] PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Najštejn, s. 61.

[Pachner_2000-4] PACHNER, Jaroslav. Hrady Hausberk a Najštejn, jejich vznik a zapojení do dominia řádové komendy v Chomutově. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32., čís. 3, s. 17–21. ISSN 0231-5076.

[Durdík_2002-5] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Najštejn, s. 372.

[vyzkumy-6] DURDÍK, Tomáš. Květnov. Výzkumy v Čechách. 1973. 1975, s. 78. Dostupné online [PDF online, cit. 2018-12-01].

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály