Najdangín Tüvšinbajar
| Tüvšinbajar Najdan | |
|---|---|
| Rodné jméno | Najdangín Tüvšinbajar |
| Datum narození | 1. června 1984 (39 let) |
| Místo narození | Sajchan  Mongolsko |
| Stát | Mongolsko |
| Sportovní informace | |
| Klub / Dojo | Ulánbátar |
| Trenéři | Chaliuny Boldbátar (repr.) Odvogín Baldžinňam (repr.) |
| Kategorie | těžká váha |
| Úchop | obousměrný, levý |
| Oblíbená technika | sode-curikomi-goši, seoi-nage, uki-otoši, osaekomi-waza |
| Účast na LOH | 2008, 2012, 2016 |
| Údaje v infoboxu aktuální k září 2017 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH | ||
| zlato | LOH 2008 | polotěžká váha |
| stříbro | LOH 2012 | polotěžká váha |
| Mistrovství světa v judu | ||
| bronz | MS 2017 | těžká váha |
Najdangín Tüvšinbajar (* 1. června 1984) je mongolský zápasník-judista, olympijský vítěz z roku 2008.
Sportovní kariéra
Pochází z obce Sajchan vzdálené 500 km od hlavního města Ulánbátaru. Odmala se věnoval činnostem, kterým se mongolští (nomádští) chlapci věnují – jízda na koni, zápas (böch), lukostřelba. Do školy dojížděl denně 30 km na kole. Na střední škole byl přeborníkem v zápasu böch a v 18 letech se stal mistrem provincie Bulgan v tomto zápasnickém stylu. Po skončení střední školy se přesunul do Ulánbátaru, kde se seznámil s pravidly juda. Dostal se do tréninkového programu a v roce 2006 poprvé reprezentoval svojí zemi na významné akci.
V roce 2008 startoval na olympijských hrách v Pekingu. Kde na úvod dostal nalosovaného obhájce zlaté olympijské medaile Japonce Keidži Suzukiho. Z velkého jména si hlavu nelámal a po minutě ho útokem na nohy nabral na ramena a povalil na záda. Podobným způsobem se dostal až do finále a nakonec i celý turnaj vyhrál. Po olympijských hrách vyšlo najevo, že bojoval pod injekcemi tlumící bolest a záhy se podrobil operaci pravého kolene. Sezonu 2009 tak vynechal.
V roce 2010 IJF zavedla pravidlo zákazu útoku na nohy soupeře, aby přinutila judisty provádět klasické techniky. Judo totiž v té době připomínalo zápas ve volném stylu. Tyto změny se dotkly prakticky všech judistů, někteří dokonce ukončili kariéru. Tüvšinbajar se dokázal přizpůsobit a v roce 2012 se opět kvalifikoval na olympijské hry v Londýně. Probojoval se až do semifinále, kde se utkal s Jihokorejcem Hwang Hui-tem. Ujal se těsného vedení, ale při jednom z mnoha ne-waza si zlomil levé koleno. V zápalu boje souboj dokončil, ale do finále proti Rusu Chajbulajevovi nastoupil přes velké bolesti. Rus ho dlouho trápit nenechal a poslal technikou morote-seoi-nage na ippon. Získal stříbrnou olympijskou medaili. Na tatami se vrátil znovu až po roce. V roce 2016 startoval na olympijských hrách v Riu, ale napotřetí na olympijskou medaili nedosáhl. Jeho vystoupení v turnaji ukončil hned v úvodním kole Kubánec José Armenteros, který ho porazil na yuko technikou joko-guruma.
Vítězství
- 2010 – 1× světový pohár (Ulánbátar)
- 2011 – 2× světový pohár (Budapešť, Čedžu)
- 2012 – 1× světový pohár (Paříž)
- 2013 – 1× světový pohár (Čedžu)
- 2015 – 1× světový pohár (Čching-tao)
Výsledky
| Turnaj | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | |
| polotěžká váha | ||||||||||||
| Olympijské hry | 1. | 2. | úč. | |||||||||
| Mistrovství světa | úč. | — | 5. | úč. | — | úč. | 7. | 3. | ||||
| Asijské hry | 5. | 5. | 1. | |||||||||
| Mistrovství Asie | 2. | 3. | — | 3. | — | — | — | 1. | — | |||
Odkazy
Reference
Související články
- Sport v Mongolsku
Externí odkazy
- Naidan Tüvšinbajar v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky a novinky Tüvšinbajara na Judoinside.com
- Výsledky a novinky Tüvšinbajara na Judobase.org
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Olympijská vlajka
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
The flag of Brazil from 1968 to 1992 with 23 stars.
.svg)
Flag of South Korea (1949-1984)
.svg)
Flag of Belarus 1995-2012