Nakladatelství

Nakladatelství je obchodní společnost (fyzická nebo právnická osoba), která má oprávnění vydávat knihy a jiné publikace na základě živnostenského listu.

Rozlišení termínů nakladatelství a vydavatelství

Ivo Telec však píše: „Někdy se též pod historickým, původně německým, jazykově právním vlivem odlišuje nakladatel (Verleger) a vydavatel (Herausgeber) podle toho, má-li jít o vydávání děl v knižní podobě (nakladatel), anebo jinak (např. časopisecky, sborníkově aj., kde má svůj význam i uspořádání), což se někdy diferencuje i podle druhů děl (slovesných, hudebních apod.). Podle autorského zákona nemá takovéto rozlišování význam, leč historická tradice stále působí. (Soudoběji se také v praxi někdy odlišuje vydavatel tam, kde má jít o šíření snímků zvukového záznamu díla.)“[1]

Také podle Jana Halady je nakladatelství organizace, která vydává obzvláště neperiodické publikace.[2]

V českých zemích je ovšem za nakladatelství považována instituce, která vydává především knihy a neperiodické publikace. Vydavatelství je poté označení pro instituci, která vydává především časopiseckou produkci a deníky (noviny), tedy periodické tiskoviny. Vlivem zahraničí ovšem dochází ke slučování těchto pojmů. Angličtina zná např. pouze pojem vydavatelství.

Další náležitosti

Každé nakladatelství by však mělo být (není to povinné) registrováno v České agentuře ISBN, která nakladatelství přiděluje kód, jež je částí ISBN; bez tohoto kódu nelze dost dobře hovořit o nakladatelství. Součástí nakladatelství nemusí nutně být tiskárna (podnik) (a ve skutečnosti většinou ani není), minimálně však nakladatelství tvoří: nakladatel (ředitel, popř. majitel podniku), redaktor a grafik. Některá česká nakladatelství kumulují uvedené funkce do ještě menšího počtu osob.[3]

Rozdělení rolí

Pro fungování nakladatelství jsou třeba alespoň tyto tři osoby:

Nakladatel se stará o obchodní řízení podniku a o vydavatelskou politiku nakladatelství, sleduje trh a stará se o komerční úspěch nakladatelství.

Odpovědný redaktor zodpovídá za jazykovou a obsahovou náplň jednotlivých knih nebo edic


Grafik (dříve výtvarný redaktor) se stará o grafickou stránku knihy a její přípravu pro tisk (dříve technický redaktor). Technický redaktor měl na starost zpracování podkladů určených k reprodukci, vytvářel základní layout (zrcadlo sazby) a zajišťoval komunikaci s tiskárnou. Pracoval v úzkém spojení s výtvarným redaktorem. Výtvarný redaktor měl na starost grafické zpracování, či pouze zadával práci grafikovi. Výtvarný redaktor zajišťoval též obrazové materiály a ilustrace a staral se o zajištění autorských práv k nim. Dnes už se tyto dvě funkce slučují do jedné, a to je samotný grafik s polygrafickými znalostmi a vzděláním.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ivo Telec: Komentář k autorskému zákonu – § 24 zákona č. 35/1965 Sb.
  2. ↑ Jan Halada: Člověk a kniha. Úvod do nakladatelské specializace. Praha 1993, Karolinum
  3. ↑ http://www.owp.cz/ - One Woman Press

Literatura

  • Ročenka Almanach Labyrint - vždy obsahuje aktuální seznam veškerých českých nakladatelů, distributorů a knihkupectví. Rady pro začínající autory i nakladatele.
  • Ivo Telec: Komentář k autorskému zákonu – § 24 zákona č. 35/1965 Sb.
  • Vladimír Pistorius: Jak se dělá kniha. Litomyšl 2005, Paseka, ISBN 80-7185-516-2.
  • Jan Halada: Člověk a kniha. Úvod do nakladatelské specializace. Praha 1993, Karolinum.
  • HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949-2006. Praha: Libri, 2007. 378 s. ISBN 978-80-7277-165-3. 

Související články

Externí odkazy