Nalžovice (zámek)
| Zámek Nalžovice | |
|---|---|
 Nalžovický zámek na snímku z roku 2010 | |
| Účel stavby | |
panské sídlo, sídlo soudu SS, ústav sociální péče | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 1750 - 1760 |
| Stavebník | Kryštof Koppl z Adlesbergu, Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu |
| Další majitelé | Jan Václav Alsterl z Astfeldu, Hruškovští z Hruškova, Schwarzenbergové a další |
| Současný majitel | Středočeský kraj |
| Poloha | |
| Adresa | Nalžovice,  Česko |
| Souřadnice | 49°41′50,08″ s. š., 14°22′14,55″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35629/2-2470 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Nalžovice se nachází na Sedlčansku v centru stejnojmenné obce v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Původně barokní zámek, přestavěný v 19. století, je zapsaný v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[1]
Historie
V Nalžovicích byla původně středověká tvrz, která patřila místním vladykům. Barokní zámek v Nalžovicích začal budovat v druhé polovině 17. století Kryštof Koppl z Adlesbergu. Stavbu dokončil známý pražský lékař a vědec Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu, kterému patřil také zámek v nedalekých Kňovicích.[2] V letech 1690 až 1694 nechal Mikulášův syn Antonín Alexander Franchimont postavit v zámeckém parku kapli Panny Marie Bolestné.[3] V roce 1741 získal Nalžovice Jan Václav Alsterl z Astfeldu, který v letech 1750 až 1760 pokračoval v úpravách zámku.[4] Na konci 18. století zámek získali Hruškovští z Hruškova a po nich se vystřídali další majitelé.
Za nacistické okupace v době druhé světové války, kdy byli místní obyvatelé vystěhováni a celá oblast byla přeměněna na výcvikový prostor vojsk SS, na zámku v Nalžovicích, zkonfiskovaném Františku Schwarzenbergovi, sídlil vojenský štáb pro vyklizení území Sedlčanska.[3] Nalžovický zámek se také stal sídlem nejvyššího soudu pro příslušníky SS z celé Evropy. Ti z nich, kteří byli odsouzení k smrti zastřelením, byli popravováni u zdi zámeckého parku.[4]
Po roce 1945 zámek patřil ministerstvu spravedlnosti a od roku 1952 v něm okresní národní výbor zřídil domov důchodců.[3] Po roce 1989 byl nalžovický zámek v restituci vrácen posledním majitelům z rodu Schwarzenbergů, i nadále však slouží jako domov pro osoby se zdravotním postižením. Zámek není veřejnosti přístupný.
Popis
Rozsáhlý areál, jehož součástí je budova zámku s pomocnými objekty, hospodářským dvorem a zámeckým parkem s kaplí Panny Marie Bolestné, panskou hrobkou a ohradní zdí, zabírá celou jihozápadní část intravilánu obce.[1][5] Přilehlý hospodářský dvůr zahrnuje celkem devět objektů, přičemž jeden z domů a bývalá sýpka mají velmi stará jádra.[1] Na severovýchodě je park ohraničen silnicí č. 119, která spojuje města Dobříš a Sedlčany v okrese Příbram.[5]
Zámek je koncipován jako bloková stavba obdélníkového půdorysu s dvoupatrovou střední částí, mansardovou střechou a věžičkou. Postranní části jsou jednopatrové.[2] Na hlavním průčelí zámku, obráceném na jihozápad, je sedm okenních os, postranní fasády jsou šestiosé.[3]
V anglickém parku severovýchodně od zámku stojí původně barokní kaple Panny Marie Bolestné, která přináleží k římskokatolické farnosti Sedlčany.[6] Kaple, s níž sousedí panská hrobka, vyhořela v roce 1823 a byla znovu postavena v letech 1855-1859. V kapli jsou malby z období tzv. druhého rokoka, nad hlavním oltářem byla umístěna polychromovaná socha Piety z druhé poloviny 17. století.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Památkový katalog: Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Nalžovický zámek - Ústav sociální péče Nalžovice [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Evidenční list nemovité kulturní památky. Zámek čp. 14 a kaple Bolestné Panny Marie [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Z historie obce [online]. Nalžovice: Obecní úřad Nalžovice [cit. 2020-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-26.
- ↑ a b Seznam. Zámek Nalžovice [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Kaple Panny Marie Bolestné, Nalžovice [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Nalžovice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“