Namysłów

Namyslov Namysłów
Namyslovská radnice
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	51°4′36″ s. š., 17°43′ v. d.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Opolské
Okres	Namyslov
Gmina	Namysłów
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Namyslov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	22,62 km²
Počet obyvatel	16 596
Hustota zalidnění	733,7 obyv./km²
Etnické složení	Poláci
Náboženské složení	římští katolíci a další
Správa
Starosta	Bartłomiej Stawiarski
Oficiální web	namyslow.eu
Adresa obecního úřadu	ul. Stanisława Dubois 3 46-100 Namysłów
Telefonní předvolba	+48 77
PSČ	46-100
Označení vozidel	ONA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Namyslov^[1][2][3] (polsky Namysłów, německy Namslau) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Namyslov a stejnojmenné gminy zahrnující kromě samotného města 32 okolní vesnice. Leží na historickém území Dolního Slezska na řece Widawě zhruba 45 km východně od Vratislavi. V roce 2019 mělo 16 596 obyvatel.^[4]

Dějiny

První písemná zmínka pochází z roku 1233. Jako datum získání městských práv se nejčastěji uvádí rok 1249. V pozdním středověku měnil Namyslov několikrát svou územní příslušnost v rámci slezských knížectví: do roku 1294 byl součástí Vratislavska, následně Hlohovska, v letech 1313–1323 byl sídlem samostatného knížectví a později připadl Břežsku, s nímž se stal součástí Koruny české. Samostatné Namyslovsko se na mapách objevilo ještě jednou v letech 1338–1341. Namyslovský mír uzavřený v roce 1348 mezi Karlem IV. a Kazimírem Velikým potvrdil dřívější Trenčínskou smlouvu, na základě které se polský král zřekl veškerých nároků na Slezsko výměnou za to, že se čeští panovníci vzdají nároků na polský trůn.

V 15. století byl Namyslov krátce svobodným městem a profitoval především z výhodné polohy na obchodní stezce z Vratislavi do Krakova. Důležitým hospodářským odvětvím bylo lnářství. Během husitských válek bylo město dvakrát (1418 a 1428) neúspěšně obléháno. Naopak během třicetileté války jej dobyli Švédové.

Po první slezské válce připadl Namyslov spolu s většinou Slezska Prusku a stal se okresním městem. Od roku 1815 byl součástí provincie Slezsko ve vládním obvodu Vratislav. V roce 1868 získal železniční spojení s Vratislaví a Kluczborkem, v roce 1899 s Opolím a v roce 1912 s Kępnem. Největším průmyslovým podnikem byl pivovar založený roku 1862 Augustem Haselbachem, dnešní Browar Namysłów.

22. ledna 1945 město obsadila Rudá armáda. Následkem dělostřelecké palby, která předcházela vkročení Sovětů, a plundrování, jež jej následovalo, došlo ke zničení či poškození 40 až 50 % zástavby. Dne 30. dubna 1945 správu města převzaly polské úřady a Postupimská dohoda potvrdila připojení Namyslova k socialistickému Polsku. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno a nahrazeno polskými přesídlenci z tzv. Kresů a osadníky z polského vnitrozemí. V roce 1950 byl okres Namyslov přičleněn k Opolskému vojvodství.

Doprava

Městem prochází národní silnice č. 39 spojující Kępno s Břehem a jižní částí Dolního Slezska. Začíná zde rovněž národní silnice č. 42 ve směru Kluczbork a dále do Lodžského a Svatokřížského vojvodství. S Olešnicí a vratislavskou aglomerací Namyslov spojuje vojvodská silnice č. 451, s Opolím vojvodská silnice č. 454.

Ze železniční stanice Namysłów odjíždějí osobní vlaky společnosti Polregio do Vratislavi a Kluczborku.^[5] Provoz na trati do Opolí byl zastaven v roce 1992, jen v úseku do obce Biestrzykowice jezdí příležitostně nákladní vlaky.^[6] Trať do Kępna byla zrušena v roce 1994 a následně rozebrána.^[7]

Příměstská autobusová doprava existuje po zániku dopravního podniku PKS Namysłów v roce 2018 jen ve velmi omezené míře, na trase do Opolí ji zajišťuje podnik PKS Opole.^[8][9]

Pamětihodnosti

I přes rozsáhlou devastaci v roce 1945 se částečně dochovalo historické jádro Namyslova s pozůstatky pozdně středověkých hradeb (1350–1415) včetně Prašné bašty (Brama Prochowa) a Krakovské brány (Brama Krakowska) s 26 metrů vysokou věží.

Radnici uprostřed náměstí tvoří hlavní budova regotizovaná v roce 2002 do své podoby z konce 14. století, tří přístaveb ze 17. a 18. století a 57 metrové věže vybudované v letech 1381–1389.

(c) I, Mateusz210, CC BY-SA 3.0

V historickém centru se nacházejí dva gotické kostely: farní kostel svatého Petra a Pavla a kostel svatého Františka a Petra, součást bývalého františkánského kláštera. V periferní městské části Stare Miasto se nachází další gotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Namyslovský zámek pochází původně ze 14. století, z doby, kdy vzniklo Namyslovské knížectví, avšak byl mnohokrát přestavován. V letech 1703–1810 sloužil jako komenda řádu německých rytířů. V roce 1895 jej koupil August Haselbach a spojil s areálem pivovaru. Na nádvoří se dochovala pozdně renesanční studna z roku 1600.

Bývalý mlýn z přelomu 19. a 20. století na mlýnské strouze (Młynówka) protékající podél severní linie staroměstského opevnění je adaptován na muzeum Izba Techniki Młynarskiej (Síň mlynářské techniky).

Meandrující řeka Widawa spolu s mlýnskou strouhou tvoří několik ostrovů, které jsou populárním cílem procházek. Největší z nich je chráněna jako přírodní rezervace Wyspa na rzece Widawie (Ostrov na Widawě). V severní části města se rozkládá Severní park (Park Północny) založený v polovině 19. století.

Partnerská města

• Hlučín, Česko
• Linz am Rhein, Německo
• Nebelschütz, Německo
• Kisköre, Maďarsko
• Jaremče, Ukrajina
• Zagon, Rumunsko

Odkazy

Reference

Literatura

• GOLIŃSKI, Mateusz; KĘSIK, Jan; KOŚCIK, Elżbieta. Namysłów: z dziejów miasta i okolic. Namysłów: Namislavia, 2006. 384 s. ISBN 978-83-60537-00-8. (polsky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Namysłów na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Oficiální webové stránky městského úřadu
• Namyslov na portálu polska-org.pl (historické fotografie a fórum)
• Krajanské sdružení Němců vysídlených z Namslau