Nana Akufo-Addo

Nana Akufo-Addo
5. Prezident Ghany
Úřadující
Ve funkci od: 7. ledna 2017
Předchůdce	John Mahama
Ministr zahraničních věcí Ghany
Ve funkci: 1. dubna 2003 – 1. července 2007
Předchůdce	Hackman Owusu-Agyeman
Nástupce	Akwasi Osei-Adjei
Stranická příslušnost
Členství	New Patriotic Party
Narození	29. března 1944 (80 let) Accra, Zlatonosné pobřeží
Choť	Rebecca Akufo-Addo
Rodiče	Edward Akufo-Addo
Děti	Valerie Obaze Gyankroma Akufo-Addo Adriana Dukua Akufo-Addo Edwina Nana Dokua Akufo-Addo Yeboakua Akufo-Addo
Příbuzní	Jacob Hackenburg Griffiths-Randolph (tchán) Ken Ofori-Atta (bratranec)
Alma mater	Ghanská univerzita (1964–1967) New College Městská univerzita v Londýně Lancing College Holmewood House School
Profese	politik
Náboženství	presbyterianismus
Ocenění	Řád Volty (2008) Mother Teresa Awards (2016) Řád Muhammada (2017) velkokříž Národního řádu Pobřeží slonoviny (2017) velkokříž Národního řádu lva Senegalu (2017) … více na Wikidatech
Commons	Nana Addo Dankwa Akufo-Addo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nana Addo Dankwa Akufo-Addo (* 29. března 1944 Accra, Zlatonosné pobřeží) je ghanský politik a od roku 2017 také 5. prezident Ghany. Je synem Edwarda Akufo-Addoa, bývalého prezidenta Ghany.

Jeho otec Edward Akufo-Addo byl třetím hlavním soudcem Ghany v letech 1966 až 1970, předsedou Ústavní komise 1967 až 1968 a nekonfekčním prezidentem Ghany od roku 1970 do roku 1972. Po ukončení studia odešel do Anglie, kde studoval na Lancingově vysoké škole v Sussexu. Začal studium filozofie, politiky a ekonomie na Nové vysoké škole v Oxfordu v roce 1962, ale brzy ji opustil. V roce 1962 se vrátil do Ghany a studoval na Akademii v Akkře předtím, než začal studovat ekonomii na Ghanské univerzitě v Legonu v roce 1964. V roce získal 1967 bakalářský titul. Poté se připojil k Inner Temple, aby se stal právníkem v rámci programu mentorství Inns of Court. Akufo-Addo pracoval s pařížskou kanceláří americké advokátní kanceláře Coudert Brothers. V roce 1979 založil advokátní kancelář Prempeh a spol.

Jeho politická kariéra začala v sedmdesátých letech, když byl v roce 1977 a 1978 generálním tajemníkem Lidového hnutí za svobodu a spravedlnost (PMFJ). V letech 1989 až 1991 byl viceprezidentem krajského senátu Ghany advokátní komory v Greater Accra. V letech 1991 byl 1996 byl Akufo-Addo členem Generální právní rady státu Ghana a současně členem generální rady ghanské advokátní komory. V květnu 1995 byl mezi širokou skupinou elit, která vytvořila Alianci za změnu, která organizovala demonstrace proti neoliberální politice, jako je zavedení daně z přidané hodnoty a porušování lidských práv prostřednictví prezidenta Jerryho Rawlingse. Rozsáhlé opoziční aliance později zanikly, když se elitní vůdci neshodli na vedoucí pozice. V devadesátých letech vytvořil organizaci občanských práv nazvanou Výbor pro lidská práva a lidská práva.

V říjnu 1998 se Akufo-Addo ucházel o kandidaturu na prezidenta, ale tu nakonec získal John Agyekum Kufuor, který následně vyhrál prezidentské volby v prosinci 2000. Akufo-Addo byl hlavním vedoucím Kufuorské prezidentské kampaně ve volbách v roce 2000. Stal se generálním prokurátorem a ministrem spravedlnosti a později přesídlil na ministerstvo zahraničních věcí.

V roce 2007 byl žhavým kandidátem, který měl vyhrát prezidentské volby. Ty ale vyhrál John Atta Mills.

Poté, co John Atta Mills v roce 2012 zemřel, Akufo-Addo znovu kandidoval na prezidenta. Jeho protikandidát John Dramani Mahama, který byl vyhlášen za vítěze voleb, což byl výsledek, který byl právně napaden Akufo-Addo. Soudní spor vyvolal značnou diskusi a nakonec byl rozhodnut nejvyšším soudem Ghany ve prospěch Mahamy. Akufo-Addo přijal rozsudek v zájmu hospodářské stability a mezinárodního dobrého jména.

V březnu 2014 oznámil Akufo-Addo své rozhodnutí o kandidatuře v prezidentských volbách 2016. Svou kampaň zaměřil na ekonomiku a sliboval, že stabilizuje měnový kurz země a sníží míru nezaměstnanosti. Dne 9. prosince 2016 slavil své vítězství v prezidentských volbách, kde proti prezidentu Johnu Dramanimu Mahamovi získal 53,83 % hlasů. Svou inauguraci měl 7. ledna 2017 na náměstí Černé hvězdy v Akkře za přítomností afrických prezidentů.

Po vypuknutí pandemie covidu-19 si dle opozice uzákonil přílišné posílení pravomocí, např. okamžité omezení volného pohybu osob. Magazín Vice kvůli tomu zařadil Ghanu na seznam 30 zemí, které pandemii zneužilo k potlačení práv vlastního obyvatelstva.^[1] V květnu 2020 Akufo-Addo oznámil, že se v městě Tema nakazilo v jedné firmě přes 500 zaměstnanců. Již předtím rozhodl o prodloužení zákazu setkávání na veřejnosti a prodloužení uzavření škol a státních hranic.^[2]

Během protestů po smrti George Floyda vyjádřil podporu demonstrujícím a symbolicky věnoval Floydově rodině látku kente. Ghanská vláda vyzvala Afroameričany k přesunu do Afriky, nabídla jim bezpečné útočiště a vyčlenila pro ně území ve středu země, kam by se mělo vejít asi 1 500 rodin.^[3]

Od 1. září 2020 otevřel ghanský vzdušný prostor obnovením provozu na mezinárodním letišti Kotoka v Akkře. Při nástupu do letadla mířícího do Ghany museli mít cestující negativní PCR test z posledních 72 hodin a při výstupu jim byl na jejich náklady proveden rychlotest.^[4]

Po smrti bývalého prezidenta Jerryho Rawlingse v listopadu 2020 vyjádřil Akufo-Addo soustrast Rawlingsově rodině a vyhlásil stažení vlajek v celé zemi na půl žerdi po dobu sedmi dní. Dále oznámil následné konání státního pohřbu.^[5]

Ve volbách 7. prosince 2020 obhajoval svůj mandát. Nad svým soupeřem z posledních dvou voleb Johnem Mahamou tentokrát zvítězil jen velmi těsně, získal 51,3 %. Mahama výsledek zpochybnil, většina dalších kandidátů však uznala vítězství současného prezidenta. Ten po svém znovuzvolení oznámil, že jeho prioritou je boj proti covidu-19 a znovunastartování zasažené ekonomiky.^[6]

• velkokříž Národního řádu lva – Senegal, 2017^[7]
• velkostuha Řádu liberijských průkopníků – Libérie, 2017^[8]
• Řád Muhammada – Maroko, 17. února 2017^[9]
• člen Řádu excelence – Guyana, 2019^[10]
• velkokříž Národního řádu Pobřeží slonoviny^[11]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nana Akufo-Addo na Wikimedia Commons