Nao Hibinová
Nao Hibinová 日比野 菜緒 | |
---|---|
Nao Hibinová na French Open 2022 | |
Stát | Japonsko[1] |
Datum narození | 28. listopadu 1994 (28 let)[1] |
Místo narození | Ičinomija, Japonsko[1] |
Bydliště | Ičinomija, Japonsko[1] |
Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
Výdělek | 2 422 542 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 344–266 |
Tituly | 3 WTA, 8 ITF |
Nejvyšší umístění | 56. místo (18. ledna 2016) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2020, 2021) |
French Open | 2. kolo (2020, 2021) |
Wimbledon | 2. kolo (2021) |
US Open | 2. kolo (2017) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 186–164 |
Tituly | 3 WTA, 9 ITF |
Nejvyšší umístění | 43. místo (31. července 2017) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2019) |
French Open | 3. kolo (2017) |
Wimbledon | 2. kolo (2021) |
US Open | 3. kolo (2016, 2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 29. července 2022
Nao Hibinová (japonsky 日比野 菜緒, Hibino Nao; * 28. listopadu 1994 Ičinomija, Japonsko) je japonská profesionální tenistka, hrající pravou rukou. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour tři turnaje ve dvouhře a tři ve čtyřhře, včetně „doublů“ z hirošimského Japan Women's Open 2019 a pražského Livesport Prague Open 2023. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2016 na 56. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2017 na 43. místě.
Na nejvyšší grandslamové úrovni se dostala celkem šestkrát do druhého kola, poprvé na newyorském US Open 2017, kde ji porazila Češka Lucie Šafářová.
V japonském fedcupovém týmu debutovala v roce 2016 huahinským základním blokem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Uzbekistánu, v němž prohrála dvouhru s Niginou Abduraimovovou. Japonky odešly poraženy 1:2 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 6–5 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[2]
Japonsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Ve druhém kole ženské dvouhry nestačila na třetí nasazenou Španělku Garbiñe Muguruzaovou. Zúčastnila se také odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu, kde v úvodním kole dvouhry podlehla Srbce Nině Stojanovićové.
Finále na okruhu WTA Tour
|
|
Dvouhra: 6 (3–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 3. října 2015 | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | Donna Vekićová | 6–2, 6–2 |
Finalistka | 1. | 1. října 2016 | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | Kristýna Plíšková | 3–6, 6–2, 3–6 |
Finalistka | 2. | 5. března 2017 | Kuala Lumpur, Malajsie | tvrdý | Ashleigh Bartyová | 3–6, 2–6 |
Finalistka | 3. | 30. července 2017 | Nan-čchang, Čína | tvrdý | Pcheng Šuaj | 3–6, 2–6 |
Vítězka | 2. | 15. září 2019 | Hirošima, Japonsko | tvrdý | Misaki Doiová | 6–3, 6–2 |
Vítězka | 3. | 7. srpna 2023 | Praha, Česko | tvrdý | Linda Nosková | 6–4, 6–1 |
Čtyřhra: 7 (3–4)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 9. dubna 2017 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Alicja Rosolská | Dalila Jakupovićová Nadija Kičenoková | 6–2, 7–6 (7–4) |
Finalistka | 1. | 30. září 2017 | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | Oxana Kalašnikovová | Tímea Babosová Andrea Hlaváčková | 5–7, 4–6 |
Finalistka | 2. | 4. února 2018 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | tvrdý | Oxana Kalašnikovová | Tuan Jing-jing Wang Ja-fan | 6–7(4–7), 6–7(5–7) |
Vítězka | 2 | 15. září 2019 | Hirošima, Japonsko | tvrdý | Misaki Doiová | Christina McHaleová Valeria Savinychová | 3–6, 6–4, [10–4] |
Finalistka | 3. | 13. října 2019 | Tchien-ťin, Čína | tvrdý | Miju Katová | Šúko Aojamová Ena Šibaharaová | 3–6, 5–7 |
Finalistka | 4. | 25. dubna 2021 | Istanbul, Turecko | antuka | Makoto Ninomijová | Veronika Kuděrmetovová Elise Mertensová | 1–6, 1–6 |
Vítězka | 3. | 7. srpna 2023 | Praha, Česko | tvrdý | Oxana Kalašnikovová | Quinn Gleasonová Elixane Lechemiová | 6–7(7–9), 7–5, [10–3] |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 12 (8–4)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 11. června 2012 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Mari Tanaková | 6–0, 6–2 |
Vítězka | 2. | 24. června 2012 | Mie, Japonsko | tráva | Jurina Košinová | 6–2, 0–6, 6–3 |
Vítězka | 3. | 15. září 2012 | Kjóto, Japonsko | koberec (h) | Juuki Tanaková | 6–4, 2–6, 6–2 |
Vítězka | 4. | 1. září 2013 | Cukuba, Japonsko | tvrdý | Erika Semaová | 6–4, 7–6(7–2) |
Finalistka | 1. | 15. června 2014 | Fergana, Uzbekistán | tvrdý | Nigina Abdurajmovová | 3–6, 4–6 |
Finalistka | 2. | 10. května 2015 | Fukuoka, Japonsko | tráva | Kristýna Plíšková | 5–7, 4–6 |
Vítězka | 5. | 17. května 2015 | Kurume, Japonsko | tráva | Eri Hozumiová | 6–3, 6–1 |
Vítězka | 6. | 19. července 2015 | Stockton, Spojené státy | tvrdý | An-Sophie Mestachová | 6–1, 7–6(8–6) |
Vítězka | 7. | 2. srpna 2015 | Lexington, Spojené státy | tvrdý | Samantha Crawfordová | 6–2, 6–1 |
Finalistka | 3. | 21. listopadu 2015 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Čang Šuaj | 4–6, 1–6 |
Finalistka | 4. | říjen 2017 | Liu-čou, Čína | tvrdý | Wang Ja-fan | 6–3, 4–6, 3–3skreč |
Vítězka | 8. | červenec 2018 | Honolulu, Spojené státy | tvrdý | Jessica Pegulaová | 6–0, 6–2 |
Čtyřhra: 14 (9–5)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 15. září 2012 | Kjóto, Japonsko | koberec (h) | Emi Mutagučiová | Miju Katová Misaki Moriová | 6–4, 6–3 |
Finalistka | 1. | 5. května 2013 | Gifu, Japonsko | tvrdý | Riko Sawajanagiová | Luksika Kumkhumová Erika Semaová | 4–6, 3–6 |
Vítězka | 2. | 20. května 2013 | Kojang, Jižní Korea | tvrdý | Akiko Omaeová | Joo Miová Han Na-lae | 6–4, 6–4 |
Finalistka | 2. | 15. června 2014 | Fergana, Uzbekistán | tvrdý | Prarthana Thombareová | Hiroko Kuwata Mari Tanaka | 1–6, 4–6 |
Vítězka | 3. | 4. dubna 2015 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Miju Katová | Mijabi Inoueová Akiko Omaeová | 6–4, 6–2 |
Finalistka | 3. | 11. dubna 2015 | Ahmadábád, Indie | tvrdý | Prarthana Thombareová | Peangtarn Plipuečová Nungnadda Wannasuková | 3–6, 6–2, [10–12] |
Finalistka | 4. | 26. července 2015 | Sacramento, Spojené státy | tvrdý | Emily Webleyová-Smithová | Ashley Weinholdová Caitlin Whoriskeyová | 4–6, 6–3, [12–14] |
Vítězka | 4. | 2. srpna 2015 | Lexington, Spojené státy | tvrdý | Emily Webleyová-Smithová | Niča Lertpitaksinčajová Peangtarn Plipuečová | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 5. | říjen 2016 | Poitiers, Francie | tvrdý (h) | Alicja Rosolská | Alexandra Cadanțuová Nicola Geuerová | 6–0, 6–0 |
Finalistka | 5. | březen 2018 | Ču-chaj, Čína | tvrdý | Danka Kovinićová | Anna Blinkovová Lesley Kerkhoveová | 5–7, 4–6 |
Vítězka | 6. | říjen 2018 | Su-čou, Čína | tvrdý | Misaki Doiová | Luksika Kumkhumová Peangtarn Plipuečová | 6–2, 6–3 |
Vítězka | 7. | srpen 2019 | Vancouver, Kanada | tvrdý | Miju Katová | Naomi Broadyová Erin Routliffeová | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 8. | listopad 2019 | Šen-čn, Čína | tvrdý | Makoto Ninomijová | Sofja Šapatavová Emily Webleyová-Smithová | 6–4, 6–0 |
Vítězka | 9. | květen 2022 | Bonita Springs, Spojené státy | antuka | Tímea Babosová | Olga Govorcovová Katarzyna Kawaová | 6–4, 3–6, [10–7] |
Postavení na konečném žebříčku WTA
Dvouhra
Rok | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
Pořadí | 578. | ▲ 291. | ▲ 207. | ▲ 78. |
Čtyřhra
Rok | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
Pořadí | 1068. | ▲ 327. | ▲ 318. | ▲ 167. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nao Hibino na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Nao Hibinová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 4. října 2015
- ↑ Nao Hibinová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 10. června 2022
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nao Hibinová na Wikimedia Commons
- Nao Hibinová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Nao Hibinová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Nao Hibinová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Nao Hibinová v databázi Olympedia (anglicky)
- Nao Hibinová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Georgian flag in Pantone MS.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.