Nao Hibinová

Nao Hibinová
日比野 菜緒
Nao Hibinová na French Open 2022
StátJaponskoJaponsko Japonsko[1]
Datum narození28. listopadu 1994 (28 let)[1]
Místo narozeníIčinomija, Japonsko[1]
BydlištěIčinomija, Japonsko[1]
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek2 422 542 USD
Dvouhra
Poměr zápasů344–266
Tituly3 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění56. místo (18. ledna 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020, 2021)
French Open2. kolo (2020, 2021)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open2. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů186–164
Tituly3 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění43. místo (31. července 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2019)
French Open3. kolo (2017)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open3. kolo (2016, 2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220729a29. července 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nao Hibinová (japonsky 日比野 菜緒, Hibino Nao; * 28. listopadu 1994 Ičinomija, Japonsko) je japonská profesionální tenistka, hrající pravou rukou. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour tři turnaje ve dvouhře a tři ve čtyřhře, včetně „doublů“ z hirošimského Japan Women's Open 2019 a pražského Livesport Prague Open 2023. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2016 na 56. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2017 na 43. místě.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se dostala celkem šestkrát do druhého kola, poprvé na newyorském US Open 2017, kde ji porazila Češka Lucie Šafářová.

V japonském fedcupovém týmu debutovala v roce 2016 huahinským základním blokem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Uzbekistánu, v němž prohrála dvouhru s Niginou Abduraimovovou. Japonky odešly poraženy 1:2 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 6–5 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[2]

Japonsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Ve druhém kole ženské dvouhry nestačila na třetí nasazenou Španělku Garbiñe Muguruzaovou. Zúčastnila se také odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu, kde v úvodním kole dvouhry podlehla Srbce Nině Stojanovićové.

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Turnaj mistryň (0–0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–0)
Premier / WTA 500 (0–0)
International / WTA 250 (3–3 D, 3–4 Č)
Finále dle povrchu
tvrdý (3–3 D, 3–3 Č)
antuka (0–1 Č)
tráva (0–0)
koberec (0–0)

Dvouhra: 6 (3–3)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.3. října 2015Taškent, UzbekistántvrdýChorvatsko Donna Vekićová6–2, 6–2
Finalistka1.1. října 2016Taškent, UzbekistántvrdýČesko Kristýna Plíšková3–6, 6–2, 3–6
Finalistka2.5. března 2017Kuala Lumpur, MalajsietvrdýAustrálie Ashleigh Bartyová3–6, 2–6
Finalistka3.30. července 2017Nan-čchang, ČínatvrdýČína Pcheng Šuaj3–6, 2–6
Vítězka2.15. září 2019Hirošima, JaponskotvrdýJaponsko Misaki Doiová6–3, 6–2
Vítězka3.7. srpna 2023Praha, ČeskotvrdýČesko Linda Nosková6–4, 6–1

Čtyřhra: 7 (3–4)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.9. dubna 2017Monterrey, MexikotvrdýPolsko Alicja RosolskáSlovinsko Dalila Jakupovićová
Ukrajina Nadija Kičenoková
6–2, 7–6 (7–4)
Finalistka1.30. září 2017Taškent, UzbekistántvrdýGruzie Oxana KalašnikovováMaďarsko Tímea Babosová
Česko Andrea Hlaváčková
5–7, 4–6
Finalistka2.4. února 2018Tchaj-pej, Tchaj-wantvrdýGruzie Oxana KalašnikovováČína Tuan Jing-jing
Čína Wang Ja-fan
6–7(4–7), 6–7(5–7)
Vítězka215. září 2019Hirošima, JaponskotvrdýJaponsko Misaki DoiováUSA Christina McHaleová
Rusko Valeria Savinychová
3–6, 6–4, [10–4]
Finalistka3.13. října 2019Tchien-ťin, ČínatvrdýJaponsko Miju KatováJaponsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
3–6, 5–7
Finalistka4.25. dubna 2021Istanbul, TureckoantukaJaponsko Makoto NinomijováRusko Veronika Kuděrmetovová
Belgie Elise Mertensová
1–6, 1–6
Vítězka3.7. srpna 2023Praha, ČeskotvrdýGruzie Oxana KalašnikovováUSA Quinn Gleasonová
Francie Elixane Lechemiová
6–7(7–9), 7–5, [10–3]

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 12 (8–4)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.11. června 2012Tokio, JaponskotvrdýJaponsko Mari Tanaková6–0, 6–2
Vítězka2.24. června 2012Mie, JaponskotrávaJaponsko Jurina Košinová6–2, 0–6, 6–3
Vítězka3.15. září 2012Kjóto, Japonskokoberec (h)Japonsko Juuki Tanaková6–4, 2–6, 6–2
Vítězka4.1. září 2013Cukuba, JaponskotvrdýJaponsko Erika Semaová6–4, 7–6(7–2)
Finalistka1.15. června 2014Fergana, UzbekistántvrdýUzbekistán Nigina Abdurajmovová3–6, 4–6
Finalistka2.10. května 2015Fukuoka, JaponskotrávaČesko Kristýna Plíšková5–7, 4–6
Vítězka5.17. května 2015Kurume, JaponskotrávaJaponsko Eri Hozumiová6–3, 6–1
Vítězka6.19. července 2015Stockton, Spojené státytvrdýBelgie An-Sophie Mestachová6–1, 7–6(8–6)
Vítězka7.2. srpna 2015Lexington, Spojené státytvrdýUSA Samantha Crawfordová6–2, 6–1
Finalistka3.21. listopadu 2015Tokio, JaponskotvrdýČína Čang Šuaj4–6, 1–6
Finalistka4.říjen 2017Liu-čou, ČínatvrdýČína Wang Ja-fan6–3, 4–6, 3–3skreč
Vítězka8.červenec 2018Honolulu, Spojené státytvrdýUSA Jessica Pegulaová6–0, 6–2

Čtyřhra: 14 (9–5)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.15. září 2012Kjóto, Japonskokoberec (h)Japonsko Emi MutagučiováJaponsko Miju Katová
Japonsko Misaki Moriová
6–4, 6–3
Finalistka1.5. května 2013Gifu, JaponskotvrdýJaponsko Riko SawajanagiováThajsko Luksika Kumkhumová
Japonsko Erika Semaová
4–6, 3–6
Vítězka2.20. května 2013Kojang, Jižní KoreatvrdýJaponsko Akiko OmaeováJižní Korea Joo Miová
Jižní Korea Han Na-lae
6–4, 6–4
Finalistka2.15. června 2014Fergana, UzbekistántvrdýIndie Prarthana ThombareováJaponsko Hiroko Kuwata
Japonsko Mari Tanaka
1–6, 4–6
Vítězka3.4. dubna 2015Bangkok, ThajskotvrdýJaponsko Miju KatováJaponsko Mijabi Inoueová
Japonsko Akiko Omaeová
6–4, 6–2
Finalistka3.11. dubna 2015Ahmadábád, IndietvrdýIndie Prarthana ThombareováThajsko Peangtarn Plipuečová
Thajsko Nungnadda Wannasuková
3–6, 6–2, [10–12]
Finalistka4.26. července 2015Sacramento, Spojené státytvrdýSpojené království Emily Webleyová-SmithováUSA Ashley Weinholdová
USA Caitlin Whoriskeyová
4–6, 6–3, [12–14]
Vítězka4.2. srpna 2015Lexington, Spojené státytvrdýSpojené království Emily Webleyová-SmithováThajsko Niča Lertpitaksinčajová
Thajsko Peangtarn Plipuečová
6–2, 6–2
Vítězka5.říjen 2016Poitiers, Francietvrdý (h)Polsko Alicja RosolskáRumunsko Alexandra Cadanțuová
Německo Nicola Geuerová
6–0, 6–0
Finalistka5.březen 2018Ču-chaj, ČínatvrdýČerná Hora Danka KovinićováRusko Anna Blinkovová
Nizozemsko Lesley Kerkhoveová
5–7, 4–6
Vítězka6.říjen 2018Su-čou, ČínatvrdýJaponsko Misaki DoiováThajsko Luksika Kumkhumová
Thajsko Peangtarn Plipuečová
6–2, 6–3
Vítězka7.srpen 2019Vancouver, KanadatvrdýJaponsko Miju KatováSpojené království Naomi Broadyová
Nový Zéland Erin Routliffeová
6–2, 6–2
Vítězka8.listopad 2019Šen-čn, ČínatvrdýJaponsko Makoto NinomijováGruzie Sofja Šapatavová
Spojené království Emily Webleyová-Smithová
6–4, 6–0
Vítězka9.květen 2022Bonita Springs, Spojené státyantukaMaďarsko Tímea BabosováBělorusko Olga Govorcovová
Polsko Katarzyna Kawaová
6–4, 3–6, [10–7]

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok2012201320142015
Pořadí578. 291. 207. 78.

Čtyřhra

Rok2012201320142015
Pořadí1068. 327. 318. 167.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nao Hibino na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Nao Hibinová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 4. října 2015
  2. Nao Hibinová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220610a10. června 2022

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.