Napoleon Jérôme Bonaparte
Napoleon Jérôme Bonaparte | |
---|---|
![]() Napoleon Jérôme Bonaparte, Hippolyte Flandrin, 1860 | |
Ministr pro alžírské a koloniální záležitosti | |
Ve funkci: 24. června 1858 – 24. března 1859 | |
Panovník | Napoleon III. |
Předchůdce | Ferdinand-Alphonse Hamelin |
Nástupce | Prosper de Chasseloup-Laubat |
Člen poslanecké sněmovny | |
Ve funkci: 6. března 1876 – 28. října 1877 | |
Volební obvod | Korsika |
Člen senátu | |
Ve funkci: 25. prosince 1852 – 4. září 1870 | |
Člen Národního shromáždění | |
Ve funkci: 25. dubna 1848 – 2. prosince 1851 | |
Volební obvod | Korsika (1848–49) Sarthe (1849–51) |
Vojenská služba | |
Služba | Druhé Francouzské císařství |
Doba služby | 1854–1855 |
Hodnost | Generálmajor |
Bitvy/války | Krymská válka |
Narození | 9. září 1822 Terst, Rakouské císařství |
Úmrtí | 17. března 1891 (ve věku 68 let) nebo 18. března 1891 (ve věku 68 let) Řím, Itálie |
Místo pohřbení | Bazilika Superga, Turín |
Titul | princ Napoléon |
Choť | Marie Klotilda Savojská |
Rodiče | Jérôme Bonaparte Kateřina Württemberská |
Děti | Viktor Bonaparte Ludvík Bonaparte Marie Leticie Bonaparte |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Napoleon Jérôme Bonaparte (9. září 1822, Terst – 17. března 1891, Řím), celým jménem Napoleon Josef Karel Pavel, obvykle znám jako Napoleon Jérôme nebo Jérôme Bonaparte, byl francouzský šlechtic, politik a generál, nejmladší syn vestfálského krále Jérôma (nejmladšího bratra Napoleona Bonaparte) a jeho druhé manželky Kateřiny Württemberské. Tento otevřený liberál, v letech 1858–1859 krátce ministr pro kolonie, se stal roku 1879 de facto hlavou rodu Bonaparte. Mnoha bonapartisty ovšem nebyl považován za legitimního pretendenta trůnu, a to kvůli prvnímu manželství jeho otce, které nebylo rozvedeno – místo něj podporovali jeho syna Viktora. Od 80. let byl Jérôme spolu s dalšími monarchisty silným podporovatelem Georgese Boulangera.
Napoleon Jérôme užíval titulu princ Napoléon, který dostal v roce 1852 od svého bratrance, císaře Napoleona III., byl také nositelem titulů 3. princ z Montfortu, 1. hrabě z Meudonu a hrabě z Moncalieri. Jeho oblíbená přezdívka Plon-Plon pramenila z jeho obtížnosti vyslovovat své vlastní jméno v období dětství.
Život
Napoleon Jérôme, narozený 9. září 1822 v Terstu v tehdejším Rakouském císařství, byl blízkým rádcem svého bratrance, císaře Napoleona III. a zejména byl považován za předního zastánce francouzských intervencí v Itálii jménem Camilla Benso Cavoura a italských nacionalistů.
Jako antklerikální liberál vedl tuto frakci u dvora a pokusil se ovlivnit císaře k protiklerikální politice, což byl opačný proud proti vlivu císařovy manželky, císařovny Evženie, konzervativní a oddané katoličky, která zaštiťovala , aby francouzská vojska chránila papežovu svrchovanost v Římě. Císař se během své vlády pohyboval mezi těmito dvěma vlivy.
Když se jeho bratranec stal v roce 1848 prezidentem, byl Napoleon jmenován zplnomocněným ministrem pro Španělsko. Později sloužil ve vojenské funkci jako generál divize v Krymské válce, jako guvernér Alžírska a v roce 1859 jako velitel francouzské armády v Itálii. Mezi vojáky si ovšem vysloužil posměšnou parafrázi na svou dětskou přezdívku „Plon-Plon“, a to „Craint-Plomb“ (v překladu „bojí se olova“), pro svou nepřítomnost v bitvě u Solferina.

Jako součást bratrancovy alianční politiky s Piemontem (Sardinií) se Napoleon v roce 1859 oženil s princeznou Marií Klotildou Savojskou, dcerou sardinsko-piemontského krále Viktora Emanuela II. To však princi nezabránilo v devítiletém vztahu s kurtizánou Corou Pearl.
Když v roce 1879 zemřel císařský princ Napoleon Evžen, stal se princ Napoleon genealogicky nejstarším členem rodiny Bonaparte; císařský princ jej však ve své poslední vůli vyloučil z následnictví a jmenoval hlavou rodiny jeho syna Viktora. Důsledkem byly spory mezi princem Napoleonem a jeho synem po zbytek Napoleonova života.
V roce 1886 byl přijat zákon, podle něhož nesměly hlavy bývalých vládnoucích dynastií žít ve Francii – Napoleon Jerôme se poté usadil ve švýcarském Prangins na břehu Ženevského jezera, kde během Druhého císařství získal majetek.
Princ Napoleon zemřel 17. března 1891 ve věku 68 let v Římě.
Potomci
Napoleon Jerôme měl s Marií Klotildou tři děti:
- Napoleon Viktor Bonaparte (18. července 1862 – 3. května 1926), 4. kníže z Montfortu, princ Napoléon, ⚭ 1910 Klementina Belgická (30. července 1872 – 8. března 1955), měli syna a dceru
- Ludvík Bonaparte (16. července 1864 – 14. října 1932), guvernér provincie Jerevan, zemřel svobodný a bezdětný
- Marie Leticie Bonaparte (20. listopadu 1866 – 25. října 1926), ⚭ 1888 Amadeus I. Španělský (30. května 1845 – 18. ledna 1890), španělský král v letech 1870–1873, měli 4 syny (mj. vévodu Ludvíka Abruzzského)
Vývod z předků
Sebastiano Nicola Buonaparte | ||||||||||||
Giuseppe Maria Buonaparte | ||||||||||||
Maria Anna Tusoli | ||||||||||||
Carlo Buonaparte | ||||||||||||
Giuseppe Maria Paravicini | ||||||||||||
Maria Saveria Paravicini | ||||||||||||
Maria Angela Salineri | ||||||||||||
Jérôme Bonaparte | ||||||||||||
Giovanni Agostino Ramolino | ||||||||||||
Giovanni Geronimo Ramolino | ||||||||||||
Angela Maria Peri | ||||||||||||
Laetitia Ramolino | ||||||||||||
Giuseppe Maria Pietrasanta | ||||||||||||
Angela Maria Pietrasanta | ||||||||||||
Maria Giuseppa Malerba | ||||||||||||
Napoleon Jérôme Bonaparte | ||||||||||||
Karel Alexandr Württemberský | ||||||||||||
Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
Marie Augusta Thurn-Taxis | ||||||||||||
Fridrich I. Württemberský | ||||||||||||
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
Žofie Dorota Pruská | ||||||||||||
Kateřina Württemberská | ||||||||||||
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Karel Vilém Ferdinand Brunšvický | ||||||||||||
Filipína Šarlota Pruská | ||||||||||||
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Frederik Ludvík Hannoverský | ||||||||||||
Augusta Frederika Hannoverská | ||||||||||||
Augusta Sasko-Gothajská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Napoléon Bonaparte na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Napoleon Jeroným Bonaparte na Wikimedia Commons
TITULÁRNÍ vestfálský král | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jérôme I. | 1860–1891 Napoleon Jérôme Bonaparte | Nástupce: Napoleon Viktor |
Média použitá na této stránce
Prince Napolon Bonaparte and his two sons