Naraŭljanský rajón

Naraŭljanský rajón Нараўлянскі раён
Naroŭljanský rajón (červeně) na mapě Homelské oblasti
znak
Geografie
Hlavní město	Naroŭlja
Souřadnice	51°48′ s. š., 29°30′ v. d.
Rozloha	1 588,8 km²
Časové pásmo	UTC+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	10 417 (2024)
Hustota zalidnění	6,6 obyv./km²
Jazyk	Běloruština — 70.5 % a ruština — 28.06 %
Národnostní složení	Bělorusové — 89,05 %, Rusové — 6,28 %, Ukrajinci — 2,82 %, Poláci — 1,11 %, ostatní — 0,74 %.
Správa regionu
Stát	Bělorusko Bělorusko
Druh celku	rajón
Vznik	17. července 1924
Měna	Běloruský rubl (BYR)
Oficiální web	narovlya.gomel-region.by
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naraŭljanský rajón (bělorusky Нараўлянскі раён, ukrajinsky Наровлянський район, rusky Наровлянский район) je územně-správní jednotkou na jihu Homelské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Naroŭlja (bělorusky Нароўля, rusky Наровля).

Rajón byl založen 17. července 1924. Před havárii černobylské jaderné elektrárny v této oblasti existovalo 74 vesnic a 8 vesnických rad, selsovetů (Verbavický, Haloŭčycký, Dzjornavický, Daŭljacký, Zabajcjanský, Kiraŭský, Krasnoŭský a Vuhlický).

Po katastrofě v roce 1986 byly 4 obecní rady zrušeny — Vuhlický (1987), Dovljadovskij (1987), Dzjornavický (1987) a Verbavický (1995). Obyvatelé se přestěhovali do jiných vesnických rad rajónu, Naroŭlje nebo mimo rajón. Vybydleno bylo 35 vesnic. Přesídlení pokračuje i dnes. V evakuační zóně byla založena Poleská státní radiačně-ekologická rezervace.

Rozloha rajónu je necelých 1590 km², z toho 53 % jsou lesy. Hlavními řekami jsou Pripjať a její přítoky Naroŭljanka, Mytva, Slovečna a Žaloň. Nachází se zde i mnoho jezer. Rajón se nachází v pásmu pravého břehu dolního toku Pripjatě.

Naprostá většina rajónu se nachází v zóně Pripjaťského koryta, na jižním svahu ukrajinského štítu. Celkem 85 % území se nachází v nadmořské výšce 120 až 140 metrů, 8 % v nadmořské výšce od 140 do 160 metrů a 7 % v nadmořské výšce od 100 do 110 metrů.

Hraničí s Jelským rajónem, Mazyrským rajónem a Chojnickým rajónem na území Běloruska a také s Narodičským rajónem, Ovručským rajónem a Polesským rajónem na území Ukrajiny.

Rajón má malá ložiska rašeliny v hloubce 1,34 m, které jsou rozložena na území 292 ha. Na území rajónu, v blízkosti vesnic Huta a Zarakitnaje, byla nalezena ložiska kamenné soli, která leží v hloubce asi 300 až 2500 m. Mohutnost solné horniny je až 2 km. Rajón má i dvě ložiska hlíny, Haloŭčyckaje a Vepranskaje.

Od roku 2009 má Naraŭljanský rajón 4 selsověty:

• Věrbavický selsovět (Вербавіцкі с/с)
• Haloŭčycký selsovět (Галоўчыцкі с/с)
• Kiraŭský selsovět (Кіраўскі с/с)
• Naraŭljanský selsovět (Нараўлянскі с/с)

Zrušeny byly 2 selsověty:

• Krasnoŭský selsovět (Красноўскі с/с)
• Zavajcjanský selsovět (Завайцянскі с/с)

Na území rajónu žije na 12 400 lidí, z toho 8 400 lidí žije v městských oblastech.

Základními odvětvími jsou potravinářství, zemědělství a zpracování dřeva.

Skrze rajón prochází silniční komunikace Mozyr — Kyjev, Naroŭlja — Černobyl, Naroŭlja — Jelsk. Po Pripjati se realizuje i lodní doprava.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Наровлянский район na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Naroŭljanský rajón na Wikimedia Commons
• Oficiální web Naroŭljanského rajónu