Narcisse Théophile Patouillard

Narcisse Théophile Patouillard
Narcisse Théophile Patouillard (1905)
Narození	2. července 1854 Macornay
Úmrtí	30. března 1926 (ve věku 71 let) Paříž
Bydliště	Francie
Povolání	botanik, mykolog a farmaceut
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narcisse Théophile Patouillard [narsis téofil patujár] (2. července 1854 Macornay – 30. března 1926 Paříž) byl francouzský farmaceut a mykolog.

Život

Narcisse T. Patouillard se narodil ve městě Macornay v departementu Jura. Do školy chodil v Lons-le-Saunier a ve věku 15 let se stal telegrafistou. Poté studoval farmacii v Besançonu, kde absolvoval v roce 1879. Pokračoval ve studiu na École Supérieure de Pharmacie v Paříži. Zde v roce 1884 absolvoval doktorskou prací zabývající se strukturou a klasifikací taxonomické skupiny stopkovýtrusných hub (pod tehdy užívaným názvem hymenomycety) nazvanou „Des Hyménomycètes au point de vue de leur structure et de leur classification“.^[2]

Patouillard provozoval svou lékárnu více než čtyřicet let, nejprve v Poligny (1881–1884), poté v Fontenay-sous-Bois (1884–1885), Paříži (1886–1898) a nakonec v Neuilly-sur-Seine (od roku 1898). V letech 1893 až 1900 působil v oddělení výtrusných rostlin na pařížské École Supérieure de Pharmacie. V roce 1900 zde získal doktorát (Essai taxonomique sur les familles et les genres des Hyménomycètes).

Byl odborníkem v taxonomii hub a jako první popsal mnoho nových druhů a rodů, většina z jeho taxonomických zařazení platí dodnes. Mezi těmito rody jsou Guepiniopsis, Hirsutella, Lacrymaria, Leucocoprinus, Melanoleuca a Spongipellis. Jeho jméno nese vláknice Patouillardova (Inocybe erubescens).

Byl autorem více než 250 prací, a odborníkem na tropickou mykologii. Více než 100 jeho publikací se zabývá studiem hub z různých míst světa, jako jsou například Brazílie, Jáva, Guadeloupe, Mexiko, Nová Kaledonie, Gambierovy ostrovy, Filipíny apod. V „Národním přírodovědném muzeu“ v Paříži je uloženo více než 3000 akvarelů hub, které v roce 1968 odkázala muzeu jeho dcera. Patouillardův herbář získala Harvardova univerzita v roce 1905.

V roce 1884 se Narcisse Patouillard stal jedním ze zakladatelů Société mycologique de France. V letech 1891–1892 byl jejím třetím prezidentem. V roce 1920 se stal čestným členem British Mycological Society.

Dílo

výběr

• Tabulae analyticae Fungorum, 1883–1889.
• Les Hyménomycètes d'Europe. Anatomie générale et classification des champignons supérieurs (Evropské stopkovýtrusné houby. Obecná anatomie a klasifikace vyšších hub), 166 pp. 1887.
• Fragments mycologiques: Notes sur quelques champignons de la Martinique (Mykologické zlomky. Poznámky o několika houbách z Martiniku), in Journal of Botany 3 pp. 335 – 343, 1889.
• Essai taxonomique sur les familles et les genres des Hyménomycètes (Taxonomické pojednání o rodech a čeledích stopkovýtrusných hub) , 1900.
• Exploration scientifique de la Tunisie : énumération des champignons observés en Tunisie (Vědecký výzkum Tuniska. Výčet hub, pozorovaných v Tunisku) 1892

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Narcisse Théophile Patouillard na německé Wikipedii.

Literatura

• Louis Lutz: Narcisse Patouillard. Notice nécrologique, Bull. Sc. pharmacol. 1926, S. 623–650
• Louis Mangin: N. Patouillard (1854–1926). Notice nécrologique, Bull. Soc. mycol. France, Band 42, 1927, S. 8–12
• Georges Dillemann: La mycologie et les pharmaciens (Livre d'or du centenaire – Documents historiques sur la mycologie), Bull. Soc. mycol. France, Band 100, 1984, LXXX-LXXXII
• Benoit Dayrat: Les Botanistes et la Flore de France, trois siècles de découvertes, Publication scientifiques du Muséum national d’histoire naturelle 2003

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Narcisse Théophile Patouillard na Wikimedia Commons
• Mushroom the Journal (biografie)