Narsé

Narsé
Narození	3. století
Úmrtí	302
Potomci	Hormizd II.
Otec	Šápúr I.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narsé (v pahlavském písmu ; v řecko-římských pramenech uváděný jako Narsés či Narseus) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí mezi lety 293 a 302.^[1] Jeho otcem byl král Šápúr I., bratry králové Hormizd I. a Bahrám I. Před svým nástupem na trůn byl Narsé králem arménským, zdá se však, že jej Římané z Arménie vypudili již koncem osmdesátých let 3. století.

Vláda

Královskou hodnost si musel Narsé vybojovat v občanské válce s Bahrámem III., svým prasynovcem, který nastoupil na trůn po smrti krále Bahráma II. a měl na své straně část velmožů. V této věci se mu zdařil rychlý úspěch, brzy se však zapletl do války s Římany (kvůli Arménii), která po počátečních vítězstvích^[2] skončila debaklem – král musel v letech 297/298 zahájit s císaři Galeriem a Diocletianem vyjednávání.^[3] Následná mírová smlouva znamenala ztrátu západní Mezopotámie a jistých oblastí na západním břehu Tigridu a nevýhodná byla i ekonomicky, neboť veškerý persko-římský obchodní styk soustřeďovala do města Nisibis na římském území. Narsého porážku plně odčinil až Šápúr II. v šedesátých letech 4. století.

Vnitropoliticky sledoval Narsé umírněnější náboženskou politiku než jeho předchůdci, i když si Kartír, patrně hlavní organizátor pronásledování jinověrců, udržel určitý vliv. Byla například zastavena perzekuce manichejců, kteří byli od těch dob tolerováni.

K vlastní prezentaci dal Narsé pořídit poměrně rozsáhlý Páikúlský nápis, v němž jsou popsány okolnosti jeho nástupu na trůn (je cenný i tím, že zmiňuje řadu významných perských hodnostářů). Králova pozice byla pevná, a když v roce 302 zemřel, převzal moc v říši bez potíží jeho syn Hormizd II.

Odkazy

Poznámky

↑ Devět let vlády udávají pro Narsého shodně Eliáš z Nisibis 96, Mojžíš z Choréné 2, 89 a Tabarí I 835, 15, zatímco Agathias 4, 25, 1 má chybně sedm let a pět měsíců (tytéž údaje – tentokrát správně – uvádí o Narsého nástupci Hormizdu II.).
↑ Římané byli roku 296 poraženi u Kalliniku; viz Eutropius 9, 24–25.
↑ K válečným operacím viz The Cambridge Ancient History. Příprava vydání Alan K. Bowman, Peter Garnsey, Averil Cameron. Svazek XII. The Crisis of Empire, A. D. 193–337. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. ISBN 0-521-30199-8. S. 81.

Literatura

KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s.
SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der Geschichte des sasanidischen Reiches. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1990. viii, 155 s. ISBN 3-534-07826-8. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Narsé na Wikimedia Commons
(anglicky) Páikúlský nápis
(anglicky) Narsého mince

Předchůdce:
Bahrám III.

Perský král
293–302

Nástupce:
Hormizd II.

[1] Devět let vlády udávají pro Narsého shodně Eliáš z Nisibis 96, Mojžíš z Choréné 2, 89 a Tabarí I 835, 15, zatímco Agathias 4, 25, 1 má chybně sedm let a pět měsíců (tytéž údaje – tentokrát správně – uvádí o Narsého nástupci Hormizdu II.).

[2] Římané byli roku 296 poraženi u Kalliniku; viz Eutropius 9, 24–25.

[3] K válečným operacím viz The Cambridge Ancient History. Příprava vydání Alan K. Bowman, Peter Garnsey, Averil Cameron. Svazek XII. The Crisis of Empire, A. D. 193–337. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. ISBN 0-521-30199-8. S. 81.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály