Naruhiko Higašikuni

Naruhiko Higašikuni
東久邇宮稔彦王
Stranická příslušnost

Narození3. prosince 1887
Kjóto
Úmrtí20. ledna 1990 (ve věku 102 let)
Tokio
Místo pohřbeníhřbitov Tošimagaoka
ChoťTošiko Higašikuni
RodičeKuni Asahiko
DětiAkicune Awata
Moromasa
Tošihiko Tarama
Morihiro Higašikuni
PříbuzníPrince Kuniyoshi Kuni, Morimasa Našimoto, Yasuhiko Asaka, Kaya Kuninori a Kuni Taka (sourozenci)
Alma materAkademie japonské císařské armády
École spéciale militaire
Vojenská válečná akademie
Profesepolitik a voják
Oceněnívelkostuha Řádu květů paulovnie (1908)
velkostuha Řádu chryzantémy (1917)
Řád zlatého luňáka 1. třídy (1942)
PodpisNaruhiko Higašikuni 東久邇宮稔彦王, podpis
CommonsPrince Higashikuni Naruhiko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Naruhiko Higašikuni je japonské jméno, v němž Higašikuni je rodové jméno.

Naruhiko Higašikuni (japonsky: 東久邇宮稔彦王, 3. prosince 188720. ledna 1990) byl japonský politik a voják. Byl strýcem japonského císaře Hirohita, s titulem prince.

Život

Roku 1945 byl prvním premiérem Japonska po druhé světové válce, byť pouhých 54 dní. Ve stejném roce byl krátce ministrem armády. Byl jediným členem císařské rodiny, který kdy stanul v čele vlády.

Přestože zastával vysoké vojenské pozice, byl před válkou i během ní v jisté opozici vůči militaristické klice. Na konci války částečně spolupracoval s Američany při vydávání Saipanu do jejich rukou. Tím si získal jejich důvěru. Američané měli navíc informace, že po válce se chystá svrhnout císaře Hirohita, dosadit na Chryzantémový trůn nezletilého Akihita a sám zemi vládnout jako regent.

Tento plán se však nerealizoval, možná i proto, že Hirohito poměrně nečekaně svěřil Higašikunimu post premiéra s úkolem demobilizovat japonskou armádu a projednat s Američany podobu okupačního režimu. To druhé však Higašikuni nedokázal, když se s Američany neshodl. Po rezignaci pokračoval v zákulisní politice namířené proti Hirohitovi. Ta nebyla nakonec úspěšná, a tak roku 1946 Higašikuni požádal císaře, aby mohl opustit císařskou rodinu a stát se prostým občanem. Dostal svolení, ovšem prosadit se v běžném životě pro něj bylo velmi obtížné. Zažil značné obchodní neúspěchy (mimo jiné i se secondhandovým obchodem). Pokusil se poté založit vlastní zen-buddhistickou sektu, kterou však zakázala americká okupační správa. Lepší časy pro něj přišly až na konci 50. let, kdy zažil úspěch jeho knižně vydaný deník z válečných časů (Ichi Kozoku no Senso Nikki). Po úspěchu deníku vydal roku 1968 ještě paměti. Zemřel až v roce 1990, dožil se 102 let.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Prime Minister Prince Higashikuni delivers a Policy Speech to the 88th Extraordinary Session of the Imperial Diet.jpg
Prime Minister Prince Higashikuni delivers a Policy Speech to the 88th Extraordinary Session of the Imperial Diet at the Plenary Session of the House of Representatives in Tokyo on 5 September 1945
HigashikuniN kao.png
Autor: Shinme, Licence: CC BY-SA 3.0
東久邇宮稔彦王の花押