Nasobůrky
Nasobůrky | |
---|---|
Kaple Neposkvrněného Početí P. Marie | |
Lokalita | |
Charakter | část města |
Obec | Litovel |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°41′30″ s. š., 17°3′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 438 (2021)[1] |
Katastrální území | Nasobůrky (1,96 km²) |
PSČ | 783 21 |
Počet domů | 152 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Nasobůrky | |
Další údaje | |
Kód části obce | 37176 |
Kód k. ú. | 637173 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nasobůrky (německy Aschmeritz)[3] jsou částí města Litovel v okrese Olomouc. Nachází se na jihozápadě konci Litovle. První zmínka o obci je z roku 1373. Obec původně patřila Chudobínskému panství a dělila se na Malé a Velké Nasobůrky. Nasobůrky je také název katastrálního území o rozloze 1,96 km2.[4]
V ranních hodinách 16. března 2020, v době, kdy se Česká republika potýkala s pandemií nemoci covid-19, rozhodli hygienici, s ohledem na prudký nárůst pacientů s tímto onemocněním, o uzavření měst Uničova a Litovle spolu s jejich okolím. Policie oblast střežila a neumožnila nikomu do oblasti vstoupit, ani ji opustit. Jednou z takto zasažených vesnic byly i Nasobůrky.[5] Uzavření oblasti skončilo 30. března.[6]
Název
Už do nejstaršího dokladu z roku 1373 (Našiborek) je jméno vesnice zapisováno ve zdrobnělé podobě. Původní základ zřejmě zněl Našibořice a byl odvozen od osobního jména Našibor. Význam místního jména tak byl "Našiborovi lidé". Z původního českého Našibořice (které bylo v češtině záhy zdrobněno na Našibórky) vznikla německá podoba jména (nejstarší doklad 1490 jako Nasmeritz, od 17. století Osmaritz, od 18. století Oschmeritz a Aschmeritz a od 19. století Assmeritz) a to zpětně vedlo ke změně -š- na -s v českém jméně (1385 poprvé doloženo Nasoborki).[7]
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Nasobůrky | 341 | 449 | 458 | 515 | 543 | 547 | 577 | 501 | 569 | 583 | 528 | 485 | 490 | 465 |
Počet domů | část Nasobůrky | 57 | 70 | 77 | 82 | 88 | 90 | 114 | 128 | 161 | 140 | 137 | 150 | 148 | 152 |
Fotogalerie
Socha v poli
Pohled do obce z hlavní silnice
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 598.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
- ↑ KRATOCHVÍL, Luboš; ČTK. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online.
- ↑ TAŠEVSKÁ, Barbora; KOTVALOVÁ, Lucie; ČTK. Skončila mimořádná opatření na Olomoucku. Lidé se mohou volně pohybovat, opět zde zastavují vlaky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 120.
- ↑ Nasobůrky [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.
Literatura
- KOMÁREK, Petr; LINDUŠKA, Petr. Litovel Hanácké Benátky. 1. vyd. [s.l.]: Město Litovel, 159. 122 s. ISBN 978-80-87091-61-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nasobůrky na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Nasobůrky na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled do obce, Nasobůrky, Litovel, okres Olomouc
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha v poli u Nasobůrek, Litovel, okres Olomouc