Nassauská stezka
Nassauská stezka | |
---|---|
donátor stezky Adolf vévoda Nassavský | |
Základní informace | |
Typ | turistická stezka |
Délka | 6,5 |
Sezóna | celoroční |
Lokalizace | |
Poloha | Rychlebské hory Česko, Okres Jeseník |
Start | Nassauský kámen |
Cíl | Studniční vrch |
Výškový rozdíl | 277 m |
Nejvyšší bod | Studniční vrch 992 m |
Nejnižší bod | Nassauský kámen 715 m |
Vyhlídkové body | viz text |
Zajímavosti | viz text |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nassauská stezka (též Nassavská stezka, německy Nassau weg) je historická lázeňská turistická stezka vedoucí jižním úbočím Studničního vrchu v Rychlebských horách nedaleko Lázní Jeseník.[1]
Historie
Stezka byla vybudována v letech 1871–1872 na popud Adolfa Nassavského, budoucího lucemburského velkovévody, který se několikrát léčil na nedalekém Gräfenbergu, jako poděkování za úspěšnou léčbu. Jejím záměrem bylo zpřístupnění pramenů, skalních výchozů a vyhlídek a samotného vrcholu Studničního vrchu i méně zdatným či pohybově hendikepovaným návštěvníkům lázní. Výstavbu stezky řídil zeť zakladatele lázní Vincenta Priessnitze Johann Ripper. Její sklon z výše uvedených důvodů nepřesahuje 10 procent kromě míst v blízkém okolí skalních útvarů. Ty jsou označeny kamennými deskami s původními německými nápisy; pokud se nedochovaly, byly nahrazeny kopiemi s texty českými. Stezka se skládá ze dvou úseků, tzv. dolního a horního.
Dolní stezka
Dolní Nassauská stezka měří asi 1,5 km. Počátek má v blízkosti Polského pramene, ke kterému vede z lázní Naučná stezka Vincenta Priessnitze. Jejím symbolickým začátkem je tzv. Nassauský kámen. Původně se na něm nacházel německý nápis, na čí popud a kým byla stezka vystavěna. Ten byl v roce 1945 odtesán a později nahrazen českým překladem.[2] Stezka stoupá kolem Martina odpočívadla, Tereziny skály, Wilhelmových kamenů, Adéliny skály, Ripperova pramene a Františkovy skály na lesní cestu v blízkosti Šárčina pramene. Cestou je vedena zeleně značená trasa KČT 4804 z Lázní Jeseník na Medvědí kámen. Dolní stezka byla zrekonstruována Lesy České republiky, přičemž na několika místech došlo k jejímu přeložení. Na začátku a konci se nacházejí informační tabule o její historii. Stezkou jsou trasovány značené lázeňské okruhy.
Horní stezka
Horní stezka odbočuje z výše zmíněné lesní cesty ještě před Šárčiným pramenem. Odbočení je nezřetelné z důvodu stržení hrany přilehlého svahu. Na tomto úseku nedošlo k rekonstrukci a proto není stezka v terénu vždy jasně zřetelná. V roce 2018 došlo k jejímu svépomocnému vyznačení zejména za pomoci zelených písmen "N", šipek a celých či zkrácených slov "Nassau". Stezka stoupá k Sourozeneckému prameni přičemž jí v krátkém úseku využívá Naučná stezka Živé vody. Stezka pokračuje kolem skalního útvaru nad pramenem na lesní cestu v nadmořské výšce 930 metrů. S ní v krátkém úseku splývá, poté pokračuje kolem Letních kamenů, Nassauské skály a Hildiny skály na vrchol Studničního vrchu. Odtud lze pokračovat neznačenými cestami na nedalekou žlutě značenou trasu KČT 7806 a dál na rozcestí Ripperův kámen.
Odkazy
Reference
- ↑ Nassauská stezka na Mapách.cz
- ↑ Informační tabule u stezky
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Adolf groothertog van Luxemburg