Nasuh Akar
Nasuh Akar | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 10. května 1925 |
Místo narození | Yiğitler, provincie Yozgat, Turecko |
Datum úmrtí | 18. května 1984 (ve věku 59 let) |
Místo úmrtí | Seydişehir, provincie Konya |
Občanství | Turecko |
Sportovní informace | |
Sport | zápas – volný styl |
Disciplína | bantamová váha |
Účast na LOH | LOH 1948 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zápas na LOH | ||
zlato | 1948 Londýn | bantamová váha |
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu | ||
zlato | 1951 Helsinky | bantamová váha |
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu | ||
zlato | 1949 Istanbul | bantamová váha |
stříbro | 1946 Stockholm | bantamová váha |
Nasuh Akar (10. května 1925, Yiğitler – 18. května 1984, Seydişehir) byl turecký zápasník volnostylař v bantamové váze, olympijský vítěz z Letních olympijských her 1948 v Londýně, mistr Evropy a mistr světa.
Nasuh Akar se narodil ve vesnici Sorsavuş (nynější Yiğitler) v provincii Yozgat ve středním Turecku. Po ukončení tamní základní školy odešel studovat střední železniční školu do Eskişehiru. V té době již začal se zápasem ve volném stylu, ve kterém se na střední škole rychle zdokonalil.
Mezinárodní úspěchy Nasuha Akara
V roce 1946 odjel na své první mistrovství Evropy do Stockholmu. Soutěž v bantamové váze tehdy byla velice napínavá. Po vítězství nad Belgičanem Francoisem Demesmaeckerem, finským mistrem Erkki Johanssonem a maďarským mistrem Lájosem Benczem měl nakročeno ke zlatu, ale pak prohrál se zkušeným stříbrným Evropanem z let 1938 a 1939 Kurtem Pettersénem ze Švédska, což zlato posunulo na konto Bencze, za stříbrným Akarem skončil Johansson.
Na dalším mistrovství Evropy na domácí půdě v Istanbulu v roce 1949 byl po zisku olympijského titulu z Londýna jasným favoritem bantamové váhy. Všechny své soupeře porazil – byli jimi Niilo Turkilla (Finsko), Said-Mohammad Chad (Írán), Kurt Pettersén a Sayed Hafez Shehata (Egypt) a jednoznačně se stal mistrem Evropy. Poslední velkou mezinárodní akcí bylo pro Akara mistrovství světa 1951 v Helsinkách. I zde zvítězil bez porážky, se čtyřmi vítězstvími nad Mehdim Yaghoubim z Íránu, Josephem Trimpontem (Belgie) a Niilo Turkkilou.
Po tomto mistrovství světa vypukl spor mezi tureckým zápasnickým svazem a některými tureckými reprezentanty, kteří byli obviněni ze zatajování výše odměn. Mezi nimi byl i Nasuh Akar. Svaz je posléze označil za profesionály, čímž tito zápasníci přišli o možnost odjet na olympijské hry 1952 do Helsinek. Reakcí Nasura Akara bylo ukončení aktivní kariéry, Akar se pak začal věnovat trenérské práci. Jméno Nasuha Akara nese od roku 1994 nová tréninková sportovní hala v Eskişehiru.
Akar na olympijských hrách 1948
Letní olympijské hry 1948 v Londýně znamenaly vyvrcholení nepříliš dlouhé Akarovy kariéry. V 1. kole položil na lopatky Kanaďana Normana Maye. Ve druhém kole trojice rozhodčích jednoznačně rozhodla o vítězství nad Švýcarem Walterem Wengerem a mezi posledními osmi pak Akar vyhrál 3:0 nad Erikem Perssonem ze Švédska. Semifinále rozhodlo o bronzové medaili, kterou dík lepšímu bodovému hodnocení z předchozích klání získal Charles Kouyos z Francie, zatímco Akar po lopatkové výhře nad Belgičanem Josephem Trimpontem postoupil do finále. V něm se střetl s Geraldem Leemanem z USA a položil ho na lopatky. Čtyři lopatková vítězství v jednom turnaji byla velmi výjimečná a zlato do Turecka putovalo zaslouženě.[1]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nasuh Akar na německé Wikipedii a Nasuh Akar na turecké Wikipedii.
Externí odkazy
- Nasuh Akar v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Finská vlajka
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Olympijská vlajka
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Georgian flag in Pantone MS.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.