Natálie Martináková

Natálie Martináková
Osobní informace
Datum narození6. července 1998 (26 let)
StátČeskoČesko Česko
Klubové informace
Aktivní roky2015–2021
Kluby1. SC Vítkovice
UHC Kloten-Dietlikon Jets Švýcarsko
Trenérská kariéra
Roky 
2022–2024
Zug United Švýcarsko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Extraliga žen
zlato2015/20161. SC Vítkovice Oxdog
stříbro2016/20171. SC TEMPISH Vítkovice
zlato2017/20181. SC TEMPISH Vítkovice
Unihockey Prime League Švýcarsko
zlato2018/2019UHC Kloten-Dietlikon Jets
zlato2020/2021UHC Kloten-Dietlikon Jets
stříbro2023/2024Zug United (trenérka)
Švýcarský pohár Švýcarsko
zlato2018/2019UHC Kloten-Dietlikon Jets
zlato2022/2023Zug United (trenérka)
Pohár mistrů
stříbro2020UHC Kloten-Dietlikon Jets Švýcarsko

Natálie Martináková (* 6. července 1998) je česká florbalová trenérka a bývalá hráčka a reprezentantka. Jako hráčka je dvojnásobná mistryně Česka i Švýcarska. V nejvyšších soutěžích těchto zemí hrála v letech 2015 až 2021. Mezi roky 2022 a 2024 byla trenérkou švýcarského týmu Zug United, který dovedla k titulu vicemistra.

Klubová kariéra

Vítkovice

Martináková v dětství hrála tenis a po té fotbal. K florbalu se dostala v roce 2009 v kroužku v DDM, který pořádal oddíl 1. SC Vítkovice. Za ten později začala i hrát.[1][2] V Extralize žen nastoupila poprvé v sezóně 2015/2016. Ve svém prvním zápase asistovala na tři góly.[2] V tomto ročníku získala s Vítkovicemi svůj první mistrovský titul.[3] V další sezóně ženy ve finály prohrály,[4] ale Martináková vyhrála titul s Vítkovickými juniorkami.[5] V sezóně 2017/2018 vybojovala s ženami druhé zlato.[6]

Švýcarsko

Od ročníku 2018/2019 ve 20 letech hrála ve švýcarské National League A za klub UHC Kloten-Dietlikon Jets.[1] Hned v první sezóně vybojovali zlato v lize i v poháru. V ligovém finále asistovala na dva góly, ale zápas pro zranění nedohrála.[1][7] Na následném Poháru mistrů 2020 (kde již za Jets hrála i její reprezentační spoluhráčka Hana Koníčková), získaly stříbro.[8] V roce 2021 po zisku druhého titulu s Jets ukončila kariéru kvůli problémům s kolenem.[9]

V klubu dál působila jako asistentka trenéra juniorského týmu, ve kterém hrála její mladší sestra Viktorie.[1][10] Před sezónou 2022/2023 se stala nejprve asistentkou trenéra ženského týmu Zug United (a bývalého trenéra české ženské reprezentace) Saschi Rhynera, a od listopadu již hlavní trenérkou.[10][1][11] Tým hned v tomto ročníku dovedla k vítězství ve Švýcarském poháru,[11] a tím k účasti na novém formátu Poháru mistrů, na kterém ve čtvrtfinále porazily Vítkovice. Mezi její svěřenkyně v Zugu patřily mimo jiné tři české reprezentantky, Denisa Ratajová, Ivana Šupáková a Martina Řepková.[12] V létě 2023 vyhrály švýcarský Supercup[13] a v sezóně 2023/2024 tým pod jejím vedením získal titul vicemistra.[14] Po neúspěšném začátku dalšího ročníku byla odvolána.[15]

Reprezentační kariéra

Martináková reprezentovala Česko na jediném mistrovství světa v roce 2019, než ze zdravotních důvodů ukončila kariéru.[16][17][18]

UmístěníSoutěž
4.Mistrovství světa ve florbale žen 2019

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Natálie Martináková : Jedna vteřina. www.bezfrazi.cz [online]. [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Šance ve Vítkovicích si moc vážím, chci být klubovou legendou, hlásí Natálie Martináková. www.florbalvitkovice.cz [online]. 1. SC Vítkovice, 2018-01-31 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Neprůstřelná Visnevska vychytala ženám Vítkovic v nájezdech titul. Florbal.cz [online]. 2016-04-17 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Florbalistky Vítkovic titul neobhájily, mistrem je Herbadent. Moravskoslezský deník [online]. 2017-04-17 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Osobnost měsíce ledna – Natálie Martináková. florbal-msk.cz [online]. 2018-03-04 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Superfinále rozhodovalo prodloužení. Mezi muži slaví Boleslav, ženský titul mají Vítkovice. ČT sport [online]. 2018-04-21 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ Jets nach dramatischer Wende Meister!. unihockey.ch [online]. 2019-04-27 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Triumf švédského florbalu! Pohár mistrů ovládly Storvreta a Täby, Koníčková skórovala za poražené. Florbal.cz [online]. 2020-01-13 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kariéra Natálie Martinákové končí zlatem. Jets jsou švýcarskými šampionkami. Florbal.cz [online]. 2021-04-10 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Martináková jde na lavičku NLA, bude asistentka Saschi Rhynera v Zugu. Chci útočit na nejvyšší příčky, říká. Florbal.cz [online]. 2022-05-25 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Úspěch florbalistek ve Švédsku i Švýcarsku. Své týmy dovedly k triumfu v poháru. Deník.cz [online]. 2023-02-25 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ Florbalistky Vítkovic a Ostravy do semifinále Poháru mistryň nepostoupily. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2023-09-23 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ Češky slaví švýcarský Supercup! Jak si vedli krajánci v Poháru mistrů?. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2023-08-27 [cit. 2025-03-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ Švýcarské superfinále je minulostí! Kloten obhájil titul, Zug triumfoval nad Wilerem. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2024-04-21 [cit. 2025-03-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ Zug oficiálně potvrdil konec spolupráce s Martinákovou. Týmu přeji jen to nejlepší, uvedla na sítích Florbal.cz. Florbal.cz [online]. 2024-09-28 [cit. 2025-03-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Dva góly Švédkám. "Ale musíme být lepší" burcuje Martináková. Deník.cz [online]. 2019-12-09 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ Do vysněného finále! Jsme lepší, věří si Martináková na Švýcarky. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-12-13 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ Je to dvouletý cyklus zkrácený na pět měsíců, říká Rhyner. Rozhodl se zapracovat na mentální stránce. Florbal.cz [online]. 2021-06-17 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“