Natalija Stevanovićová
Natalija Stevanovićová Наталија Стевановић | |
---|---|
Natalija Stevanovićová v kvalifikaci Wimbledonu 2022 | |
Stát | Srbsko |
Datum narození | 25. července 1994 (29 let) |
Místo narození | Niš, Svazová republika Jugoslávie[1] |
Bydliště | Niš, Srbsko |
Výška | 164 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 629 593 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 396–268 |
Tituly | 0 WTA, 14 ITF |
Nejvyšší umístění | 145. místo (17. července 2023) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2020, 2021, 2023) |
French Open | 3. kolo kvalifikace (2020) |
Wimbledon | 3. kolo (2023) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2019, 2021, 2023) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 185–134 |
Tituly | 0 WTA, 13 ITF |
Nejvyšší umístění | 196. místo (22. září 2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 23. října 2023
Natalija Stevanovićová (rozená Kostićová, srbsky Наталија Стевановић (Костић), * 25. července 1994 Niš) je srbská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2023 na 145. místě a ve čtyřhře v září 2022 na 196. místě. Trénuje ji manžel a bývalý vodní pólista Nikola Stevanović. Připravuje se v Niši a Lisabonu.[3][4][1]
V srbském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 světovou baráží proti Mexiku, v níž prohrála dvouhru se Zacaríasovou. Mexičanky zvítězily 4:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[5]
Soukromý život
Narodila se roku 1994 v Niši do rodiny tenisového trenéra Djordjeho a tělocvikářky Sonji Kostićových. Tenis začala hrát v pěti letech.[4]
Ve dvaceti jedna letech jí byla diagnostakována velká jaterní cysta, která způsobila šestnáctiměsíční přerušení kariéry v sezónách 2015–2016. Při operačním zákroku podstoupila resekci přibližně poloviny žaludku. Během rekonvalesce o ni šest měsíců pečoval Nikola Stevanović, který se vzdal profesionální kariéry vodního pólisty. Pár se zasnoubil během únorového Thailand Open 2020 v Hua Hinu a následující rok se uskutečnila svatba.[3][6]
Tenisová kariéra
Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala během května 2011 na 5. místě. Averze k travnatému povrchu vedla k vynechání wimbledonských juniorek.[3]
V rámci okruhu ITF debutovala v červnu 2009, když na turnaji v Prokuplji dotovaném 10 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole podlehla maďarské kvalifikantce Virag Nemethové. Po jedenácti singlových trofejích s minimálním rozpočtem vyhrála během listopadu 2018 první titul ve 25tisícové kategorii, na do té doby neoblíbené trávě,[3] v indickém Muzaffarnagaru. Ve druhé finálové sadě jí skrečovala slovenská spoluhráčka ze čtyřhry Tereza Mihalíková pro natažený hamstring.[7]
Na okruhu WTA Tour se poprvé představila ve dvouhře i čtyřhře únorového Thailand Open 2020 v Hua Hinu.[3] Na úvod singlové soutěže podlehla světové šestatřicítce Čeng Saj-saj a také v deblu s Akgul Amanmuradovovou vypadly. První výhry dosáhla na dubnovém Copa Colsanitas 2023 v Bogotě, kde zvládla kvalifikační kolo proti Chromačovové. Ve dvouhře pak přehrála Španělku Marinu Bassolsovou Riberovou z druhé světové stovky,[6] než ji zastavila šestá nasazená Brazilka Laura Pigossiová. Třetí hlavní soutěž WTA odehrála na travnatém Libéma Open 2023. V úvodu však podlehla devatenácté hráčce žebříčku Viktorii Azarenkové, když v první sadě neproměnila pět setbolů.[6][8]
V hlavní soutěži grandslamu prožila premiéru ve 28 letech dvouhrou ve Wimbledonu 2023 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. Na její raketě v ní dohrály Valentini Grammatikopoulou, čtvrtá nasazená Elizabeth Mandliková a podruhé v sezóně Bassolsová Riberová. Jako 225. hráčka žebříčku v první fázi wimbledonského singlu zdolala světovou devatenáctku a finalistku z roku 2021 Karolínu Plíškovou, s níž ztratila pouze pět gamů. Premiérově tak porazila tenistku z první světové dvacítky.[9] Poté vyřadila německou šťastnou poraženou z kvalifikace Tamaru Korpatschovou, než ji ve třetí fázi zastavila světová devítka Petra Kvitová.[10][8][2] První finále na túře WTA prohrála ve čtyřhře Jasmin Open Monastir 2023. V páru s Japonkou Mai Hontamovou nestačily na Italky Saru Erraniovou a Jasmine Paoliniovou.[11]
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 1 (0–1)
Legenda |
---|
Grand Slam (0) |
Turnaj mistryň (0) |
WTA 1000 (0) |
WTA 500 (0) |
WTA 250 (0–1) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 22. října 2023 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Mai Hontamová | Sara Erraniová Jasmine Paoliniová | 6–2, 6–7(4–7), [6–10] |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
60 000 $ tournaments | 40 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments | 15 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments |
Dvouhra (14 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | červenec 2011 | Prokuplje, Srbsko | antuka | Nikola Vajdová | 6–2, 6–3 |
2. | říjen 2011 | Pirot, Srbsko | antuka | Jovana Jakšićová | 6–3, 6–3 |
3. | říjen 2011 | Dubrovník, Chorvatsko | antuka | Estelle Guisardová | 7–6(7–2)skreč |
4. | listopad 2011 | Antalya, Turecko | antuka | Laura Ioana Paarová | 6–4, 2–6, 6–2 |
5. | červen 2012 | Niš, Srbsko | antuka | Indire Akikiová | 3–6, 6–2, 6–3 |
6. | září 2012 | Bělehrad, Srbsko | antuka | Dalia Zafirovová | 6–4, 6–3 |
7. | srpen 2014 | Zaječar, Srbsko | antuka | Elizaveta Jančuková | 6–2, 6–1 |
8. | listopad 2014 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Tena Lukasová | 6–0, 6–3 |
9. | květen 2016 | Hammámet, Tunisko | antuka | Jade Suvrijnová | 6–2, 4–6, 7–5 |
10. | červen 2016 | Hammámet, Tunisko | antuka | Jade Suvrijnová | 6–1, 6–0 |
11. | květen 2017 | Hammámet, Tunisko | antuka | Nika Kucharčuková | 6–2, 6–1 |
12. | listopad 2018 | Muzaffarnagar, Indie | tráva | Tereza Mihalíková | 6–2, 3–1skreč |
13. | květen 2019 | Kojang, Jižní Korea | tvrdý | Maia Lumsdenová | 6–3, 6–2 |
14. | září 2022 | Leiria, Portugalsko | tvrdý | Kateryna Volodková | 2–6, 6–4, 6–4 |
Čtyřhra (13 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2011 | Umag, Chorvatsko | antuka | Lucia Butkovská | Petra Krejsová Martina Borecká | 7–5, 3–6, [10–6] |
2. | září 2012 | Bělehrad, Srbsko | antuka | Lucia Butkovská | Karin Morgošová Michaela Pochabová | 6–0, 6–3 |
3. | listopad 2012 | Antalya, Turecko | antuka | Elena-Teodora Cadarová | Georgia Bresciová Theresa Kleinsteuberová | 6–2, 6–4 |
4. | listopad 2013 | Antalya, Turecko | antuka | Karin Morgošová | Anita Husarićová Kimberley Zimmermannová | 7–6(2), 6–4 |
5. | srpen 2014 | Zaječar, Srbsko | antuka | Elizaveta Jančuková | Alexandra Nancarrowová Barbora Štefková | 6–3, 7–5 |
6. | září 2014 | Bělehrad, Srbsko | antuka | Isabella Šinikovová | Nina Alibalićová Nina Stojanovićová | 6–1, 6–2 |
7. | květen 2016 | Hammámet, Tunisko | antuka | Ganna Požnichirenková | Emmanuelle Girardová Francesca Jonesová | 6–4, 6–4 |
8. | květen 2017 | Hammámet, Tunisko | antuka | Jelena Simićová | Lisa Ponomarová Dalila Spiteriová | 6–4, 6–4 |
9. | únor 2018 | Hammámet, Tunisko | antuka | Jelena Simićová | Andrea Gámizová Guadalupe Pérez Rojasová | bez boje |
10. | červenec 2018 | Baja, Maďarsko | antuka | Paula Ormaecheaová | Nicoleta Dascăluová Isabella Šinikovová | bez boje |
11. | říjen 2018 | Óbidos, Portugalsko | koberec | Akiko Omaeová | Diāna Marcinkevičová Panna Udvardyová | 6–3, 4–6, [10–7] |
12. | říjen 2021 | Loulé, Portugalsko | tvrdý | Despina Papamichailová | Francisca Jorgeová Matilde Jorgeová | 6–2, 7–5 |
13. | březen 2022 | Santo Domingo, Dominikánská republika | tvrdý | Irina Chromačovová | Anastasija Tichonovová Darja Semenistajová | 6–1, 7–6(5) |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natalija Stevanović na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Natalija Stevanovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 23. října 2023
- ↑ a b Natalija Stevanovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 23. října 2023
- ↑ a b c d e MACPHERSON, Alex. Five things to know about Serbian qualifier Natalija Stevanovic. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-05 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Natalija Stevanovic Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Natalija Stevanovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 7. července 2023
- ↑ a b c MACPHERSON, Alex. Wimbledon 2023's Grand Slam debuts: Stevanovic, Naef, Bai and more. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-01 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mihalíková bojovala o svoj prvý 25-tisícový titul vo dvojhre v Indii [online]. Empire Tennis Academy, 2018-11-17 [cit. 2023-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-07. (slovensky)
- ↑ a b Natalija Stevanovic Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KNAP, Karel. Plíšková po vyřazení od hráčky číslo 225: Její čopy jsem pořád lovila na zemi. iDNES.cz [online]. 2023-07-05 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online.
- ↑ PLAŠIL, Jaroslav. Jsem strašně ráda, že jsem to zvládla. Byly to nervy, říká Kvitová po postupu do osmifinále Wimbledonu. iROZHLAS [online]. 2023-07-08 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online.
- ↑ WTA Monastir 2023, Sara Errani and Jasmine Paolini fly to the doubles final!. News Italy24 [online]. 2023-10-21 [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Natalija Stevanovićová na Wikimedia Commons
- Natalija Stevanovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Natalija Stevanovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Natalija Stevanovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Natalija Stevanovićová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Natalija Kostić-Stevanović WMQ22 (33)