Natan Šaransky
| Natan Šaransky נתן שרנסקי | |
|---|---|
.jpg) Natan Sharansky (2019) | |
| 25. ministr vnitra Izraele | |
| Ve funkci: 6. července 1999 – 11. července 2000 | |
| Předchůdce | Eli Suisa |
| Nástupce | Chajim Ramon |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Likud (dříve Jisra'el ba-alija) |
| Narození | 20. ledna 1948 (76 let)  Stalino, Sovětský svaz |
| Kneset | 14., 15., 16., 17. |
| Rodiče | Boris Shcharansky a Ida Milgrom |
| Alma mater | Moskevský fyzikálně technický institut |
| Profese | politik, spisovatel, matematik, lidskoprávní aktivista a šachista |
| Náboženství | judaismus |
| Ocenění | Prezidentská medaile svobody Izraelská cena Genesis Prize Zlatá medaile Kongresu Cena svobody Ronalda Reagana … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Natan Sharansky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Natan Šaransky nebo Natan Šaranský (hebrejsky: נתן שרנסקי, rodným jménem Anatolij Borisovič Ščaranskij, rusky: Анатолий Борисович Щаранский; * 20. ledna 1948 Stalino SSSR) je sovětský disident a izraelský politik.
Biografie
Jeho rodiče jsou židovského původu z Oděsy. Otec byl známy novinář (a amatérský scenárista). Natan se narodil roku 1948 ve městě Doněck (tehdy nazývané Stalino) v Sovětském Svazu (dnes Ukrajina). Vystudoval matematiku na Moskevském fyzikálně technickém institutu. Postupně se zapojil do aktivit sovětské opozice. Spolupracoval s Andrejem Sacharovem a zároveň obhajoval práva sovětských Židů.[1]
Roku 1973 požádal o povolení k vycestování do Izraele, ale byl odmítnut. Roku 1977 byl zatčen a o rok později odsouzen za špionáž ve prospěch USA na třináct let. 16 měsíců strávil ve vězení Lefortovo v Moskvě, pak byl přesunut do věznice na Sibiři. Lidé jako on byli označováni v Izraeli jako refusenici nebo „Vězňové Siónu“. Kampaň za jeho propuštění vedla jeho žena Avital Šaransky. V roce 1986 byl propuštěn v rámci výměny mezi východním a západním blokem. Východní blok za něj dosáhl propuštění Čechoslováka Karla Köchera, který byl odsouzen za špionáž v USA.[1] 11. února 1986 dorazil Šaransky do Izraele, kde ho osobně přivítal premiér Šimon Peres.[2] Od roku 1988 předsedal Sionistickému fóru - organizaci zastřešující aktivity sovětských Židů.[1]
Od 90. let 20. století se zapojil do izraelské politiky. Roku 1995 založil stranu Jisra'el ba-alija, která zastupovala zájmy Židů původem ze zemí bývalého SSSR v Izraeli. Ta roku 1996 získala sedm křesel v Knesetu a Šaransky se stal ministrem průmyslu, obchodu a práce. V této funkci setrval do roku 1999. V letech 1999-2000 byl ministrem vnitra. V červenci 2000 rezignoval na svou funkci. Od března 2001 do února 2003 zastával post ministra bydlení a výstavby a zároveň vicepremiéra izraelské vlády. V následujícím období byl ministrem bez portfeje. 2. května 2005 rezignoval na vládní funkce pro svůj nesouhlas s plánem jednostranného stažení podporovaným tehdejším premiérem Arielem Šaronem.[1]
V listopadu 2006 pak rezignoval i na funkci člena Knesetu a stal se předsedou Adelsonova institutu pro strategické studie v Jeruzalému. Od června 2009 do července 2018 byl předsedou Židovské agentury.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Natan (Anatoly) Sharansky [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2010-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 515-517. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Natan Šaransky na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Natan Šaransky
- (anglicky) Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael – Natan Šaransky
Média použitá na této stránce
President Ronald Reagan Meeting with Anatoly Shcharansky Released Dissent from The Soviet Union USSR in Oval Office, 12/10/1986
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Natan Sharansky (2019)
Natan Sharansky's signature