Naters

Naters
Naters – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška673 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonValais
OkresBrig
Naters
Naters
Naters, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha147,22 km²
Počet obyvatel10 073 (2018)[1]
Hustota zalidnění68,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.naters.ch
PSČ3903 Birgisch
3903 Mund
3904 Naters
3914 Belalp
3914 Blatten bei Naters
Označení vozidelVS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naters je obec v okrese Brig v kantonu Valais ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 10 tisíc[1] obyvatel.

Geografie

Naters se nachází v centru horního Valais a s rozlohou přes 147 km² je jednou z největších obcí celého kantonu. Na 67,68 km² se rozkládá část světového přírodního dědictví UNESCO - Švýcarské Alpy Jungfrau-Aletsch. Nejnižší bod obce, břeh Rhôny, je ve výšce 673 m n. m., nejvyšším bodem je Aletschhorn ve výšce 4195 m n. m. Díky tomu má obec Naters jeden z největších výškových rozdílů ve Švýcarsku (Val de Bagnes se pohybuje mezi 778 m n. m. a 4314 m n. m., Anniviers dokonce mezi 580 m n. m. a 4505 m n. m.).

K Naters patří také menší vesnice Blatten bei Naters, Belalp, Birgisch a Mund.

Historie

Brig a Naters na vyobrazení z roku 1654

Název místa se poprvé objevuje v roce 1018 v románské podobě Nares.[2] Německé tvary si dosud zachovaly koncovku -t-. Lze předpokládat základní podobu *Nateres. První slabika jména se v Tyrolsku vyskytuje několikrát (viz Natters v Severním Tyrolsku, Naturns v Jižním Tyrolsku). Obvykle se vysvětluje prostřednictvím starořeckého νοτερός (noteros, „mokrý“).[3]

Král Jindřich IV. daroval Natres v roce 1079 na věčné časy sionskému biskupovi. Předtím patřilo Naters klášteru St-Maurice. Listina, v níž je Naters (psáno jako Nares) poprvé písemně zmíněno, je darování burgundského krále Rudolfa III. klášteru St-Maurice. Naters změnil majitele ještě třikrát, až jej nakonec v roce 1148 rozhodčím řízením přidělil arcibiskup z Tarentaise biskupovi. Naters byl biskupským správním centrem oblasti s místodržitelstvím a místním soudním orgánem, přičemž oba úřady byly většinou udělovány šlechtickým rodům jako dědičná léna.[2]

Páni z Ornavassa postavili v roce 1250 věž Ornavassoturm. Vztahy se severoitalskou obcí Ornavasso se udržují dosud pravidelnými setkáními. Po vzpourách šlechty v horním Valais se Naters stal součástí tzv. jedenácti okrsků (dnešní okresy Östlich Raron a Westlich Raron).

Letecký pohled (1955)

Až do první poloviny 14. století se okrsek Naters dělil na sídla Naters, Rischinen, Mund, Brig, Brigerberg, Simplon a Zwischbergen. Naters byl až do roku 1518 hlavním městem okresu Brig, což lze přičíst jeho blízkosti biskupovi a tehdejší církevní moci. V důsledku rostoucí dopravy přes Simplonský průsmyk v pozdním středověku ztratil Naters své přední postavení v oblasti a v roce 1518 byl soudní stolec přenesen do Brigu. Obce Naters a Rischinen (vznikly spojením všech malých obcí v okolí masivu hory Natisch) byly považovány za dvě komunit z celkových šesti a půl, dokud se po morové epidemii v roce 1617 nespojily a nepřijaly společné stanovy, ale každá si až do roku 1852 zachovala vlastní správu. Významné budovy ve starém centru obce Naters, jako je Megetschenhaus, Lergienhaus nebo Michel-Supersaxohaus, svědčí o prosperitě a vlivu jednotlivých měšťanských dynastií za dob Staré konfederace.[2]

Věž Ornavassoturm

Od 1. listopadu 1755 do 7. března 1756 Natersem několikrát otřáslo silné zemětřesení. Mnoho budov včetně kostela bylo vážně poškozeno. Válka proti Francii na přelomu let 1798/1799 se dotkla i Naters: v bitvě padlo 24 mužů. Mnoho obyvatel z obce uprchlo. Francouzi vydrancovali mnoho domů a vyplenili vesnice v okolí Naters.

V 19. století emigrovala v naději na lepší život asi čtvrtina tehdejších obyvatel Naters, především do Jižní Ameriky. Se zahájením výstavby Simplonského tunelu a Lötschberské trati nastal v Naters rozkvět. Na počátku 20. století počet obyvatel silně vzrostl. Usadilo se zde mnoho italských gastarbeiterů. I dnes udržuje Naters úzké vazby s příhraničním regionem v Horní Itálii a zejména se sesterskou obcí Ornavasso.

V letech 1960–1970 zažilo Naters, stejně jako celé Valais, nebývalý hospodářský rozvoj. Počet obyvatel se v tomto období zvýšil o 45 % na 5 517 a v současnosti je Naters druhou největší obcí v horním Valais.

Za posledních 120 let pocházelo z Naters asi 80 příslušníků švýcarské gardy. Naters je tak obcí s největším počtem gardistů ve Švýcarsku.[4] V obci se nachází také muzeum švýcarské gardy.

Dne 26. září 2010 schválili členové obcí obyvatel i obecní zastupitelstva velkou většinou hlasů sloučení Naters s menšími obcemi Birgisch a Mund. 1. ledna 2013 došlo ke sloučení a sloučená obec nese název Naters.[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok197019751980198519901995200020052009201320152018
Počet obyvatel5517660770747063733978537758795382549483980810 075

Doprava

Původní železniční stanice Naters

Naters je napojen na dálnici A9 po hlavní silnici č. 19, procházející kolem centra obce.

Nejbližší železniční stanice se nachází v Brigu (Matterhorn Gotthard Bahn, bývalá Furka-Oberalp-Bahn, a SBB). Až do roku 2007 vedla trať Furka-Oberalp-Bahn přímo přes obec Naters; na podzim roku 2007 byla trať přes Naters uzavřena, přibližně 3,2 kilometru trati přes obec bylo nahrazeno výjezdem ze stanice Brig na východ s novým mostem přes Rhônu. Napojení na starou trať bylo provedeno za mostem mezi Naters a Bitsch. Stará trať byla přeměněna na cyklostezku a pěší zónu; nová trasa je o 600 metrů kratší.

Osobnosti

  • Luca Hischier (* 1995), švýcarský hokejista
  • Nico Hischier (* 1999), švýcarský hokejista

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Naters na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d RIVA, Anton. Naters [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-01-04 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (německy) 
  3. NIEMEYER, Manfred. Deutsches Ortsnamenbuch. Berlín: De Gruyter, 2012. ISBN 978-3-11-018908-7. S. 429. (německy) 
  4. BELLWALD, Werner. Zentrum Garde [online]. Gardemuseum Naters [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (německy) 
  5. BIELER, Herold. Ein überraschend klares Ja des Souveräns. Walliser Bote. 2010-09-27, čís. 224, s. 7. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Naters kirche.jpg
Autor: Původně soubor načetl Summi na projektu Wikipedie v jazyce němčina, Licence: CC BY-SA 3.0
  • Beschreibung: Kirche von Naters
  • Quelle: Fotografiert am 11.05.2000
  • Fotograf: Summermatter Michel
  • Lizenzstatus: GNU FDL
Naters Ornavasso.jpg
Autor: Paebi, Licence: CC BY-SA 4.0
Naters VS, Schweiz