National Bank Open 2022
National Bank Open 2022 | |
---|---|
Datum | 8.–14. srpna 2022 |
Ročník | 132. (muži) / 120. (ženy) |
Místo | Montréal, provincie Québec (muži) Toronto, provincie Ontario (ženy) Kanada |
Dějiště | IGA Stadium (Montréal) Sobeys Stadium (Toronto) |
Kategorie | ATP Tour Masters 1000 |
Kategorie | WTA 1000 |
Dotace | 6 573 785 USD (muži) 2 527 250 USD (ženy) |
Ředitel | Eugène Lapierre[1] |
Soutěže | 56 dvouhra / 28 čtyřhra |
Povrch | tvrdý – DecoTurf / venku (Montréal) tvrdý – Laykold / venku (Toronto) |
Vítězové | |
mužská dvouhra | |
Pablo Carreño Busta | |
ženská dvouhra | |
Simona Halepová | |
mužská čtyřhra | |
Wesley Koolhof / Neal Skupski | |
ženská čtyřhra | |
Coco Gauffová / Jessica Pegulaová | |
National Bank Open | |
< 2021 2023 > | |
National Bank Open presented by Rogers 2022, známý jako Canada Masters 2022 či Canadian Open 2022, byl společný tenisový turnaj na okruzích mužů ATP Tour a žen WTA Tour, hraný na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Konal se mezi 8. až 14. srpnem 2022 ve dvou kanadských velkoměstech Torontu a Montréalu jako 132. ročník mužského a 120. ročník ženského turnaje.
Mužský turnaj s rozpočtem 6 573 785 amerických dolarů probíhal v montréalském areálu s centrkurtem IGA Stadium a patřil do kategorie ATP Masters 1000. Ženská část dotovaná 2 527 520 dolary se odehrávala v torontském areálu Sobeys Stadium. Na túře WTA se řadila do kategorie WTA 1000. Turnaj se stal součástí letní severoamerické sezóny na betonech US Open Series.
Nejvýše nasazenými singlisty se staly světové jedničky, ruský obhájce trofeje Daniil Medveděv a Polka Iga Świąteková. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili americký 50. hráč žebříčku Mackenzie McDonald a 43. žena klasifikace Sara Sorribesová Tormová ze Španělska.[2][3] Šestý tenista světa Novak Djoković nemohl do Kanady přicestovat, protože jako neočkovaný proti covidu-19 neobdržel výjimku ke vstupu. Kanada umožnila vstup na své území jen plně očkovaným osobám.[1][4] Turnaj musela vynechat i běloruská světová dvacítka Viktoria Azarenková, jejíž žádost o udělení víza kanadské úřady odmítly.[5][6]
V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[7]
Vítězové a Gauffová světovou jedničkou ve čtyřhře
Sedmý singlový titul na okruhu ATP Tour a první v sérii Masters vybojoval 31letý Španěl Pablo Carreño Busta.[8] Dvacátou čtvrtou trofej z dvouhry okruhu WTA Tour si odvezla 30letá Rumunka Simona Halepová. Jednalo se o její devátý vavřín v kategorii WTA 1000, počítáno včetně její předchůdkyně WTA Premier 5 & Mandatory, v níž držela rekord 185 vyhraných zápasů a osmnácti finálových účastí. Na Canada Masters navázala na trofeje z let 2016 a 2018 a poprvé v kariéře si na jediném turnaji připsala třetí vítězství.[9][10]
Mužskou čtyřhru ovládli Nizozemec Wesley Koolhof s Britem Nealem Skupskim, kteří od navázání spolupráce v lednu 2022 triumfovali již na šestém turnaji.[11] V ženském deblu triumfovaly Američanky Coco Gauffová s Jessicou Pegulaovou, jež vybojovaly druhou párovou trofej. Gauffová po skončení poprvé vystoupala do čela světového žebříčku ve čtyřhře, kde vystřídala Mertensovou. V 18 letech a 154 dnech se stala druhou nejmladší jedničkou po Hingisové, jíž bylo v den nástupu na vrchol 17 let a 251 dní. Pegulaová se jako členka elitní světové desítky ve dvouhře stala zároveň i členkou první desítky ve čtyřhře.[12]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 56 v kole | Q | Q2 | Q1 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů | [3] | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | 25 | 16 | 0 |
čtyřhra mužů | [13][14] | 0 | — | — | — | — | |||||
dvouhra žen | [2][15] | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 60 | 1 | 30 | 20 | 1 |
čtyřhra žen | [16] | 5 | — | — | — | — |
Finanční odměny
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 56 v kole | Q2 | Q1 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů | [3][17] | 915 295 $ | 499 830 $ | 273 320 $ | 149 085 $ | 79 745 $ | 42 760 $ | 23 690 $ | 12 135 $ | 6 355 $ |
čtyřhra mužů | [13][14] | 280 830 $ | 152 550 $ | 83 790 $ | 46 230 $ | 25 420 $ | 13 870 $ | — | — | — |
dvouhra žen | [2][15] | 439 700 $ | 259 100 $ | 133 400 $ | 61 300 $ | 30 660 $ | 17 445 $ | 12 515 $ | 7 345 $ | 3 820 $ |
čtyřhra žen | [16] | 128 400 $ | 72 170 $ | 39 680 $ | 20 010 $ | 11 330 $ | 7 600 $ | — | — | — |
částka ve čtyřhře je uvedena na pár |
Dvouhra mužů
Nasazení
Stát | Hráč[3] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|
Daniil Medveděv | 1. | 1. | |
Španělsko | Carlos Alcaraz | 4. | 2. |
Řecko | Stefanos Tsitsipas | 5. | 3. |
Norsko | Casper Ruud | 7. | 4. |
Andrej Rubljov | 8. | 5. | |
Kanada | Félix Auger-Aliassime | 9. | 6. |
Itálie | Jannik Sinner | 10. | 7. |
Polsko | Hubert Hurkacz | 11. | 8. |
Spojené království | Cameron Norrie | 12. | 9. |
USA | Taylor Fritz | 13. | 10. |
Itálie | Matteo Berrettini | 14. | 11. |
Argentina | Diego Schwartzman | 15. | 12. |
Chorvatsko | Marin Čilić | 16. | 13. |
Španělsko | Roberto Bautista Agut | 18. | 15. |
Bulharsko | Grigor Dimitrov | 19. | 16. |
Francie | Gaël Monfils | 20. | 17. |
Žebříček ATP k 1. srpnu 2022 |
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže[3]:
- Alexis Galarneau
- David Goffin
- Andy Murray
- Vasek Pospisil
Následující hráči nastoupili pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráč obdržel zvláštní výjimku:
Následující hráč nastoupil jako náhradník:
Následující hráči postoupili z kvalifikace[17]:
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako šťastní poražení:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Nikoloz Basilašvili → nahradil jej Alex Molčan
- Novak Djoković → nahradil jej Benjamin Bonzi
- John Isner → nahradil jej Brandon Nakashima
- Rafael Nadal → nahradil jej Mackenzie McDonald
- Reilly Opelka → nahradil jej Pedro Martínez
- Oscar Otte → nahradil jej Nick Kyrgios
- Alexander Zverev → nahradil jej Emil Ruusuvuori
Mužská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráč[13] | Stát | Hráč[13] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
USA | Rajeev Ram | Spojené království | Joe Salisbury | 3. | 1. |
Španělsko | Marcel Granollers | Argentina | Horacio Zeballos | 7. | 2. |
Nizozemsko | Wesley Koolhof | Spojené království | Neal Skupski | 11. | 3. |
Salvador | Marcelo Arévalo | Nizozemsko | Jean-Julien Rojer | 17. | 4. |
Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Mate Pavić | 19. | 5. |
Německo | Tim Pütz | Nový Zéland | Michael Venus | 21. | 6. |
Chorvatsko | Ivan Dodig | USA | Austin Krajicek | 35. | 7. |
Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 40. | 8. |
Žebříček ATP k 1. srpnu 2022; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Liam Draxl / Cleeve Harper
- Vasek Pospisil / Jannik Sinner
-
Marko Stakusic/Jaden Weekes
Následující páry nastoupily pod žebříčkovou ochranou:
Následující pár nastoupil z pozice náhradníka:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Hubert Hurkacz / John Isner → nahradili je Hubert Hurkacz / Jan Zieliński
- Marko Stakusic / Jaden Weekes → nahradí je bude oznámeno
Ženská dvouhra
Nasazení
Stát | Hráčka[2] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|
Polsko | Iga Świąteková | 1. | 1. |
Estonsko | Anett Kontaveitová | 2. | 2. |
Řecko | Maria Sakkariová | 3. | 3. |
Španělsko | Paula Badosová | 4. | 4. |
Tunisko | ons Džabúrová | 5. | 5. |
Aryna Sabalenková | 6. | 6. | |
USA | Jessica Pegulaová | 7. | 7. |
Španělsko | Garbiñe Muguruzaová | 8. | 8. |
Spojené království | Emma Raducanuová | 10. | 9. |
USA | Coco Gauffová | 11. | 10. |
Darja Kasatkinová | 12. | 11. | |
Švýcarsko | Belinda Bencicová | 13. | 12. |
Kanada | Leylah Fernandezová | 14. | 13. |
Česko | Karolína Plíšková | 15. | 14. |
Rumunsko | Simona Halepová | 16. | 15. |
Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | 17. | 16. |
Žebříček WTA k 1. srpnu 2022 |
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže[2]:
- Rebecca Marinová
- Katherine Sebovová
- Venus Williamsová
- Carol Zhaová
Následující hráčky nastoupily pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace[2]:
- Marie Bouzková
- Cristina Bucșová
- Storm Sandersová
- Madison Brengleová
- Claire Liuová
- Asia Muhammadová
- Ajla Tomljanovićová
- Tereza Martincová
Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Jekatěrina Alexandrovová → nahradila ji Čeng Čchin-wen
- Viktoria Azarenková → nahradila ji Nuria Párrizasová Díazová
- Sorana Cîrsteaová → nahradila ji Bianca Andreescuová
- Danielle Collinsová → nahradila ji Donna Vekićová
- Aljaksandra Sasnovičová → nahradila ji Caroline Garciaová
- Alison Van Uytvancková → nahradila ji Sloane Stephensová
Ženská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráčka[16] | Stát | Hráčka[16] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Veronika Kuděrmetovová | Belgie | Elise Mertensová | 6. | 1. | |
Kanada | Gabriela Dabrowská | Mexiko | Giuliana Olmosová | 17. | 2. |
USA | Coco Gauffová | USA | Jessica Pegulaová | 18. | 3. |
Austrálie | Storm Sandersová | Čína | Čang Šuaj | 22. | 4. |
USA | Desirae Krawczyková | Nizozemsko | Demi Schuursová | 28. | 5. |
Ukrajina | Ljudmyla Kičenoková | Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | 30. | 6. |
Brazílie | Beatriz Haddad Maiová | Česko | Barbora Krejčíková | 32. | 7. |
Chile | Alexa Guarachiová | Slovinsko | Andreja Klepačová | 43. | 8. |
Žebříček WTA k 1. srpnu 2022; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Kayla Crossová / Victoria Mboková
- Bianca Fernandezová / Leylah Fernandezová
- Rebecca Marinová / Carol Zhaová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Lucie Hradecká / Sania Mirzaová → nahradily je Madison Keysová / Sania Mirzaová
- Monica Niculescuová / Elena-Gabriela Ruseová → nahradily je Vivian Heisenová / Monica Niculescuová
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Pablo Carreño Busta vs. Hubert Hurkacz, 3–6, 6–3, 6–3
Ženská dvouhra
- Simona Halepová vs. Beatriz Haddad Maiová 6–3, 2–6, 6–3
Mužská čtyřhra
- Wesley Koolhof / Neal Skupski vs. Daniel Evans / John Peers, 6–2, 4–6, [10–6]
Ženská čtyřhra
- Coco Gauffová / Jessica Pegulaová vs. Nicole Melicharová-Martinezová / Ellen Perezová, 6–4, 6–7(5–7), [10–5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 National Bank Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b MAJUMDAR, Subhashish. "Either Canada will need to change the rules regarding vaccination or Novak Djokovic will have to roll up his sleeves and receive the vaccine" - Canada Masters tournament director Eugene Lapierre. www.sportskeeda.com [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f National Bank Open 2022 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e National Bank Open 2022 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Djokovič nesplňuje podmínku pro vstup do Kanady, vynechá Masters v Montrealu. Tenisový svět [online]. 2022-08-05 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Běloruska Azarenková bude na turnaji v Torontu chybět, nedostala vízum. iDNES.cz [online]. 2022-08-08 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online.
- ↑ MARTINOVSKÝ, Jakub. V Torontu hrát nebudeš! Bělorusce Azarenkové zamítli v Kanadě víza | TN.cz. tn.nova.cz [online]. 2022-08-07 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ Pablo Carreno Busta Battles Back For First Masters 1000 Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Halep battles past Haddad Maia to claim Toronto title. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WTA Toronto: Simona Halep wins a big title again after a dry spell. tennisnet.com [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Koolhof/Skupski Win Sixth Title Of Team Debut Season In Montreal. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Coco Gauff captures World No.1 doubles ranking with Toronto title. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d National Bank Open 2022 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b National Bank Open 2022 – kvalifikace mužské čtyřhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b National Bank Open 2022 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d National Bank Open 2022 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b National Bank Open 2022 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- National Bank Open 2022 [PDF]. WTA Tour, Inc. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování