National Bank Open 2022 – ženská čtyřhra

National Bank Open 2022
VítězkyUSA Coco Gauffová
USA Jessica Pegulaová
FinalistkyUSA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
Výsledek6–4, 6–7(5–7), [10–5]
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2021 •Canada Masters• 2023 >

Ženská čtyřhra National Bank Open 2022 probíhala v první polovině srpna 2022. Do deblové soutěže torontského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu nastoupilo dvacet osm dvojic. Obhájkyně titulu, Kanaďanka Gabriela Dabrowská s Brazilkou Luisou Stefaniovou,[1] nestartovaly společně. Stefaniová do turnaje nezasáhla kvůli pokračující rekonvalescenci po operaci přetrženého předního zkříženého vazu pravého kolena ze semifinále US Open 2021.[2] Spoluhráčkou Dabrowské se stala Mexičanka Giuliana Olmosová, s níž v semifinále nestačila na Melicharovou-Martinezovou a Perezovou.

Vítězem se stal třetí nasazený pár Američanek Coco Gauffová a Jessica Pegulaová, který ve finále zdolal americko-australskou dvojici Nicole Melicharová-Martinezová a Ellen Perezová. Po dvousetovém průběhu 6–4 a 6–7 rozhodl až supertiebreak poměrem míčů [10–5]. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 900 bodů. Z třetího společně odehraného finále získaly po triumfu na Qatar Open 2022 druhou párovou trofej. Pegulaová na okruhu WTA Tour vybojovala čtvrtý deblový titul. Jako členka elitní světové desítky ve dvouhře se po skončení posunula i do první desítky ve čtyřhře.[3]

Gauffová, pro níž to byla pátá deblová trofej na túře WTA, se po skončení poprvé stala světovou jedničkou ve čtyřhře, když na čele vystřídala Mertensovou. Belgičanka ztratila možnost setrvat na vrcholu vyřazením ve druhém kole. Pokud by Gauffová čtyřhru neovládla, stala by se novou jedničkou Čang Šuaj. Na první místo vystoupala jako 46. jednička od zavedení klasifikace v září 1984 a jedenáctá Američanka. V 18 letech a 154 dnech se navíc stala druhou nejmladší jedničkou po Martině Hingisové, jíž bylo v červnu 1998 kdy usedla na „deblový trůn“ 17 let a 251 dnů.[3]

Nasazení párů

Čtyři nejvýše nasazené páry obdržely volný los do druhého kola.

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
  USA Madison Keysová
 Indie Sania Mirzaová
55 
3 USA Coco Gauffová
 USA Jessica Pegulaová
77 
 3 USA Coco Gauffová
 USA Jessica Pegulaová
665[10]
 
  USA Nicole Melichar-Martinezová
 Austrálie Ellen Perezová
477[5]
  USA Nicole Melichar-Martinezová
 Austrálie Ellen Perezová
776
2 Kanada Gabriela Dabrowská
 Mexiko Giuliana Olmosová
653 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Třetí kolo Čtvrtfinále
 
  1   V Kuděrmetova
 Belgie E Mertens
64[8] 
 USA M Keys
 Indie S Mirza
63[10]   USA M Keys
 Indie S Mirza
36[10] 
 Francie A Cornet
 Švýcarsko J Teichmann
46[6]    USA M Keys
 Indie S Mirza
73[10] 
 Maďarsko A Bondár
 Belgie K Zimmermann
6105    USA S Kenin
 Kazachstán J Putinceva
56[6] 
 USA S Kenin
 Kazachstán J Putinceva
7127   USA S Kenin
 Kazachstán J Putinceva
16[10]
 Norsko U Eikeri
 USA C Harrison
656[10]  6 Ukrajina L Kičenok
 Lotyšsko J Ostapenko
61[4] 
6 Ukrajina L Kičenok
 Lotyšsko J Ostapenko
774[12]    USA M Keys
 Indie S Mirza
55
   3 USA C Gauff
 USA J Pegula
77
  3 USA C Gauff
 USA J Pegula
w/o 
 Česko M Bouzková
 Německo L Siegemund
66   Česko M Bouzková
 Německo L Siegemund
 
 Ukrajina N Kičenok
 Slovensko T Mihalíková
34   3 USA C Gauff
 USA J Pegula
62[10]
 Japonsko Š Aojama
 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čan
26[7]   5 USA D Krawczyk
 Nizozemsko D Schuurs
36[3] 
 Čína I-f Sü
 Čína Č Jang
62[10]   Čína I-f Sü
 Čína Č Jang
44
   L Samsonova
 Itálie M Trevisan
12  5 USA D Krawczyk
 Nizozemsko D Schuurs
66 
5 USA D Krawczyk
 Nizozemsko D Schuurs
66 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Třetí kolo Čtvrtfinále
7 Brazílie B Haddad Maia
 Česko B Krejčíková
66 
 USA K Christian
 Gruzie O Kalašnikova
12  7 Brazílie B Haddad Maia
 Česko B Krejčíková
62[7] 
 Polsko A Rosolska
 Nový Zéland E Routliffe
611   USA N Melichar-Martinez
 Austrálie E Perez
16[10] 
 USA N Melichar-Martinez
 Austrálie E Perez
776    USA N Melichar-Martinez
 Austrálie E Perez
66 
 Japonsko E Hozumi
 Japonsko M Ninomija
266   4 Austrálie S Sanders
 Čína Š Čang
44 
 Německo V Heisen
 Rumunsko M Niculescu
678   Německo V Heisen
 Rumunsko M Niculescu
33
  4 Austrálie S Sanders
 Čína Š Čang
66 
    USA N Melichar-Martinez
 Austrálie E Perez
776
8 Chile A Guarachi
 Slovinsko A Klepač
66   2 Kanada G Dabrowski
 Mexiko G Olmos
653
WC Kanada R Marino
 Kanada C Zhao
33  5 Chile A Guarachi
 Slovinsko A Klepač
66 
 Belgie K Flipkens
 Španělsko S Sorribes Tormo
41  WC Kanada B Fernandez
 Kanada L Fernandez
12 
WC Kanada B Fernandez
 Kanada L Fernandez
66   5 Chile A Guarachi
 Slovinsko A Klepač
62[0]
 USA A Muhammad
 Japonsko E Šibahara
65[10]   2 Kanada G Dabrowski
 Mexiko G Olmos
26[10] 
WC Kanada K Cross
 Kanada V Mboko
37[8]   USA A Muhammad
 Japonsko E Šibahara
53
  2 Kanada G Dabrowski
 Mexiko G Olmos
76 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 National Bank Open – Women's Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Giorgi captures Montreal title with win over Pliskova; Dabrowski/Stefani break through in doubles. Women's Tennis Association [online]. 2021-08-16 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  2. Luisa Stefani will undergo knee surgery after an injury in the US Open semifinal. Then24 [online]. 2021-09-14 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Coco Gauff captures World No.1 doubles ranking with Toronto title. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.