National Bank Open 2023 – mužská čtyřhra

National Bank Open 2023
VítězovéSalvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
FinalistéUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
Výsledek6–3, 6–1
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2022 •Canada Masters• 2024 >

Mužská čtyřhra National Bank Open 2023 probíhala v první polovině srpna 2023. Do deblové soutěže torontského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu nastoupilo dvacet osm dvojic. Obhájcem titulu byl první světový pár složený z Nizozemce Wesleyho Koolhofa a Brita Neala Skupského,[1] jehož členové ve druhém kole podlehli Hubertu Hurkaczovi a Matemu Pavićovi. Za stavu 6–5 na gamy ve druhé sadě přitom obhájci podávali na vítězství.[2]

Vítězem se stal salvadorsko-nizozemský pár Marcelo Arévalo a Jean-Julien Rojer, který ve finále za hodinu zdolal třetí nasazenou, americko-britskou dvojici Rajeev Ram a Joe Salisbury po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–1. Oba šampioni si do žebříčku ATP připsali 1000 bodů. Od navázání spolupráce na Delray Beach Open 2021 získali sedmou společnou trofej. 32letý Arévalo na okruhu ATP Tour vybojoval devátý deblový titul a první v sérii Masters. Pro 41letého Rojera to bylo třicáté šesté turnajové vítězství ze čtyřhry ATP a čtvrté na Mastersech. Zajistíli si rovněž účast na závěrečném Turnaji mistrů.[3]

Nasazení párů

Čtyři nejvýše nasazené páry obdržely volný los do druhého kola.

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
6 Německo Kevin Krawietz
 Německo Tim Pütz
44 
3 USA Rajeev Ram
 Spojené království Joe Salisbury
66 
 3 USA Rajeev Ram
 Spojené království Joe Salisbury
31
 
   Salvador Marcelo Arévalo
 Nizozemsko Jean-Julien Rojer
66
7 Španělsko Marcel Granollers
 Argentina Horacio Zeballos
36[5]
  Salvador Marcelo Arévalo
 Nizozemsko Jean-Julien Rojer
63[10] 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 Nizozemsko W Koolhof
 Spojené království N Skupski
7762[5] 
 Polsko H Hurkacz
 Chorvatsko M Pavić
67   Polsko H Hurkacz
 Chorvatsko M Pavić
6277[10] 
 Spojené království L Glasspool
 Finsko H Heliövaara
25    Polsko H Hurkacz
 Chorvatsko M Pavić
53 
WC Kanada B Sigouin
 Kanada K Stevenson
54   6 Německo K Krawietz
 Německo T Pütz
76 
WC Francie N Mahut
 Kanada V Pospisil
76  WC Francie N Mahut
 Kanada V Pospisil
24
Alt Kanada P Polansky
 Kanada A Shamasdin
32  6 Německo K Krawietz
 Německo T Pütz
66 
6 Německo K Krawietz
 Německo T Pütz
66   6 Německo K Krawietz
 Německo T Pütz
44
   3 USA R Ram
 Spojené království J Salisbury
66
  3 USA R Ram
 Spojené království J Salisbury
636[12] 
 Brazílie M Melo
 Austrálie J Peers
666[7]   Belgie S Gillé
 Belgie J Vliegen
773[10] 
 Belgie S Gillé
 Belgie J Vliegen
782[10]   3 USA R Ram
 Spojené království J Salisbury
46[10]
 USA N Lammons
 USA J Withrow
677    Austrálie M Purcell
   A Rubljov
63[4] 
 Nizozemsko R Haase
 Chorvatsko N Mektić
265   USA N Lammons
 USA J Withrow
6567
 Austrálie M Purcell
   A Rubljov
76   Austrálie M Purcell
   A Rubljov
7779 
5 Monako H Nys
 Polsko J Zieliński
54 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
7 Španělsko M Granollers
 Argentina H Zeballos
66 
WC Kanada G Diallo
 Kanada A Galarneau
42  7 Španělsko M Granollers
 Argentina H Zeballos
4 
 Kazachstán A Bublik
 Francie A Mannarino
34   Francie F Martin
 Německo A Mies
4r 
 Francie F Martin
 Německo A Mies
66   7 Španělsko M Granollers
 Argentina H Zeballos
766[10] 
 Argentina F Cerúndolo
 Argentina TM Etcheverry
653   4 Indie R Bopanna
 Austrálie M Ebden
578[8] 
 Spojené království J Murray
 Nový Zéland M Venus
776   Spojené království J Murray
 Nový Zéland M Venus
33
  4 Indie R Bopanna
 Austrálie M Ebden
66 
   7 Španělsko M Granollers
 Argentina H Zeballos
36[5]
8 Mexiko S González
 Francie É Roger-Vasselin
666[10]    Salvador M Arévalo
 Nizozemsko J-J Rojer
63[10]
 Nizozemsko T Griekspoor
 Česko J Lehečka
278[6]  8 Mexiko S González
 Francie É Roger-Vasselin
663[12] 
 Argentina M González
 Argentina A Molteni
35  Alt Francie S Doumbia
 Francie F Reboul
377[10] 
Alt Francie S Doumbia
 Francie F Reboul
67   8 Mexiko S González
 Francie É Roger-Vasselin
077[8]
 Austrálie A de Minaur
 Itálie J Sinner
63[4]    Salvador M Arévalo
 Nizozemsko J-J Rojer
664[10] 
 Salvador M Arévalo
 Nizozemsko J-J Rojer
46[10]   Salvador M Arévalo
 Nizozemsko J-J Rojer
677
  2 Chorvatsko I Dodig
 USA A Krajicek
364 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 National Bank Open – Men's doubles na anglické Wikipedii.

  1. Koolhof/Skupski Win Sixth Title Of Team Debut Season In Montreal. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-08-14 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Canadian Open: Hubert Hurkacz-Mate Pavic oust defending champions Wesley Koolhof-Neal Skupski | www.lokmattimes.com. Lokmat Times [online]. 2023-08-10 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Arevalo/Rojer Win First ATP Masters 1000 In Toronto. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-13 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“