Naturalizace
Naturalizace je právní a administrativní postup, jímž získává státní příslušnost osoba, která se v daném státě nenarodila. Člověk tímto procesem získá stejná nebo podobná práva jako občan, který se v daném státě narodil. Častým důvodem pro naturalizaci je například sňatek s občanem státu.[1]
Obecně, člověk musí splňovat základní podmínky, které jsou téměř všude stejné. Ty zahrnují například určitou dobu, po kterou člověk musí legálně pobývat na území daného státu; dále se pak jedná o slib, kterým se naturalizovaná osoba zavazuje dodržovat zákony daného státu. Někdy se přidává i slib, kterým naturalizovaná osoba přísahá věrnost vlajce daného státu apod. V některých státech, které nemají v zákonech tzv. „dvojí občanství“ (bipolitismus), je rovněž vyžadováno, aby naturalizovaná osoba předložila důkaz o tom, že se vzdala svého původního občanství. Nicméně tato podmínka je někdy odpuštěna osobám, pro které je těžké se zříct svého původního občanství, nebo jim bylo odebráno. Do této kategorie patří uprchlíci, osoby bez státní příslušnosti atd.
Naturalizace bývá založená na dvou principiálních právech: ius soli („právo místa“) a ius sanguinis („právo krve“), nicméně ve většině států se používá kombinace obou dvou těchto práv.
Během postupné globalizace ve 20. století a také kvůli mnoha válkám se uprchlíci začali dělit do několika kategorií: političtí, ekonomičtí, váleční atd.
Stát | Roční míra naturalizace v přepočtu na 100 osob |
---|---|
SK | 0.4 |
LV | 0.7 |
AT | 0.7 |
LT | 0.8 |
EE | 0.8 |
SI | 1.1 |
DK | 1.2 |
CZ | 1.2 |
MT | 1.3 |
LU | 1.3 |
CY | 1.4 |
BE | 1.5 |
DE | 1.6 |
BG | 1.7 |
HR | 2.2 |
EL | 2.4 |
UK | 2.5 |
FR | 2.5 |
IT | 2.6 |
RO | 3.3 |
IE | 3.9 |
PL | 4.0 |
FI | 4.0 |
ES | 4.4 |
NL | 4.4 |
PT | 5.3 |
HU | 6.2 |
SE | 6.3 |
EU | 2.8 |
Naturalizační zákony jednotlivých zemí
[zdroj?!] Evropa
Evropská unie | |||
Nečlenské země Evropské unie |
Reference
- ↑ Encyklopedický slovník. Praha: ED 1999, str. 727.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu naturalizace na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Naturalisace v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.